Poláci se třesou na dohnání životní úrovně Britů. Jak je na tom Česko?
- Představa polských dříčů už zase znervózňuje Brity.
- Dnes ale úplně jinak než v době referenda o brexitu, od jehož konání uběhlo deset let.
- Polská i česká životní úroveň se mají té britské významně přiblížit.
Uplynulo deset let od schválení brexitu v referendu a ve Velké Británii v poslední době opět sílí obavy z polských pracantů. Tentokrát ne v souvislosti s údajnou hrozbou pro britský pracovní trh a ztrátou kontroly nad vlastními hranicemi.
Část komentátorů varuje, že Spojené království se může brzy v žebříčku životní úrovně propadnout za Polsko. Už dříve list The Times upozornil, že 12 ze 17 polských regionů je při zohlednění kupní síly obyvatel nyní bohatších než západní Wales, nejméně rozvinutá oblast Británie.
Příběh polského tygra přiživuje i sama Varšava. Andrzej Domański letos své zemi dal za cíl během pěti až šesti let dohnat britskou životní úroveň měřenou hrubým domácím produktem na obyvatele při zohlednění cen služeb a zboží.
„Celý svět hledí na Polsko, jeho firmy a podnikatele. Během pěti let dohoníme Británii,“ prohlásil Domański. Částečnou oporu má i v datech Mezinárodního měnového fondu, podle jehož prognózy by Polsko v HDP na hlavu v paritě kupní síly mělo v roce 2031 dosahovat 95 procent toho britského. Aktuální poměr je podle MMF zhruba o sedm procentních bodů nižší v neprospěch Polska.
Britské přešlapování jako příležitost
Úvahy o relativním ekonomickém zaostávání kdysi nejmocnějšího impéria světa podněcují aktuální politické turbulence. Premiér Keir Starmer minulý týden oznámil odchod z čela labouristů a záměr skončit i ve funkci předsedy vlády po zvolení svého stranického nástupce. Británie může během několika týdnů získat už sedmého premiéra za deset let.
„Zvýšené ceny energií i nákladů na financování spolu s novou vlnou politické nejistoty nejspíš po zbytek roku prakticky zadusí hospodářský růst země,“ upozorňuje hlavní ekonom poradenské společnosti RSM UK Thomas Pugh. V prvním čtvrtletí rostla Británie meziročně jednoprocentním tempem. Česko dvakrát tak rychle a Polsko dokonce třikrát. Z dlouhodobějšího hlediska ostrovnímu království uškodil i jeho odchod z Evropské unie. Skupina Allianz uvádí, že bez brexitu by hrubý domácí produkt Spojeného království byl až o čtyři procenta větší.
Podle spoluzakladatele think tanku British Progress Davida Lawrence si jeho země může za své hospodářské přešlapování sama také tím, jak neefektivně plánuje a rozvíjí svou infrastrukturu. Co podle něj jiné vyspělé země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvládnou postavit za pomyslnou jednu libru, Británii stojí minimálně o polovinu více. Právě rychlá a masivní výstavba všeho druhu patří mezi hlavní faktory polského rozmachu.
Český sen o Západu
Sny o dohánění životní úrovně Západu ale dostávají uvěřitelnější obrysy i v Česku, které přitom ze sebe teprve nedávno slouplo nálepku nemocného muže Evropy kvůli neduživému zotavení po covidu. Za pět let má být podle prognózy MMF životní úroveň českých a britských občanů prakticky stejná. Bez zohlednění parity kupní síly ale zůstane rozdíl mezi ekonomikami patrný. Český HDP na hlavu má dosahovat necelých dvou třetin toho britského.
„Podíváme-li se na tempa růstu HDP prognózovaná pro Polsko a Českou republiku, respektive Velkou Británii, je patrné, že konvergence by měla nadále nejrychleji probíhat v případě Polska. To by mělo v následujících dvou letech růst tempem okolo tří procent, zatímco Česko spíše kolem 2,5 procenta. Pro Velkou Británii pak očekáváme v příštím roce růst tamního hrubého domácího produktu o 0,8 procenta a v roce 2028 o 1,6 procenta,“ vysvětluje ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
„Teoreticky si scénář dohnání Velké Británie Českem dokážu představit, ale byl bych opatrný. Oproti Polsku sice vůči britské životní úrovni ztrácíme méně, ale předstihnout ji během jedné dekády by vyžadovalo, aby česká ekonomika dlouhodobě rostla na hlavu rychleji než britská. A to nikoliv jen o desetiny procentního bodu. Zatímco v Polsku je stále konvergenční příběh extrémně silný, v Česku spíše přešlapujeme na místě a hledáme nové impulsy,“ varuje hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. Ještě skeptičtější je ekonom Tomáš Dvořák z londýnské společnosti Oxford Economics.
„Dohnání britské životní úrovně během jedné dekády spíše nevidím pro Česko jako reálné. I kvůli slabé produktivitě práce nebo plánům vlády. I Polsko by na to muselo nasadit velmi silné tempo růstu a někdy přece jen bude muset konsolidovat veřejné finance,“ připomíná expert polský rozpočtový schodek za rok 2025 ve výši 7,3 procenta HDP.
Český byl o 5,2 procentního bodu nižší. „Obecně ale srovnání podle parity kupní síly nemám moc rád včetně tvrzení typu, že země X překoná zemi Y. Ta metrika má velké rezervy,“ dodává Dvořák své výhrady ke statistice počítané na základě unifikovaného koše zboží a služeb.
Vědí Evropané, jak jsou ve skutečnosti chudí?
Jako zkreslenou ji nedávno popsal také komentář listu The Wall Street Journal. I kvůli přepočítávání životní úrovně jednotlivých zemí s ohledem na kupní sílu si podle jeho autora Josepha Sternberga Evropané obecně dost dobře neuvědomují, jak jsou ve skutečnosti chudí v porovnání s Američany.
„Relativně nižší ceny zboží a služeb v Evropě jsou odrazem její nižší produktivity. Hrubý domácí produkt vyjádřený nominálně vyjadřuje, jak velkou část světových zdrojů tento kontinent spotřebovává. A v tomto směru zaostává,“ popisuje Sternberg.
„Můžete namítat, že čísla nominálního amerického HDP na hlavu jsou nafouknutá skupinou zázračně úspěšných firem a jejich pohádkově bohatých zakladatelů. Faktem je, že tyto firmy by teoreticky mohly snadno sídlit v Evropě, kde má část z nich své kořeny, a vychylovat statistiky bohatství tam. Jenže tomu tak není,“ dodal komentátor.
Rozdíl v přepočtu HDP na hlavu mezi Spojenými státy a Velkou Británií bez zohlednění cenové hladiny je i proto prakticky stejný jako mezi Británií a Českem. Spojené království je v tomto ohledu zhruba na stejné úrovni jako nejchudší americký stát Mississippi.
VIDEO: Sice nadáváme, ale žijeme v nejbohatší éře našich dějin, říká šéf rozpočtové rady Hampl v pořadu FLOW:
