Málokdo si pod Belgií představí rozlehlé vinice, světovou gastronomii, módu, diamanty a malebné silničky vinoucí se prosluněnými pláněnimi. Tak trochu turisticky zapomenuté Antverpy a jejich okolí se na redakčním roadtripu s novým Lexusem NX i díky jeho tichému hybridního pohonu vůbec nenechaly rušit. Zachovávají si svou tvář a v ležérním stylu zvou objevitele nevšedního nakouknout doslova pod pokličku.
Den 1
Krátce po přistání v Bruselu přebíráme klíčky od zapůjčeného Lexusu NX a máme jako jedni z prvních možnost ho pořádně otestovat a při tom také poznat všední život Belgičanů. I přes to, že je Belgie tradičním sídlem mezinárodních organizací a místem konání světových summitů, tak hned, jak jsme vyjeli z rušného letištního areálu, na nás dýchla jakási domáckost. Při cestě do druhého největšího města země s asi půl milionem obyvatel, Antverp, projíždíme venkovskou scenérií a každou chvíli zastavujeme na fotku nebo na smalltalk s místními. Máme pocit, jako bychom se s nimi znali odjakživa. „Vy jste nám z Čech přivezli sluníčko, jaké tu ani nepamatujeme,“ slyšíme od smějících se krajanů pokaždé na pozdrav. Skutečně, v době naší návštěvy na konci března bylo nevídaných 25 stupňů. Zvednuté koutky mají Belgičané prý ale celoročně. Možná za to může i jedna z nejvyšší kvality života na světě. Nebo je to přesně naopak a mají se dobře, protože se usmívají.
Během asi tříhodinové cestě různými oklikami přes ta nejzapadlejší sídla jsme nenarazili ani na jeden oprýskaný domeček nebo haraburdí na zahradě. Všechno má svůj poklidný řád. Vesnická stavení připomínají cihlovou fasádou anglická předměstí řadových domků. Pár starších chalup má dokonce i doškové střechy v muzejním stavu.
Přijíždíme pomalu do Antverp a chystáme se na naší první městskou zastávku. Název Antverpy, v holandštině Antwerpen, pochází z výrazu hand werpen (tedy házet rukou) a odkazuje na legendu o Antigoonovi a Brabovi. Obr jménem Antigoon prý žil poblíž řeky Scheldt, jež protéká městem, a vybíral mýtné od projíždějících lodníků. Každému, kdo nechtěl zaplatit, utrhl ruku a hodil ji do řeky. Nakonec obra zabil mladý hrdina jménem Silvius Brabo, který obrovi uťal jeho vlastní ruku a symbolicky ji též odhodil do řeky.
Atmosféra spravedlnosti Antverpám zůstala. Ztělesňuje ji působivý Justiční palác, častěji známý jako Soudní dvůr nebo Motýlí palác. Navrhl ho britský modernistický architekt Richard Rogers, který stojí také za návrhy dalších slavných budov, jako je například Centre Pompidou v Paříži či londýnský Millenium Dome. Pozoruhodná střešní konstrukce vzdává hold historii Antverp coby významného přístavu a skládá se z 26 skořepinových modulů stylizovaných do tvaru plachet lodí, dávných, i těch současných, které proplouvají hned vedle po řece Scheldt.
Lexus také obratně proplouvá Antverpami. Námořní prostředí mu sluší. V úzkých uličkách mezi rybářskými domky jsme ocenili dobrý výhled i přes ostřejší tvary karoserie. Hybridní nebo čistě elektrický mód pohonu zvládá tichou a kultivovanou jízdu, ale nezdráhá se v případě potřeby prudce akcelerovat. Testovaný model NX450h+ disponuje hned trojicí motorů – benzinovým s objemem 2,5 litru (136kW), předním elektromotorem (134 kW) a zadním elektromotorem (40 kW). Vůz se tak hbitě rozjede z místa na 100 km/h za úctyhodných 6,3 sekundy. Ani s dvoumetrovou výškou není problém se v autě pohodlně usadit. Nad hlavou zůstává stále dostatek místa a ani za plné posádky se v interiéru rozhodně nemačkáme jako sardinky.
Co by kamenem dohodil od Justičního paláce se nachází netradiční ševcovská dílna, která ale ctí tradičními postupy pod taktovkou návrhářky Natalie Van Lijsebettens, kam máme také v plánu nakouknout.
Natalie je vycházející hvězdou na antverpské módní scéně a zároveň jednou z několika málo belgických uměleckých tvůrců ovládajících kompletní proces od návrhu až po výrobu zakázkové módní obuvi. Zakázky plní pro umělce, celebrity i jednotlivce znalé módy. Na své si přijdou ale i vyznavači BDSM kozaček a podobných úletů, ale i třeba ti, kteří potřebují speciální zdravotní obuv.
V každém případě počítejte s cenovkou začínající na vyšších stovkách eur a končící na několika tisících u opravdu výstředních kousků. Svršku bot můžete totiž dopřát i krokodýlí kůži, kus plátná známého umělce zobrazující psychydelické houbičky, ale třeba i prodyšný korek. Představivosti se meze nekladou a spokojenost klientů se zrcadlí v počtu vyvěšených dřevěných kopyt na zdi, které jsou pro každého zákazníka na míru vyřezány a uschovány pro další objednávky.
Smysly uchvácené precizní rukodělnou tvorbou nás ale nenechaly zapomenout na naše prázdné žaludky. Vydáváme se do podniku Bar Atelier Paul Morel nesoucí název po jeho zakladateli, jenž je vyznavačem zážitkové a otevřené kuchyně. Paul vnáší do umění mixologie, tedy kulinářského barmanství, na jehož principu bar vznikl, svěží vítr svým unikátním stylem založeným na mísení kvalitních sezónních domácích ingrediencí a vybraných zahraničních specialit. Díky zkušenostem z prestižních restauracích v Nizozemsku, Londýně, Barceloně a Chicagu se mu podařilo vytvořit vyvážený tanec chutí, který je doplněn drobnými chuťovkami. Návštěva Belgie by se vyplatila už jen pro tento jedinečný počin nadšence do skvělého jídla a pití. Sedí se navíc přímo v kuchyni, takže se host dozví vše o zpracování ingrediencí a může celý proces bedlivě pozorovat.
S plnými pupíky z třetího patra městského domu obdivujeme v paprscích jarního slunce lesknoucí se tmavě zelenou metalízu Lexusu, která se skutečně povedla. S béžovým interiérem vytváří vizuálně třeskutou směs, s kterou nebude problém blýsknout se na jakékoliv akci.
Na výjimečné akce se ale člověk musí řádně vystrojit. Shodou okolností jsou Antverpy nezpochybnitelnou světovou metropolí diamantů a proč nevyužít mimořádné příležitosti nahlédnout pod ruce zručným řemeslníkům a návrhářům? Vážné zájemce potěší i fakt, že lze zde diamantové šperky sehnat asi o 15 procent levněji, než ve zbytku světa – vyhnete se totiž několika překupníkům. I přes lákavé ceny si však z diamantové dílny a salonu odvážíme jen šperkařské kukátko a výčitky, že nám doma za promrhání této příležitosti nebude odpuštěno.
Po dlouhém dni parkujeme Lexus na dvoře nedávno otevřeného hotelu Botanic Sanctuary, který je citlivě zasazen do stěn historického kláštera a nemocnice, původně založené počátkem 13. století. Nejstarší části dnešní budovy tvoří kaple z 15. století a velkolepá Amaryllis Hall, kdysi sloužící jako nemocniční oddělení. Klášter byl v průběhu staletí mnohokrát zvětšován a rekonstruován, dokud mnišský řád v roce 1989 budovu neopustil. Teprve letos zpřístupnil hostům své prostory v pětihvězdičkovém provedení.
Aby toho nebylo málo pro dnešek málo, čeká na nás ještě posezení s mimořádně talentovanou belgickou fotografkou Marleen Daniels. Publikovala své práce ve světových magazínech, jako je Paris Match, Newsweek, Time, National Geographic, New York Times a Standard Magazine.
