Navzdory Trumpovu chaosu se Amerika vrátila k růstu. Bohatne dvakrát rychleji než Evropa
Účet za půl roku vládnutí Donalda Trumpa ukázal, že Spojeným státům se v nové, vysoce chaotické a turbulentní době zatím daří růst víc než dvakrát rychleji než Evropské unii. Rozdíl v bohatství a ekonomickém výkonu mezi oběma břehy Atlantiku se tak dál prohlubuje. Americká ekonomika rostla podle čerstvých dat US Census Bureau ve srovnání se stejným čtvrtletím minulého roku o 3,0 procenta. Po propadu ekonomiky o 0,5 procenta z první čtvrtiny roku je to návrat k růstu na srovnatelné úrovni, jakou Spojené státy zažívaly před nástupem Trumpa a startu nové éry obchodních válek.
Ekonomiky Evropské unie podle nyní zveřejněných dat Eurostatu rostly v průměru 1,5 procenta. Státy eurozóny pak o ještě pomalejších 1,4 procenta. Americká ekonomika se na novou dobu obchodních válek adaptovala lépe než Evropa a udržuje si více než dvakrát rychlejší růst. I tento slabý výsledek je však nejsilnějším evropským výkonem od roku začátku roku 2023.
Česko mezi třemi nejrychlejšími
Česká ekonomika s meziroční vzestupem o 2,4 procenta je třetí nejrychleji rostoucí z celé Evropské unie (data ale nedodaly všechny země – chybí Polsko, Slovensko, pozn. red). Před Českem je jen Irsko s masivním růstem o 16,2 procenta, poté Lotyšsko a Španělsko se 3, respektive 2,8 procenta.
Na velmi slabém výsledku Evropy má dál zásadní podíl stagnující Německo. Největší evropská ekonomika vzrostla meziročně o pouhých 0,4 procenta. Stejně jako Itálie. Francie si jako druhá největší ekonomika Evropy připsala meziroční růst o pouhých 0,7 procenta. Při takovém výsledku třech největších zemí nemůže výsledek celé Evropy vypadat jinak.
Pád Itálie a Německa
V Německu je ale vidět ještě varovnější trend. Už tak slabá ekonomika dál padá ve srovnání s prvním čtvrtletím letošního roku. Propadlo se o 0,1 procenta. Stejně jako v Itálii. Právě v obchodě s těmito dvěma zeměmi mají USA největší obchodní deficity. Právě Němce a Italy cla, která Trump uvalil už začátkem dubna na dovozy z Evropy, zasahují nejvíc.
Právě cla a nejistota kolem nich hrají zásadní roli i v návratu „Ameriky“ k růstu po prvním čtvrtletí pádu. Ve druhé čtvrtině roku se dovozy do Spojených států prudce propadly, čímž zlepšily výsledek zahraničního obchodu. Data ukazují, že v první čtvrtině roku, ještě před zavedením cel, se do USA nahrnuly zásoby zboží ze zahraničí, aby se dovozci clům vyhnuli. Data jinak ukazují, že bez tohoto vlivu americký vzestup už tak optimisticky nevypadá. Investice se propadly ve srovnání s předchozím rokem o 3 procenta. Mírně klesly i vývozy amerických firem a vládní výdaje stoupaly jen minimálně.
Nová americká místa a tlak na pád úroků
Donald Trump okamžitě využil nová silná data z ekonomiky a začal znovu tlačit na snížení úroků. Zjevně v obavách, že poté, co už v další části roku nebudou přispívat k růstu poklesy dovozů, by americká ekonomika mohla znovu začít slábnout. Aktuální data ale zároveň ukazují, že v USA přibylo víc nových pracovních míst, než se očekávalo. To může Donald Trump velmi snadno interpretovat jako výsledky svých cel a návrat míst do Ameriky, který je hlavním cílem jeho ochranářských zásahů.
Trumpův velký celní den, kdy rozdával sazby všem zemím v Růžové zahradě Bílého domu, byl 2. dubna. Máme za sebou první měřitelné čtvrtletí v reálné celní válce. Na vyhodnocení, koho a jak Trumpova cla zasáhla, je ale potřeba si počkat až do druhé půlky roku, kdy už v amerických skladech nebude dost zahraničního zboží. A bude se obchodovat za reálné ceny, včetně cel.
Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA, kterou v neděli na svém skotském golfovém hřišti uzavřel Trump s Ursulou von der Leyenovou, je navíc velmi výhodná pro něj a nevýhodná pro Evropu. Na většinu zboží z unie má být uvaleno clo 15 procent. To je v průměru zhruba šestkrát víc než před Trumpovým nástupem do Bílého domu. Americké zboží bude mít naopak v Evropské unii nulové clo.
