Úroveň života ve městech se zvyšuje s výskytem zelených ploch. Jak vědci potvrzují, zeleň má na život uvnitř metropolí významný dopad. Nesouvisí totiž jen se zkvalitňováním městských oblastí, ale má pozitivní vliv také na naše fyzické i duševní zdraví.
HUGSI neboli Husqvarna Urban Green Space Index není pouhým žebříčkem nejzelenějších měst světa. Jde také o zdroj cenných dat, jež mohou poskytnout relevantní informace v rozvoji a správě městského zeleného prostoru a přispět tak k udržitelnosti zeleně ve městech, stejně jako zvýšit povědomí širší veřejnosti o otázkách životního prostředí.
Pro vytvoření seznamu zelených měst pracoval s daty z roku 2019. Z celkem 155 metropolí ze 60 států vytvořil žebříček, který měří například kvalitu vegetace, podíl zalesněných a zatravněných ploch nebo celkové zdraví zeleně. Tyto údaje získává nejen z volně dostupných map, ale také ze satelitních snímků z vesmírného programu Evropské unie Copernicus podporovaného Evropskou komisí a Evropskou kosmickou agenturou. Na základě těchto měřítek pak každé město získá své skóre, od 0 do maximálně 100 bodů, jež je porovnáváno s výsledky ostatních metropolí.
Jaká města byla vybrána?
Na začátku projektu index městské zeleně pracoval s 96 metropolemi, které se zapojily do iniciativy na ochranu klimatu C40 Cities Climate Leadership Group. Postupem času však přibyla další města včetně Prahy, Vídně nebo Krakova. Dnes je na seznamu 155 měst z šesti světových kontinentů a v budoucnu budou další přibývat.
Žebříček přinesl zajímavá a možná dost překvapivá fakta. V porovnání s ostatními kontinenty byla Evropa o 45 procent zelenější, než činí celkový průměr. Absolutním vítězem se však stalo město Charlotte amerického státu Severní Karolína. Zvítězilo se skóre 81,12 bodu. V Evropě vyhrálo hlavní město Litvy Vilnius. Praha v porovnání s ostatními městy obstála na výbornou. V celosvětovém měřítku získala 73,04 bodu a umístila se na 13. místě, v rámci Evropy obdržela ještě lepší 9. příčku.
Naopak nejhorší výsledky zaznamenaly státy Latinské Ameriky nebo jižní či západní Asie, kde se index propadl na 29 procent. Nejhůře si v pořadí vedlo hlavní město Peru Lima, které nezískalo ani jeden bod. O nic lépe nedopadla ani Čechy oblíbená Dubaj s hodnocením 0,41 bodu.
Kvalitu života neurčuje pouze zeleň
HUGSI není jediným žebříčkem, který hodnotí kvalitu života ve městech. Seznam měst pravidelně vydává také firma Mercer, jež porovnává socioekonomické faktory jako politickou situaci, ekonomickou sílu, přístup ke zdravotnictví, bezpečnost nebo úroveň služeb. Vzhledem k pandemii koronaviru však pro rok 2020 žebříček nezveřejnila. Praha si v něm ale i v roce 2019 vedla opět velmi dobře. V žebříčku si udržela 69. příčku a předběhla tak Budapešť, Varšavu nebo Bratislavu. Vítězem se stala Vídeň, kterou v zeleném srovnání Praha naopak porazila.
Města zelenější, lidé zdravější, život krásnější
Ačkoliv kvalita dopravy, nabídka práce či dostupnost služeb patří k výhodám města, neměli bychom zapomínat na to, že planetu máme jen jednu. Přírodu nelze nahradit ničím, a tak je potřeba si ji vážit a respektovat. Městské zelené prostory jsou čím dál vzácnější, protože roste míra osídlování okrajových lokalit. Pokud chceme, aby byly městské parky, lesy i louky trvalou součástí městské krajiny, je potřeba o ně nejen pečovat, ale také pozorovat změny v jejich vývoji. Cílem Husqvarny je chránit a zkvalitňovat městská prostředí, a přitom vytvářet tvůrčí vztah člověka k světu, k přírodě, společnosti i k sobě samému.
