Top 10 nejzadluženějších zemí světa 2025. Evropa má v žebříčku tři „favority“, první místo překvapí

Druhé místo patří jednomu z nejizolovanějších států světa

Eritrea patří k nejizolovanějším místům na světě. | Zdroj: Profimedia.cz

Státní dluh Eritrey, který by měl v roce 2025 dosáhnout 210 procent HDP, je tak vysoký částečně kvůli vleklým vojenským konfliktům, včetně války s Etiopií v letech 1998–2000 a nedávného konfliktu v Tigraji. Pokračující povinná vojenská služba také odvádí pracovní sílu a investice z produktivních odvětví, což výrazně omezuje diverzifikaci hospodářství. Restriktivní hospodářské politiky Eritrey, jako je přísná státní kontrola nad průmyslovými odvětvími a omezené zapojení soukromého sektoru, navíc podkopávají růst, omezují tvorbu příjmů a zvyšují závislost na zahraničních půjčkách od Číny a dalších věřitelů.

Mezinárodní izolace Eritrey, která je umocněna minulými sankcemi a diplomatickým napětím, dále ztěžuje možnosti odpuštění dluhu nebo jeho restrukturalizaci. V důsledku toho je vysoká úroveň zadlužení země kritickým hospodářským omezením, které brzdí dlouhodobý rozvoj, prohlubuje chudobu a udržuje závislost země na vnější finanční pomoci. Částečně z tohoto důvodu Eritrea patří a bude patřit mezi nejchudší země světa v přepočtu na obyvatele.

Městský stát v jihovýchodní Asii se zadlužuje strategicky

Po těžkých začátcích státu v 60. letech a navzdory nedostatku přírodních zdrojů se Singapur rychle rozvinul a stal se jedním ze čtyř asijských tygrů založených na zahraničním obchodu a strategii daňového ráje. | Zdroj: Unsplash

Podle prognózy bude státní dluh Singapuru letos činit 173 procent HDP. Tato hodnota je ale spíše důsledkem záměrné vládní politiky než hospodářských potíží. Singapur strategicky emituje domácí dluh, aby podpořil rozvoj finančního trhu, zejména na podporu systému povinného spoření (Central Provident Fund).

Na rozdíl od většiny silně zadlužených zemí Singapur trvale udržuje rozpočtové přebytky a značné devizové rezervy, což má za následek prakticky nulovou fiskální zátěž; vláda nepoužívá dluhové financování ke krytí rozpočtových deficitů nebo provozních výdajů. Na rozdíl od tradičních scénářů vysokého zadlužení v jiných zemích proto není zvýšený státní dluh Singapuru problematický ani ekonomicky omezující; naopak podle společnosti FocusEconomics odráží obezřetné a strategické finanční řízení země.

Členskou zemi EU tvrdě zasáhla finanční krize

Athénská Akropole. | Zdroj: Reuters

Státní dluh Řecka se prudce zvýšil především kvůli desetiletím nekontrolovaných vládních výdajů, rozsáhlým daňovým únikům a strukturální neefektivitě ekonomiky. Tyto nedostatky se dramaticky projevily během světové finanční krize v roce 2008, která uvrhla Řecko do těžké recese a vynutila si několikanásobnou mezinárodní finanční pomoc doprovázenou přísnými úspornými opatřeními. Recese rovněž zvýšila nezaměstnanost a vedla k poklesu životní úrovně.

Od té doby se řecké zadlužení díky silnému hospodářskému růstu a obezřetné fiskální politice snížilo o více než 50 procentních bodů, ale očekává se, že v roce 2025 bude stále patřit k nejvyšším na světě a bude činit 149 procent HDP. Povzbudivé je, že tento klesající trend by měl v příštích letech přetrvat a podle prognóz by se měl poměr veřejného dluhu k HDP země v příštím desetiletí přiblížit průměru eurozóny. 

 Itálie je další ze slabších zemí eurozóny 

Koloseum v italské metropoli. | Zdroj: Profimedia

Zvýšený státní dluh Itálie je důsledkem desetiletí pomalého hospodářského růstu, strukturální neefektivity a trvale vysokých vládních výdajů na důchody a sociální programy. V roce 2010, během recese, byla Itálie jednou z nejvíce ohrožených zemí – jednou z takzvaných PIGS –, přestože nikdy nepotřebovala formální finanční pomoc. Kombinace slabého růstu HDP a zvýšených nároků na výdaje udrží v příštích letech rozpočet hluboko v červených číslech a státní dluh Itálie na vysoké úrovni; podle prognózy FocusEconomics by měl poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2025 činit 138 procent. 

Severovýchodoafrický stát drtí občanské války

Jižnímu Súdánu se podařilo dosáhnout nezávislosti na Súdánu. | Zdroj: profimedia.cz

Státní dluh Súdánu by měl v roce 2025 dosáhnout 128 procent HDP. Tato hodnota je více než dvojnásobná oproti průměru rozvíjejících se trhů a je důsledkem vleklých vnitřních konfliktů, špatného hospodaření, mezinárodních sankcí a ničivého hospodářského dopadu odtržení Jižního Súdánu v roce 2011, které drasticky snížilo příjmy z ropy. Tyto faktory přinutily Súdán, aby se při financování rozpočtových deficitů do značné míry spoléhal na zahraniční půjčky, což přispívá k chronické hospodářské nestabilitě.

