Nejlépe vydělávající Němci ztrácejí práci nejčastěji. Autoprůmyslová bouře míří do Česka
Velké evropské automobilky i jejich dodavatelé pečlivě hledají v účetních položkách, kde by se dalo ještě ušetřit a zefektivnit provoz. Nová studie ukazuje, že úsporná opatření v německém autoprůmyslu nejčastěji doléhají na vysokoškolsky vzdělané a nejlépe vydělávající odborníky, často z oblastí výzkumu a vývoje. Bouře u západního souseda se přitom může snadno přelít do Česka, jehož podniky čelí stejným výzvám.
Stav německého trhu práce rozkryla studie poradenské společnosti EY. Zjistila, že počet zaměstnanců ve zkoumaných odvětvích byl v pololetí o 2,1 procenta nižší než před rokem. Zdaleka nejvíce se škrtalo u automobilek a jejich dodavatelů. V samotném automobilovém průmyslu se množství pracovních míst snížilo o 6,7 procenta, což v reálných počtech znamená více než 51 tisíc pozic.
„Masivní propady zisků, nadměrné výrobní kapacity a oslabující prodeje na zahraničních trzích činí významné propouštění nevyhnutelným,“ říká partner divize auditu EY Jan Brorhilker. Dodává, že vlna propouštění nejčastěji postihuje pracovníky v oblasti výzkumu, vývoje, osoby na manažerských a administrativních pozicích, tedy zpravidla vysokoškolsky vzdělané zaměstnance s nadprůměrnými mzdami.
„Automobilový a strojírenský průmysl dnes zaměstnává výrazně méně mladých lidí než v posledních letech. Trh práce je například pro mladé inženýry stále obtížnější a mnozí se budou muset přeorientovat,“ dodává Brorhilker. Ostatně ze studie EY vyplývá, že klesající zaměstnanost u německých výrobců a dodavatelů povede k růstu nezaměstnanosti mezi absolventy vysokých škol.
Šetří Volkswagen, Škoda Auto i velcí dodavatelé
Od roku 2019, po kterém vypukla pandemie covidu-19, ztratil německý průmysl jako celek 4,3 procenta pracovních míst, tedy téměř čtvrt milionu. Skoro polovina z nich, tedy zdaleka nejvíce, připadala na autoprůmysl. Tento trend aktuálně ještě zesílil. Jen mezi dubnem a červnem zrychlil odliv pracovních míst o více než dvě procenta.
Tlak na úspory pochopitelně zažívají i další odvětví, ovšem v mnohem méně razantní míře. Zatímco autoprůmysl ztratil za poslední rok přes 51 tisíc míst, strojírenství přišlo o sedmnáct tisíc pozic, metalurgie o dvanáct tisíc, gumárenství a plastikářství stejně jako elektronika a elektrotechnika o jedenáct tisíc, textilnictví o tři tisíce.
Masivní úsporná opatření provádí například Volkswagen. Jen v Německu má do konce dekády zrušit až 35 tisíc z celkového počtu téměř tří set tisíc pracovních míst. Podobně postupují i další velké automobilky po celé Evropě. V desítkách tisíc ruší pracovní místa také jejich dvorní dodavatelé jako Bosch, Continental či ZF. „Dopady tohoto propouštění se v současných statistikách zaměstnanosti projevují až s určitým zpožděním. Počet pracovních míst v průmyslu bude proto v průběhu roku a v příštím roce nadále klesat,“ dodává Brorhilker.
Příčin, proč se evropský autoprůmysl nachází v dokonalé bouři, je víc – od propadu prodejů aut na největším trhu s automobily v Číně přes zvýšená dovozní cla do Spojených států až po kapitálově náročný přechod od výroby spalovacích aut k elektrickým. Důsledky dění v Německu se přitom mohou snadno přelít na celý kontinent. Například Škoda Auto, jež spadá do koncernu Volkswagen, ruší průběžně do roku 2028 patnáct procent pracovních míst oproti roku 2024, tedy tisíce pozic. Týká se to míst, která přímo nesouvisejí s výrobou, tedy například marketingu, financí a podobně.
„Letos rušíme nižší stovky míst. Lidé buď odcházejí do důchodu, na mateřskou dovolenou, nebo do jiné firmy. Pět procent úspor vzešlých z těchto zaniklých míst reinvestujeme do nových strategických oblastí, hlavně v oblasti informačních technologií a vývoje motorů,“ uvedl v rozhovoru pro e15 člen představenstva Škody Martin Jahn.
Část odcházejících zaměstnanců a zrušených pozic Škoda nahrazuje umělou inteligencí. Ta například zjišťuje, jak o jednotlivých modelech automobilů smýšlí široká veřejnost. Především o těch, které výrobce nově uvádí na trh a potřebuje co nejrychleji zjistit, co konkrétně se potenciálním zákazníkům líbí a co je naopak zapotřebí vylepšit. Před zavedením technologie Škoda platila desítky lidí, kteří každodenně pročítali komentáře uživatelů na Facebooku, Instagramu, LinkedInu či na X. „Jazykové modely třídí stížnosti podle toho, na co si lidé stěžují, jakou mají komentáře intenzitu či úroveň,“ popsal Jahn.
Tlak na úspory, který již pociťují vysoce kvalifikovaní odborníci v Německu, panuje i napříč českými dodavatelskými firmami. „Šetří se, panuje krajní nejistota, zakázek ubývá. Máme jedny z nejdražších energií v Evropě a rostoucí mzdy. Přestáváme být konkurenceschopní,“ varoval v rozhovoru Robert Záboj, šéf nástrojářské divize Machinery holdingu Koh-i-noor miliardáře Vlastislava Břízy.
Velké evropské automobilky i jejich dodavatelé si musejí dávat o to větší pozor, kolik a do čeho investovat, což nepochybně pocítí i české podniky, varuje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Některé podle něj už dnes cítí tlak v podobě nižší poptávky, delších platebních lhůt nebo odkládání nových projektů.
„Vývoj v tradičních německých průmyslových firmách může být poučením i pro tuzemské společnosti. Pokud nebudeme proaktivní, hrozí nám podobné strukturální problémy. Vysoké náklady na energii, rostoucí mzdové náklady, silná regulace a příliš rychlá transformace směrem k elektromobilitě – to jsou faktory, které působí na celý evropský automobilový sektor,“ říká Petzl.
Řešení pro budoucnost, která se bude v Česku odvíjet i od výsledku blížících se říjnových parlamentních voleb, mohou podle oslovených manažerů představovat například investice do inovací nebo diverzifikace produktového portfolia. Některé firmy, které dlouhodobě závisely na výkonu automotive, se nově orientují například na rostoucí zbrojní průmysl. Úspory si slibují také od investic do automatizace, digitalizace a do efektivnějšího řízení výroby.
