Tragická zkáza lodi SS Patria si vyžádala 270 obětí včetně životů desítek českých Židů. V době exploze se nacházelo na palubě lodi Patria přibližně 1 800 židovských uprchlíků z Čech a Moravy, Gdaňsku a Vídně. Petr Mayer strávil po tragické explozi rok v internačním táboře a poté rozšířil řady protihitlerovské koalice. Loď SS Patria. Loď SS Patria. Momentka z lodi Atlantic zachycující její demontáž kvůli nedostatku paliva. Hana Pavlů zažila tragickou nehodu Patrie jako devatenáctiletá. Protektorátní úřady vydávaly jedno nařízení za druhým, mnozí Židé se proto daly na útěk do Palestiny. Otakar Braun s bratrem Leošem byli přímo na palubě lodi Patria, když došlo k explozi. Oba nakonec bojovali v československé jednotce na Středním východě. Na snímku v roce 1942 v Tel Avivu.

9

fotografií

Tragický osud lodi Patria zabil desítky českých Židů. Přeživší bojovali v Africe i Francii

N

Nepovedená sabotáž stála před 80 lety za tragickou nehodou lodi SS Patria se stovkami Židů prchajících z Evropy na palubě. Ty odmítla vpustit na území tehdejší Palestiny britská správa. Při neštěstí v přístavu Haifa zahynulo 270 lidí včetně desítek českých Židů.

Už tak strastiplný útěk židovských uprchlíků z okupované Evropy skončil u palestinského přístavu Haifa. Kvůli křehké rovnováze v zemi mezi arabským a židovským obyvatelstvem odmítli Britové - správci tehdejší Palestiny - přijmout pasažéry z trojice lodí Milos, Atlantic a Pacific směřujících z Rumunska. Běžence proto nalodili na palubu Patrie. Ta však měla namířeno do internačních táborů na ostrově Mauricius v Indickém oceánu. 

Nešťastná sabotáž

V doutnající atmosféře strachu, nejistoty a protestů pronesla ilegální židovská vojenská organizace Hagana na loď bombu s cílem poškodit kotelnu. Utajená sabotáž měla donutit Brity k přijetí uprchlíků, které by již coby trosečníky správa palestinského území nemohla vypovědět. Ráno 25. listopadu 1940 však zrezivělou lodí otřásla exploze natolik silná, že v boku protrhla konstrukci. Loď Patria, v tu chvíli s 1 800 pasažéry na palubě, se záhy převrátila a v nastalé panice během necelé čtvrthodiny přišlo o život 270 lidí, z toho desítky Čechoslováků.

“Nejprve jsme se domnívali, že jde o letecký poplach, torpédo nebo něco podobného, protože kolem začala lítat policie,” vyprávěl pro Paměť národa poručík Petr Mayer, československý veterán, jenž se v září 1940 vydal na útěk z Evropy před nacismem. Sám se při neštěstí zachránil skokem do vody. “Já se ještě zeptal anglických policistů, když už se loď potápěla, zdali mám skutečně slézat bok lodi a zachránit se v moři. Byl jsem velice slušně vychovaný, takže jsem se na vše vždy ptal.”

Přežívší se připojili k odboji

Většina přeživších po tragédii rozšířila řady protihitlerovské koalice a později v bojích u Tobruku či při obléhání Dunkerku přispěli k pádu nacistického Německa. To byl případ i Petra Mayera, který ještě před nástupem do služby jako příslušník 200. lehkého protiletadlového pluku strávil rok v izraelském internačním táboře Atlith. “V táboře bylo i jinak celkem veselo. Hrál se třeba fotbal. Zacházelo se s námi velmi slušně. Dali nám erární úbory, prádlo, čepice, boty, protože my jsme neměli vůbec nic,” vzpomínal. Emigrace do Palestiny pro Petra Mayera skončila návratem do Československa s armádou generála Pattona.