Dluhová zátěž výrazně omezuje investice do kritické infrastruktury, státních služeb a hospodářské diverzifikace, a brání tak růstu a rozvoji. Přestože nedávná mezinárodní angažovanost a iniciativy na odpuštění dluhu začaly řešit problémy Súdánu, země je i nadále velmi zranitelná. Přetrvávající politická nestabilita – včetně ničivé občanské války, která se zde odehrává od roku 2023 – a omezené ekonomické reformy vládě nadále ztěžují zvládání dluhové zátěže.

Potíže v Perském zálivu

Rostoucí vojenské a bezpečnostní výdaje v reakci na regionální nestabilitu dále zatížily veřejné finance Bahrajnu. | Zdroj: reuters

Poměr státního dluhu Bahrajnu k HDP se mezi lety 2012 a 2023 zhruba ztrojnásobil, přičemž tento prudký nárůst lze přičíst několika faktorům. Propad světových cen ropy v letech 2014–2016 snížil příjmy. Rostoucí vojenské a bezpečnostní výdaje v reakci na regionální nestabilitu dále zatížily veřejné finance, zatímco iniciativy na diverzifikaci ekonomiky si vyžádaly značné veřejné investice.

V roce 2018 obdržel Bahrajn od sousedních zemí Perského zálivu balíček finanční podpory ve výši 10 miliard dolarů, který byl podmíněn provedením fiskálních reforem, včetně zavedení daně z přidané hodnoty (DPH). Navzdory těmto opatřením zůstává státní dluh Bahrajnu problémem a očekává se, že jeho podíl na HDP v příštích letech dále poroste; pro rok 2025 analýza uvádí hodnotu 131 procent HDP. Neochota vlády výrazně zvyšovat daně spolu s přísnými požadavky na sociální výdaje s cílem zajistit sociální stabilitu bude v budoucnu státní dluh ještě zvyšovat.

Ostrovní ráj pandemie připravila o zisky z cestovního ruchu

Maledivy jsou turistický ráj. | Zdroj: Profimedia

Státní dluh Malediv se v posledních letech výrazně zvýšil. Tento nárůst je částečně způsoben rozsáhlými půjčkami na ambiciózní infrastrukturní projekty, jako je most přátelství mezi Čínou a Maledivami a rozšíření mezinárodního letiště Velana. Kromě toho pandemie covidu-19 vážně ovlivnila ekonomiku závislou na cestovním ruchu, která se v roce 2020 snížila o třetinu, což si vyžádalo zvýšené vládní výdaje na zmírnění poklesu.

Finanční stabilitě by však do budoucna měly pomoci vysoké příjmy z cestovního ruchu a zahraniční finanční podpora, zejména ze strany Indie, která koncem loňského roku oznámila záchranný balíček pro souostroví. Podle analytiků by měl poměr veřejného dluhu k HDP v letošním roce činit 125 procent HDP.

Trump chce zmírnit zadlužení západní mocnosti

Prezident USA Donald Trump by rád snížil veřejné výdaje. | Zdroj: Al Drago / Pool via CNP / SplashNews.com / Splash / Profimedia

Zadlužení Spojených států se v tomto století prudce zvýšilo v důsledku častého snižování daní, rostoucích vládních výdajů a politických reakcí na globální finanční krizi a pandemii covidu-19. Vyšší výdaje souvisejí se stárnutím populace a rostoucími náklady na zdravotní péči spojenými s programy jako Medicare a Medicaid.

Dluhové zatížení země je v současné době zvládnutelné, protože postavení dolaru jako světové rezervní měny udržuje nízké výpůjční náklady a zajišťuje silnou poptávku trhu po amerických cenných papírech. Nutnost Kongresu pravidelně zvyšovat dluhový strop, aby umožnil další půjčky, však vytváří nejistotu; bez pravidelného přehodnocování by federální vláda byla nucena omezit výdaje nebo nesplácet dluh.

Nová vláda se pod vedením Donalda Trumpa snaží snížit veřejné výdaje prostřednictvím nového Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE). Přes veškerý mediální humbuk kolem tohoto oddělení jsou dosavadní škrty spíše malé a několik úsporných opatření již bylo napadeno u soudu. Prozatím analýza předpokládá, že USA budou mít v příštích letech největší deficit v zemích G7 a že státní dluh bude mít v poměru k HDP nadále rostoucí tendenci a letos dosáhne 124 procent HDP.

Země galského kohouta čelí nepříznivým prognózám Hlavní město Francie. | Zdroj: Profimedia

Od roku 1975 Francie trvale vykazuje rozpočtové deficity, což vede k neustálému zvyšování zadlužení. Pomalý hospodářský růst, štědrý sociální stát a nechuť veřejnosti k jakékoli formě fiskální konsolidace, která se často projevuje násilnými protesty, jako je hnutí žlutých vest, přispěly k trvalému fiskálnímu schodku. Světová finanční krize v roce 2008 a pandemie covidu-19 tento trend ještě prohloubily, přičemž koronavirus si vyžádal rozsáhlé vládní výdaje na podporu ekonomiky.

Země má v současnosti jeden z největších fiskálních deficitů v EU; v roce 2024 byla Francie pokárána za to, že porušila pravidlo bloku, které nařizuje schodek nižší než 3,0 procenta HDP. Nová vláda Françoise Bayroua slíbila v příštích letech mírnou rozpočtovou konsolidaci, která však nebude stačit k tomu, aby se francouzský státní dluh snížil. Podle analýzy bude poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2025 činit 116 procent a do konce desetiletí vzroste na 120 procent, což představuje riziko pro finanční stabilitu.