Spojené království stráví poslední den v Evropské unii. Zastánci brexitu na večer plánují oslavy, jejich radost je ale předčasná. Skutečné změny totiž nastanou až po jedenácti měsících přechodného období. Do té doby bude nutné vyřešit budoucí spolupráci v řadě oblastí, především v obchodu. Ve hře je také prodloužení přechodné fáze i definitivní rozluka bez dohody.
Británie vystoupí ze svazku evropských zemí po 47 letech v jedenáct hodin večer místního času, tedy o půlnoci středoevropského. V zemi nadále zůstanou více než tři miliony občanů unijních zemí, hlavně Poláků, Irů a Němců. Jsou mezi nimi však i desítky tisíc Čechů. Zhruba milion Britů naopak žije v členských státech, především ve Španělsku a Francii.
Unijní občané v království mají strach
Do konce roku by se pro ně pravidla měnit neměla, potom však budou ve výhodě ti, kteří žijí ve své současné domovské zemi alespoň pět let. Mohou zažádat o trvalý pobyt. Přesto mají i tito lidé obavy z budoucího vývoje. Jsou si vědomi toho, že jedním z hlavních důvodů brexitu byla touha Británie po kontrole pohybu osob.
„Po přechodném období se Spojené království stane třetí zemí a brexit přinese změny těm, kteří chtějí svůj budoucí život žít na druhé straně kanálu,“ varovala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přislíbila však, že během nastávajících jednáních o budoucím uspořádání vztahů budou práva unijních občanů prioritou.
Některým zemím přibudou europoslanci
Británie by měla od soboty do konce roku ctít unijní pravidla, aniž by měla vliv na jejich vytváření. V praxi to znamená, že se vrcholní představitelé země už nebudou účastnit summitů a schůzek nově sedmadvacítky. Poslední britský eurokomisař Julian King, který měl na starosti bezpečnostní otázky, už se s Bruselem rozloučil na konci listopadu. Přestože EU po podzimním odkladu odchodu trvala na nominaci nového, Londýn její požadavek ignoroval.
Domů nyní pojede i britských 73 europoslanců. Z uvolněných křesel bude 27 rozděleno mezi půlku ostatních zemí tak, aby se napravila nedostatečná reprezentace některých členů s ohledem na demografický vývoj. Po pěti místech získají Francie a Španělsko, Česká republika žádného nového europoslance mít nebude. Zbylých 46 křesel zůstane prázdných pro případ, že by se k unii připojila další země.
V důsledku změn zřejmě posílí nacionalistická frakce Identita a Demokracie (ID) a oslabí zelení. Nemělo by to však mít zásadní vliv na hlasování o důležitých plánech, týkajících se mimo jiné klimatu.
Johnson nechce delší přechodné období
Obě strany se teď musejí do konce června dohodnout, zda budou potřebovat více času na vyřešení budoucích vztahů obchodem a bezpečností počínaje, kulturní výměnou konče. Jednání přitom podle všeho nebudou snadná a mohou ztroskotat hned na několika bodech. Hovoří se kupříkladu o rybolovu, konkrétně o boji evropských rybářů za přístup do britských vod.
V evropském táboře jsou obavy z nedostatku času zřetelné. „Brexit je opravdu jen poločas, máme před sebou obrovský kus práce,“ podotkla irská ministryně pro evropské záležitosti Helen McEnteeová. Britský premiér Boris Johnson se však myšlence na prodloužení přechodného období brání, což podle některých názorů může na konci roku vyústit v novou nejistotu.
