Jak si povede ekonomika ve zbytku roku? Vývoj celních válek bude zásadní na všech frontách
Světová ekonomická situace bude po zbytek letošního roku čelit nejistotě vlivem stále těžko predikovatelného vývoje celních válek. Negativní dopady může pocítit i Česko. Dostaví se však až se zpožděním, a tuzemská ekonomika tak letos může zažít vcelku dobrý rok. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti XTB, která připravila možné ekonomické prognózy do konce stávajícího roku.
Jak se do světové ekonomiky promítnou nadále celní války?
Celní války amerického prezidenta Donalda Trumpa budou ústředním motivem vývoje globální ekonomiky po zbytek letošního roku. V základním scénáři se dá počítat se zpomalením jejího reálného růstu pod tři procenta. Nejvíce budou trpět exportní ekonomiky jako Německo či Francie, růst ekonomiky zpomalí i v samotných Spojených státech, což povede k růstu cen.
„Přestože v obchodní válce prohrávají všichni, tak USA budou trpět o něco více. Zvládat tyto bolesti Spojeným státům pomůže silný technologický sektor, nižší ceny energií ve srovnání s Evropskou unií, silný trh práce a i přes horší sentiment relativně silná spotřeba,“ domnívá se hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
V případě uklidnění obchodních válek spojeného s úspěšnými jednáními o obchodních dohodách by přišlo i zlepšení výhledu globální ekonomiky. V Evropské unii by mohla růst tempem přes jedno procento, v USA ještě dvojnásobným. Pokud by naopak nejistota kolem výše celních sazeb trvala i nadále, mohl by růst světové ekonomiky klesnout pod 2,5 procenta a Spojeným státům i Evropské unii by hrozila recese.
Jaký bude vývoj české ekonomiky?
V Česku by se větší část negativních dopadů obchodních válek měla objevit až se zpožděním, a to díky nízké míře přímého tuzemského exportu do USA. Projeví se však sekundární dopady prostřednictvím zpomalení jiných evropských ekonomik. „V letošním roce tak česká ekonomika může i navzdory obchodním válkám vcelku svižně růst. Ty hlavní negativní dopady se projeví spíše až v posledním čtvrtletí letošního roku,“ doplňuje Peterka.
Reálný růst tuzemské ekonomiky by se tak v základním výhledu mohl pohybovat mezi 1,5 až dvěma procenty. Při uklidnění situace by naopak pro tuzemskou exportně orientovanou ekonomika mohlo přijít zlepšení a její tempo růstu by mohlo překročit dvě procenta.
Růst tuzemské ekonomiky kolem 1,5 procenta se jeví pravděpodobný ekonomovi Dominiku Stroukalovi z Metropolitní univerzity Praha. „Dopady celní války jsou u nás spíše nepřímé, ale zvýšená nejistota se může odrazit v růstu i se zpožděním, protože krátkodobě můžeme růst kvůli tvorbě zásob, nikoliv kvůli zvýšené současné poptávce,“ komentuje.
Kam se posunou akciové trhy?
Navzdory slabší ekonomice se dá očekávat, že korporacím bude ve zbytku roku růst meziroční čistý zisk v řádu jednotek procent. Akciový index S&P 500 by tak na konci roku mohl dosáhnout hodnoty 6200 bodů. V případě pozitivního scénáře by to mohlo být ještě o 500 bodů více. Naopak pokud by došlo k dalšímu vyhrocení celních válek, hrozí možný propad indexu až na úroveň kolem 5000 bodů.
Úroveň S&P 500 pod šesti tisíci body očekává na konci roku portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. „Dočkáme se určitého ochlazení na úrovni korporátních zisků v USA. Výsledková sezona za první kvartál dopadla velmi dobře, další reportovací sezony již budou komplikovanější. Cla i nejistota se na korporátních výsledovkách již projeví,“ uvádí.
Pfeiler zároveň dodává, že trhy vnímá v současné době jako částečně nadhodnocené. „Na jednu stranu vidíme pozitivní dopady umělé inteligence na ziskovost velkých technologických firem. Je možné, že AI může skutečně nastartovat revoluci v produktivitě a přispět k vyšším firemním ziskům. Na druhou stranu investoři ignorují celou řadu rizik. Obchodní války se propíšou do slabších makrodat, a tím pádem i horších korporátních zisků. Měnová politika zůstane v USA poměrně restriktivní, což taktéž nejde ruku v ruce s aktuálními cenami akcií. Nesmíme opomenout ani vyjednávání o americkém rozpočtu. Ta mohou vést k dalšímu nárůstu dluhopisových výnosů, což je negativní pro akcie,“ myslí si.
Jak se vyvinou komoditní trhy?
V případě trhu s komoditami bude zcela klíčový vývoj obchodních válek z pohledu Číny, která je největším spotřebitelem komodit na světě. V základním výhledu s vyššími úrokovými sazbami by se zároveň mohl zastavit růst cen drahých kovů včetně zlata. Pokud by se však globální celní války uklidnily a s tím by přišel i větší ekonomický růst a pokles úrokových sazeb, mohlo by se zlato dostat na nové cenové rekordy.
„Ceny zlata jsou zajímavým indikátorem změn na trzích v posledních měsících. Reflektují nižší důvěru ve finanční systém spojenou s rostoucím tempem zadlužování USA, efektem Donalda Trumpa a s geopolitickými faktory. Na to samozřejmě reaguje neutuchající poptávka centrálních bank i retailového sektoru. Nevidím na obzoru faktory, které by měly tyto základní pilíře růstu cen zlata výrazně oslabit,“ říká senior analytik XTB Jiří Tyleček.
