Víte, které dálnice chybějí a za koho se víc stavělo? Otestujte se v interaktivní mapě

Za koho se víc stavělo?

Za koho se víc stavělo? Zdroj: Grafika e15

Aleš Ligas
František Zajíc
Diskuze (0)

O tom, které dopravní stavby letos získaly prestižní ocenění, jsme na e15 nedávno psali. Mnohem důležitější otázkou pro řidiče ale zůstává, kdy bude dokončena celá česká dálniční síť. 

V posledních letech se v Česku otevřelo poměrně hodně nových úseků dálnic. Nastolené tempo se ale nedaří držet. Zatímco v roce 2024 se zprovoznilo rekordních 111 kilometrů dálnic, pro letošní rok se počítá jen se 40 kilometry. Do kompletního dokončení české dálniční sítě tak zbývá ještě hodně práce. 

Jak bude kompletní česká dálniční síť vypadat? Než budete pokračovat, vyzkoušejte si v naší interaktivní aplikaci ze série e15 Data Check, jestli víte, které úseky dálnic už jsou v Česku v provozu. 

Které dálnice ještě nestojí?

Vymažte z plánované dálniční sítě úseky, po kterých se podle vás ještě nejezdí.

Načítám dálniční data…

Skutečný stav dálniční sítě

Mapa nyní ukazuje, které části plánované dálniční sítě jsou už zprovozněné a které úseky zatím chybějí nebo se po nich ještě nejezdí.

Zprovozněné úseky
Plánované části dálniční sítě, které zatím nejsou zprovozněné

2000 kilometrů. Přibližně tak dlouhá by měla být podle aktuálních plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dálniční síť v Česku. K začátku roku 2026 mohli řidiči v tuzemsku využívat 1566 kilometrů, tedy asi 78 procent. Které úseky tedy zatím chybějí? 

Po celém Česku jich je hned několik. Mezi nejdelší nedostavěné dálniční úseky patří mimo jiné protažení dálnice D3 z Prahy do středočeského Miličína, propojení Olomouckého kraje s východními Čechami prostřednictvím dálnice D35 nebo úsek dálnice D11 pokračující až k hranicím s Polskem. Zatímco některé úseky jsou zatím jen na papíře, jiné už se alespoň částečně stavějí. 

Tipněte si, kolik kilometrů dálnic se postavilo v posledních letech!

Je to jednoduché. Na grafu níže vidíte období vlády Andreje Babiše (2018–2021) a vlády Petra Fialy (2022–2025). U Babišovy vlády už vidíte vykreslenou linku postavených kilometrů. Stačí kliknout na červenou tečku na konci jejího funkčního období a potáhnout ji směrem doprava do let, kdy už byl premiérem Petr Fiala. 

Začne se vám zobrazovat modrá přerušovaná linka, která ukazuje váš tip. Žlutá plocha značí období, které ještě musíte dotipovat, abyste si mohli svůj odhad vyhodnotit. 

Jakmile projdete celou žlutou plochu, aktivuje se tlačítko „Vyhodnotit můj tip“. Po jeho stisknutí se vám ukáže, kolik kilometrů dálnic se ve skutečnosti postavilo. Pod grafem se objeví také boxík s kontextem a přesnými čísly. Pokud byste chtěli tipovat znovu, stiskněte tlačítko „Zkusit znovu“

Kdo má největší zásluhy na postavených kilometrech dálnic? To je nekonečný souboj politiků. V případě rychlosti stavebního povolení se dálnice od nuly za jedno volební období postavit nedají. V době vlády Petra Fialy se tedy i za přispění vlády Andreje Babiše otevřelo víc nových kilometrů než v minulém období. Jen v roce 2024 se zprovoznilo 111 kilometrů dálnic, což je více než v letech 2018–2021 dohromady.

Rozšiřování dálniční sítě se v posledních relativně dařilo. V roce 2024 se v Česku otevřelo 111 kilometrů nových dálnic, loni to bylo dalších 66 kilometrů. Jestli se ale podaří nastolené tempo udržet, není jasné. Letos by řidiči mohli podle plánu ŘSD začít využívat dalších přibližně 40 kilometrů. Zprovoznění by se měl dočkat více než tříkilometrový úsek na dálnici D11 směřující do Polska, o deset kilometrů by se měla prodloužit dálnice D3 směrem k hranicím s Rakouskem a v plánu je otevření dalších úseků například na dálnicích D35, D48 a D49. 

Kolik kilometrů nových dálnic se připravuje?

Zároveň je ale důležité, kolik dalších dopravních staveb se v tuzemsku zahájí. V tomto směru se ŘSD společně s politiky poměrně snaží. Letos chtějí zahájit celkem 25 dálničních staveb, které by prodloužily síť dálnic o dalších 111 kilometrů. Problémem jsou ale peníze. Jak ukázaly dohady kolem schvalování státního rozpočtu, respektive rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, není automaticky jisté, že se na těchto zahájených stavbách bude do budoucna pokračovat naplno. 

Zatímco v Česku se plánování a výstavba některých úseků protahují – v případě dálnice D11 i více než 50 let – a desítky nově otevřených kilometrů ročně se oslavují, v Polsku k tomu přistoupili jinak. I díky jednoduššímu systému povolování staveb a cílenému využívání peněz z Evropské unie otevíral náš severní soused v průměru stovky kilometrů dálnic a rychlostních silnic ročně. 

Pokrok Polska v této oblasti je patrný třeba na dálničním propojení s Českem. V tuzemsku se už zmiňovaná dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové začala stavět na konci 70. let a spojení s Polskem stále není hotové. Navazující polská rychlostní silnice S3 naopak už k českým hranicím dorazila a před dvěma lety Polsko zprovoznilo její poslední úseky. Vzniklo tak přímé kapacitní spojení od hranic s Českem až k Baltskému moři. 

Začít diskuzi

Články z jiných titulů