Šokové zdražování se Česku může vyhnout. Finanční trhy věří, že Írán bude jen hořkou epizodou
- Počáteční šok z konfliktu v Íránu a obavy z vysoké inflace po sedmi týdnech střídá uklidnění.
- Ještě na počátku března finanční trhy očekávaly, že Česká národní banka bude mít letos plné ruce práce s ukočírováním inflace.
- Namísto inflačního šoku Česku hrozí plíživé postupné zdražování.
Píše se poslední únorový den a na Teherán dopadají první bomby americko-izraelské vojenské koalice. Ruku v ruce začínají krvácet finanční trhy napříč planetou včetně Česka. Kapitál se začíná stěhovat na bezpečnější adresy a prakticky ihned se začíná skloňovat teprve nedávno a s gustem zapomenutý pojem: inflace.
Prvotní šok ovšem odezněl a sedm týdnů poté dává inflační mapa Česka podstatně jiný obrázek. Nejtemnější tóny z něho odezněly a otázka českého zdražování už nepůsobí zdaleka tak palčivě, jak se zdálo na počátku blízkovýchodního konfliktu.
„Trhy to v počáteční fázi konfliktu přehnaly a inflace se obávaly více, než bylo zdrávo. Vzpomínky na začátek války na Ukrajině jsou ještě poměrně čerstvé, avšak situace je podstatně odlišná,“ uvádí ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Investoři a bankéři mohli vnímat íránský konflikt jako izolovanou epizodu nebo jako nový střednědobý normál. „Finanční trhy se momentálně přiklánějí k tomu scénáři, že omezení těžby a dopravy ropy skončí během několika týdnů a budeme tak vzpomínat jen na nevýznamnou inflační vlnku,“ říká ekonom UniCredit banky Petr Sobíšek.
Výhledy na klid a pohodu
O ústupu napětí hovoří hned více ukazatelů. Krátce po začátku konfliktu prudce vzrostly výnosy českých státních dluhopisů. Důvodem byly vedle částečného odlivu kapitálu i sázky na to, že centrální banka bude muset v budoucnu skrze vyšší úroky bojovat s další inflační vlnou. Přenastavení očekávání tempa zdražování směrem vzhůru totiž vede k tomu, že investoři prakticky okamžitě začnou za své půjčky státu, tedy za vlastnictví státních dluhopisů, požadovat vyšší výnosy. Zatímco tak investoři ještě před začátkem konfliktu požadovali za desetiletou půjčku Česku roční úrok 4,3 procenta, během války se výnos vyšplhal až k pěti procentům. Aktuálně výnos tohoto bondu klesl pod 4,7 procenta.
„Po propuknutí konfliktu trh sázel až na trojí zvýšení úrokové sazby ČNB do konce letošního roku, v současnosti to je jen něco přes jedno zvýšení na 3,75 procenta,“ říká ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Obdobně pak například prudce vzrostly takzvané úrokové swapy, které jsou klíčové kupříkladu při stanovení hypotečních sazeb bankami. Východisko pro sazby hypotéky s pětiletou fixací, tedy stejnědobý pětiletý swap, tak například ze 3,6 procenta skokově podražil postupně až o necelý procentní bod.
Pokud by taková situace trvala déle, znamenalo by to prakticky ve stejné intenzitě dražší hypotéky a úvěry v ekonomice obecně. Během dubna nicméně tato sazba spadla na zhruba čtyři procenta. Na stejné úrovni byla například už v polovině prosince. Úlevu konečně potvrzuje i vývoj pražské burzy. Domácí index PX totiž z březnových minim posílil o zhruba osm procent. Ekonomové připomínají, že Česko má pro absorpci íránského šoku skvělé východisko.
Česká ekonomika je na tom dobře
„Energetický šok z Blízkého východu zasahuje českou ekonomiku v relativně příznivém okamžiku. V Česku totiž pokračuje jak energetická deflace, tak deflace potravinářská, přičemž obojí omezuje riziko rychlého průsaku do spotřebitelských cen,“ zdůrazňuje ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš.
Hraniční metou inflace za předpokladu dalšího neprohlubování konfliktu má být horní hranice inflačního pásma, které ČNB ještě toleruje. „Cenová regulace pohonných hmot, ropa pod sto dolarů za barel a neoslabující koruna zvyšují šanci, že spotřebitelská inflace v Česku nemusí výrazně překonat hranici tří procent,“ soudí ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Ekonomové nicméně připomínají, že geopolitické drama v Íránu je prozatím otevřené a připouští různé směry dalšího vývoje včetně dalších šokových situací. Minulostí zároveň zřejmě zůstanou hodnoty inflace pod dvěma procenty, jako přinesly poslední měsíce, které zůstanou odrazem „starého světa“ před začátkem eskalace blízkovýchodního konfliktu.
„Inflační šok v klasickém slova smyslu se pravděpodobně nedostaví. Místo něj ale ekonomiku čeká méně nápadný, o to však vytrvalejší návrat cenových tlaků,“ předpokládá analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek. Inflace podle něho sice nebude dramatická, ale ani rychle nezmizí. „A právě tato kombinace může být pro měnovou politiku i finanční trhy ve výsledku složitější než jednorázový výkyv,“ dodává.
Naposled česká inflace v březnu 2026 mírně vzrostla na 1,9 procenta z pouhých 1,4 procenta v únoru, i tak se přitom vešla do dvouprocentního cíle sledovaného ČNB. Hlavním tahounem růstu bylo zdražení pohonných hmot, zatímco ceny potravin pokračovaly v poklesu.
