Tragický osud lodi Patria zabil desítky českých Židů. Přeživší bojovali v Africe i Francii

Tragická zkáza lodi SS Patria si vyžádala 270 obětí včetně životů desítek českých Židů.

Tragická zkáza lodi SS Patria si vyžádala 270 obětí včetně životů desítek českých Židů. Zdroj: Naval History and Heritage Command

V době exploze se nacházelo na palubě lodi Patria přibližně 1 800 židovských uprchlíků z Čech a Moravy, Gdaňsku a Vídně.
Petr Mayer strávil po tragické explozi rok v internačním táboře a poté rozšířil řady protihitlerovské koalice.
Loď SS Patria.
Loď SS Patria.
Momentka z lodi Atlantic zachycující její demontáž kvůli nedostatku paliva.
9
Fotogalerie

Nepovedená sabotáž stála před 80 lety za tragickou nehodou lodi SS Patria se stovkami Židů prchajících z Evropy na palubě. Ty odmítla vpustit na území tehdejší Palestiny britská správa. Při neštěstí v přístavu Haifa zahynulo 270 lidí včetně desítek českých Židů.

Už tak strastiplný útěk židovských uprchlíků z okupované Evropy skončil u palestinského přístavu Haifa. Kvůli křehké rovnováze v zemi mezi arabským a židovským obyvatelstvem odmítli Britové - správci tehdejší Palestiny - přijmout pasažéry z trojice lodí Milos, Atlantic a Pacific směřujících z Rumunska. Běžence proto nalodili na palubu Patrie. Ta však měla namířeno do internačních táborů na ostrově Mauricius v Indickém oceánu. 

Nešťastná sabotáž

V doutnající atmosféře strachu, nejistoty a protestů pronesla ilegální židovská vojenská organizace Hagana na loď bombu s cílem poškodit kotelnu. Utajená sabotáž měla donutit Brity k přijetí uprchlíků, které by již coby trosečníky správa palestinského území nemohla vypovědět. Ráno 25. listopadu 1940 však zrezivělou lodí otřásla exploze natolik silná, že v boku protrhla konstrukci. Loď Patria, v tu chvíli s 1 800 pasažéry na palubě, se záhy převrátila a v nastalé panice během necelé čtvrthodiny přišlo o život 270 lidí, z toho desítky Čechoslováků.

“Nejprve jsme se domnívali, že jde o letecký poplach, torpédo nebo něco podobného, protože kolem začala lítat policie,” vyprávěl pro Paměť národa poručík Petr Mayer, československý veterán, jenž se v září 1940 vydal na útěk z Evropy před nacismem. Sám se při neštěstí zachránil skokem do vody. “Já se ještě zeptal anglických policistů, když už se loď potápěla, zdali mám skutečně slézat bok lodi a zachránit se v moři. Byl jsem velice slušně vychovaný, takže jsem se na vše vždy ptal.”

Přežívší se připojili k odboji

Většina přeživších po tragédii rozšířila řady protihitlerovské koalice a později v bojích u Tobruku či při obléhání Dunkerku přispěli k pádu nacistického Německa. To byl případ i Petra Mayera, který ještě před nástupem do služby jako příslušník 200. lehkého protiletadlového pluku strávil rok v izraelském internačním táboře Atlith. “V táboře bylo i jinak celkem veselo. Hrál se třeba fotbal. Zacházelo se s námi velmi slušně. Dali nám erární úbory, prádlo, čepice, boty, protože my jsme neměli vůbec nic,” vzpomínal. Emigrace do Palestiny pro Petra Mayera skončila návratem do Československa s armádou generála Pattona.