Má za sebou také dlouholetou kariéru jako módní fotografka a byla jednou z prvních, kdo získal možnost fotografovat v zákulisí módních přehlídek. Její cesta sledovala vzestup mezinárodní slávy Antwerp Six, kolektivního názvu skupiny soudobých návrhářů z Antwerp, kteří vzali svět módy útokem v roce 1980, když nasedli do autobusu a odjeli do Paříže prezentovat své kousky, než aby jen seděli doma a čekali na pozvání.
Marleen Daniëls se na tuto památnou cestu tehdy vydala s nimi, a to jí navždy změnilo život. Po následujících 30 let se pak účastnila týdnů módy po celém světě. Minulý rok vyšla její kniha s názvem Sarajevo to Paris, která je osobní kompilací její práce v zákulisí módních přehlídek a kterou nám spolu s až neuvěřitelnými fotografiemi představila.
S pocitem, že jsme nepromarnili ani vteřinu dnešního dne uléháme do velkoryse nadýchané postele. Kdo by byl řekl, že se z globalizované Belgie vyklube místo s velmi osobitým portrétem. Navíc jsme byli schopni většinu dne jezdit jen na čistě elektrický pohon, jelikož v městském měřícím cyklu činí dojezd až 97 km, tedy více než dvojnásobek vzdálenosti, kterou nabízejí přímí konkurenti. Při použití běžné zásuvky 230 V navíc trvá dobití asi jen 2,5 hodiny, takže po krátkém oddychu jsme připraveni vyrazit do další bezemisní akce.
Den 2
Po typických belgických vaflích k snídani přesedáme do druhé nabízené motorizace Lexusu s označením NX 350h. Hybridní systém s autonomním dobíjením používá stejný spalovací motor o objemu 2,5 litru jako NX 450h+ a ve verzi pohonu všech kol i stejné elektromotory, avšak do zásuvky ho už nezapojíte. Nicméně již čtyřmi generacemi prověřené hybridní ústrojí určitě nezklamalo, ale bude nejspíše méně vyhledávanou konfigurací vozu i kvůli poměrně přijatelnému cenovému rozdílu. Automobilka se začíná nově čím dál více orientovat na větší roli elektřiny ve své flotile a v plug-in-hybridních stopách bude nejpravděpodobněji pokračovat.
Opět nás čeká nabitý program. Lexus se včera osvědčil na okreskách vlámského venkova a chceme ho ještě důsledněji otestovat i v městské džungli, kam se podle prezentačních materiálů stylizuje.
Na začátek jsme si vybrali jednu z nejmalebnějších částí Antverp, čtvrť Zurenborg. Je to fantastický architektonický doklad období Belle Époque, zahrnující vysokou koncentraci majestátních a elegantních městských domů ve stylu secese.
Pokračujeme k městskému přístavu, který je po Rotterdamu druhý největší v Evropě. Belgičané měli ale velké štěstí, protože se Antverpy za druhé světové války staly cílem německých raket V-2, které město výrazně poničily, ale přístav se útoku Třetí říše naštěstí z větší části vyhnul. Na březích řeky stojí 12 gigantických historických přístavních jeřábů, tyčících se k obloze, z nichž ten nejstarší svébytně zdobí město už 115 let.
První zmínka o ikonických jeřábech je ale mnohem starší. Pochází z doby před více než 750 lety. Po dlouhá staletí byly jeřáby v přístavu poháněny lidskou silou. Od konce 19. století procházely v rychlém sledu technologickými změnami, od parního pohonu, přes hydraulický, až po současný elektrický.
Fascinující je cit Belgičanů pro snoubení moderní architektury s okolním prostorem. Příkladem budiž Port House. Je to odvážná a novátorská stavba navržená slavnou Zahou Hadid, íránsko-britskou architektkou a designérkou, která je považována za hlavní představitelku současné světové architektury. Stavba se skládá ze dvou částí – jednak původní budovy bývalé hasičské stanice a druhak monumentálního korábu ve tvaru broušeného diamantu, který je umístěn na střechu staré budovy. Nachází se zde správa antverpského přístavu a bohužel není interiér přístupný, ale i z venku to byla pastva pro oči.
