Příběh nože: Od historie přes tradice a pověry až k výrobě

Ruční práce je základ, vědí i v českém Futuron Forge.

Ruční práce je základ, vědí i v českém Futuron Forge. Zdroj: Archiv značek, Profimedia

Nůž Taurus vznikl především pro příslušníky tankového vojska.
Českoslovenští vojáci, stejně jako ti z dnešní doby, znají nůž UTON. Jde o složeninu ze slov útočný nůž.
Nůž od Futuron Forge.
4
Fotogalerie

Česko je země nožům, nožířům a milovníkům ostří zaslíbená. Podívejme se na historii, tradice, moderní postupy výroby, ale především pak na nože, které jsou určené pro opravdu drsné chlapy.

Když se 1. srpna 1765 v severočeských Mikulášovicích narodil v rodině Röslerů syn Ignaz, nikoho nenapadlo, že právě on bude považován za zakladatele nožířského řemesla v severních Čechách a že dokonce díky nožům dosáhne povýšení do šlechtického stavu. Mikulášovice jsou nožům zaslíbené i nyní. Asi každý zná značku Mikov, která si zachovala tradici výroby do dnešních dní. A pokud neznáte Mikov, kdo by neznal například legendární nůž Rybička, vyhazovací nůž Predátor, nebo vojenskou legendu, která provázela vojenskou službou celé generace, nůž UTON. Nicméně výrobě nožů nejsou zaslíbené jen Mikulášovice. Traduje se, že nožířskému řemeslu se v České republice nyní věnuje nejméně sto nožířů a řada příležitostných výrobců, kteří mají nožířství jako přivýdělek, případně doplněk k dalšímu podnikání, včetně zámečnických dílen a kováren. Potěšující pak je i vývoj metalurgických materiálů na takové úrovni, že lze směle konkurovat těm nejlepším výrobcům světa. Na tak malou zemi, jakou je Česká republika, jde o skvělé renomé. Koneckonců výroba, vývoj, ale i popularita nožů u nás je logická i s praktickou absencí jakýchkoli omezení, která jsou ve světě běžná. Kdo viděl kontejnery na likvidaci nožů ve Velké Británii ví, o čem hovoříme.

S noži je spojena i celá řada tradic a pověr. Některé jsou úsměvné, včetně ochrany domů před uhranutím ďáblem, jiné se tradují dodnes. Například to, že nůž by se neměl dávat jako dar, protože jeho ostří může odříznout přátelství. Čelit se tomu dá tak, že si za dar necháte zaplatit drobnou mincí, kterou obdarovanému věnujete společně s nožem, kterou vám dárek hned zaplatí. Měl by při tom vyslovit i přání, aby přátelství přetrvalo. Zda to dělali kupříkladu američtí prezidenti, když v Bílém domě obdarovávali hosty švýcarskými noži, nevíme. Nože by se podle pověr neměly dávat ani jako svatební dary, protože by tak mohly poškodit pevnost manželského svazku. Ale dost pověr, podívejme se na nože z pohledu dnešní doby, určené pro drsné chlapy dob nedávných, ale i dnešních. Na nože vojenské a nože pro přežití.

Českoslovenští vojáci, stejně jako ti z dnešní doby, znají nůž UTON. Jde o složeninu ze slov útočný nůž. Jeho výroba pravděpodobně začala v roce 1973, kdy jsou známé první informace, a to razítka na výrobních výkresech nože a příslušenství. Po necelých třech letech vývoje byly schválené technické podmínky pro výrobu a přejímání útočných nožů vzor 75. Technické podmínky určovaly, že čepel bude vyráběná z nerezavějící ocele 17029 a tepelně upravená technologií MARTFROST (což znamená hluboké zmražení čepele nože po kalení). Tím se zrodila legenda, která slouží vojákům, ale i civilistům, bezmála padesát let. A jde i o velice vyhledávanou, sběratelskou záležitost. Zejména nože z prvních sérií 0001, 0002… mají mezi sběrateli hodnotu i v řádu desítek tisíc korun. Novodobé nože UTON, které se již vyrábějí z hodnotnějších materiálů, také přinášejí sběratelskou hodnotu při limitovaných verzích, kterých je vyrobeno obvykle do 200 kusů. Jejich cena každoročně stoupá a není problém je prodat i za desetinásobek pořizovací hodnoty. UTON je zkrátka legendou, na kterou následně navázala řada nožů, které nepoužívá celá armáda, ale spíše jednotlivé útvary a roty. Jsou dílem převážně nožířů, jedná se většinou o malé, číslované série, které získávají vojáci za zásluhy, odsloužená léta, případně si je mohou objednat po prokázání příslušnosti k danému útvaru. Jedno mají společné. Jedná se o plnohodnotné zbraně, které nejsou jen okrasou a ukázkou příslušnosti k jednotce, ale svému nositeli přinášejí pomocníka i pro případný boj muže proti muži. Koneckonců, i v době moderních, bezpilotních prostředků, střelných zbraní je nůž stále smrtící zbraní v rukou zkušených uživatelů.

Nejnovějším nožem, který se používá v Armádě České republiky, je nůž Cranius, který je určen pro průzkumnou četu 71. mechanizovaného praporu. A protože jako názvy nožů se již nepoužívají slovní spojení, jak tomu bylo u nože UTON, název vychází z latinského cranium,  což znamená lebka. Jde tedy o prvek, který mají průzkumáci z Hranic na Moravě ve znaku. Design nože byl vytvořen tak, aby kombinoval jak bojový nůž, tak nůž na přežití. Nožíř Petr „Pietro“ Dražan využil moderních materiálů, tedy práškovou ocel Elmax, střenky z materiálu micarta a na noži je povrchová úprava DLC (diamond like carbon), která je prakticky nepoškrábatelná. Navíc čepel chrání před korozí, protože i když se jedná o nerezovou ocel, žádná nerezovka není zcela korozivzdorná. Autorem návrhu je navíc příslušník praporu, četař Jaroslav Šrom. Koneckonců, vojáci vědí, co od nože mají chtít, jaké má mít vlastnosti, jaký úchop, tedy držení. Je třeba přihlížet i k tomu, když má voják taktické rukavice, ale také, pokud má ruce zašpiněné, například od krve. Nejznámějším designérem armádních a policejních nožů je major Roman Hippík, který při výrobě nožů a jejich návrzích spolupracoval zejména s Lubomírem Maďaričem z Brna.

Patří k průkopníkům bojového umění Musado, které armáda zavedla do svého výcviku už v roce 1993. Mimochodem, v boji zblízka díky tomu patříme k nejlepším armádám světa. Z českých vojáků ovládá základy Musada každý, kdo slouží u bojových jednotek. Hippík se podepsal pod desítky nožů, k nejznámějším patří Falco, či Cháron, který používají chrudimští výsadkáři, tedy červené barety dodnes, a čest jej nosit a získat má výsadkář až po několika letech služby. Tento armádní matador navrhl i nejnovější nože, které jsou určené pro příslušníky tankového praporu, tedy model Taurus, ale i připomínají nedávné, třicetileté výročí od operace Pouštní bouře. Proto příznačný název Storm.