I milovníci historie budou muset skousnout moderní budovu zdejšího muzea na nově vybudovaném přístavišti Het Eilandje jen kousek severně od centra města, jež je katalyzátorem rozvoje celé této oblasti. Tato unikátní budova byla navržena světoznámým ateliérem Neutelings Riedijk Architecten. Muzeum se pro veřejnost otevřelo v roce 2011 a nabízí pestré sbírky od objektů souvisejících s mořeplavbou, které dokumentují mezinárodní obchod a loďařství, po exponáty mapující historii, umění, a kulturu Antverp.
Vnitřní prostory jsou uspořádány jako jednotlivé malé boxy umně naskládané do 60metrové věže a přístupné po spirálově se stáčejícím se „bulváru“ vinoucí se po obvodu budovy. Tato monumentální návštěvnická trasa je lemována obřími okny, z nichž se otevírají panoramatické výhledy na Antverpy a na jejich přístav v geniální vertikální procházce městem. Fasáda cihlové barvy muzea je pokryta více než třemi tisíci sochařsky ztvárněných lidských rukou – odkaz na symbol města Antverpy, jímž je právě ruka.
Vjemů bylo tolik, že je na čase si vyjet oddechnout a kochat se malebnou venkovskou krajinou. Směřujeme do nového středobodu oslavy kultury vína, vinařství Valke Vleug, ukrývající poklad v podobě umění výroby vína a zároveň i moderní architektury.
Písčitohlinité planiny nádherné venkovské oblasti Flander, Malého Brabantska, nabízejí ideální podmínky pro pěstování vín chladného podnebí. Vína Valke Vleug odvozují svůj charakter právě od tohoto terroiru, mimoto jsou však také odrazem osobnosti, nadšení a stylu vinaře Pietera Raeymaekerse. První vína Valke Vleug byla uvedena na trh v roce 2021 a okamžitě se vyprodala.
Labužnický zážitek podpoří i architektura stavby z ruky držitele mnoha architektonických ocenění Vincenta Van Duysena, který byť minimalisticky uplatnil svůj styl do nejmenších detailů. Došel tak daleko, že zkoumal vzorky místní půdy, aby k jejímu tónu sladil i zbarvení přiznaného betonu, jímž se stejně jako se sklem nešetří. Výsledný efekt je nadčasový, klidný a meditativní. Překvapivě se mu podařilo umístit černý blok hlavní budovy nerušivě do ploché scenérie. Jeho architektonický jazyk vyjadřuje estetiku, zároveň však odolává času a rozmarům módy.
Je to místo jako stvořené pro oslavu nebo firemní setkání. Podávané pokrmy mají bez přehánění michelinskou úroveň a vína velmi specifické podtóny, které variují od kopru až po lesní plody.
Po dosrknutí posledního doušku vína je čas vyrazit. Nechce se nám věřit, že víkend se pomalu chýlí ke konci a musíme stihnout letadlo. Nechce se nám spěchat a ani loučit se s Lexusem. Byly to krásné dva dny. Víme, že jsme tu nebyli naposledy, Belgie toho má spoustu, co ukázat. Stačí vyjet z Bruselu a člověk se nestačí divit. Pohráváme si s myšlenkou stěhování se do Flander na důchod. Už jen na to mít...
Závěrem
Neotřelé a předčí očekávání. To mají společného Antverpy a nové SUV Lexus NX. Občas v životě přijde moment, kdy si člověk položí otázku: „Proč nezkusit něco nového?“ O to víc, když může očekávat příjemné překvapení. Kombinace to byla přímo snová.
Antverpy a okolí nejvíc zaujaly svou otevřeností a progresivností. Na první pohled ospalé přístavní město má co nabídnout, ať už milujete gastronomii, módu, architekturu nebo historii.
Vznik modelu NX 450h+, prvního zástupce značky s plug-in hybridním pohonem je postaven na více než 15 letech zkušeností značky Lexus s hybridními technologiemi. Výsledkem je luxusní svezení, které možná přemluví leckteré zaryté milovníky německých konkurentů. Komu by to nestačilo, tak se Lexus může pochlubit odvážnou až desetiletou zárukou. To mluví za vše.
