Profesor Roman Zachoval o Movemberu a rakovině prostaty

Profesor Roman Zachoval

Profesor Roman Zachoval Zdroj: Roman Zachoval

Karcinom prostaty je u českých mužů už několik let nejrozšířenějším typem nádorového onemocnění. Lékaři každoročně diagnostikují kolem 7500 až 8000 nových případů. Paradoxem je, že podle průzkumu pro Nadační fond Muži proti rakovině realizovaného u příležitosti dalšího ročníku charitativní a osvětové kampaně Movember, se ženy v prevenci onemocnění rakoviny prostaty orientují mnohem lépe než samotní muži.

Pane profesore, můžete zmiňovaných 8000 nových případů ročně zasadit do kontextu?Je to opravdu alarmující číslo? Bezesporu ano. Karcinom prostaty představuje v mužské populaci desetinu všech nádorů. V absolutních číslech máme každý rok více diagnostikovaných nádorů prostaty než třeba národů prsu, o kterých slýcháme mnohem častěji. Rakovinou prostaty onemocní zhruba 140 ze 100 tisíc mužů a incidence dlouhodobě vykazuje převážně rostoucí trend. Navíc si musíme uvědomit, že se stále bavíme jen o diagnostikovaných pacientech. Výskyt latentního onemocnění - tedy takového, které se ještě nijak neprojevuje, nepřivede pacienta k lékaři a není tudíž zjištěno - je mnohem vyšší.

Tušíte, kolik mužů o svém onemocnění ještě neví? Tyto informace bohužel nemáme. Predikce ale nejsou nijak příznivé. V loňském roce u nás podle statistik žilo s diagnózou karcinomu prostaty přes 70 tisíc mužů a zhruba 28 tisíc těchto pacientů podstoupilo nebo mělo podstoupit léčbu. Vzhledem k tomu, že karcinom prostaty je typickým onemocněním starších lidí a česká populace stárne, musíme počítat s dalším nárůstem počtu pacientů.

Kolik mužů podstupuje preventivní vyšetření prostaty? Je jich stále velmi málo. Zvýšené riziko onemocnění má v podstatě každý muž po 50. roce života a mužů ve věku 50 a více let je v nás kolem dvou milionů. Urologové ale ročně provedou jen několik desítek tisíc preventivních vyšetření. To je ostatně důvod, proč zhruba 20 až 25 procent pacientů přichází pozdě, tedy s nádorem v pokročilém stadiu. Kdyby na prohlídky chodili pravidelně, budeme schopni dosáhnout odhalení onemocnění v počátečních fázích u až 90 procent pacientů.

Čím si nízký zájem o prevenci vysvětlujete? Opět nám do toho vstupuje řada faktorů. Jedním z nich je malá informovanost mužů o zdravotní problematice. Ženy jsou na tom z tohoto pohledu mnohem lépe a více si uvědomují možná rizika. Muži si je často ani nechtějí připouštět. V tomto ohledu je zcela zásadní osvěta. Povědomí se rok od roku zvyšuje, ale stále je nízké. Proto také s nadačním fondem podporujeme aktivity typu Movember a další.

Opravdu se ženy v tomto tématu orientují lépe než muži? Ženy obecně se ve zdravotní problematice více vyznají. Ostatně, ony tak trochu musí. Často jsou to totiž právě ony, kdo pečuje o zdraví celé rodiny. Důležité informace se k nim dostávají snáze a častěji prostřednictvím ženských médií. Navíc ženy nemají problém o otázkách zdraví a prevence mluvit, protože jsou na to zvyklé od útlého mládí, kdy se musí vyrovnat s nástupem menstruace nebo prohlídkami na gynekologii. Často si mezi sebou také doporučují vhodnou antikoncepci nebo lékaře. Mezi muži jsou tato témata tabu.

Jakou roli by tedy ženy mohly sehrát v letošní osvětové, právě probíhající, kampani Movember? Během celého listopadu organizátoři akce komunikují důležitost preventivních prohlídek nejen k mužům, ale vyzývají právě také ženy, aby se svými manžely, příteli, bratry či kamarády, otevřely diskuzi na toto téma. Mohly by je tak přimět k vyššímu zájmu o zdraví pohlavních orgánů a v nejlepším případě je také přesvědčit, aby absolvovali preventivní vyšetření, případně je i podpořit a doprovodit.

Může podle vás nízký zájem o preventivní kontrolu ovlivňovat strach mužů z kontroly jako takové? Ano, je to přesně tak. Já tento faktor ale vnímám jako neopodstatněný. Vyšetření se provádí pohmatem per rectum a krevním testem. Může to být trochu nepříjemné, ale není to o nic horší než preventivní prohlídka u stomatologa. Mnoho mužů má k tomuto vyšetření zbytečné předsudky a psychické bloky. Přitom se stačí lékaři s svými obavami svěřit a požádat ho o ohleduplnost. Pohmatové vyšetření přes konečník je bezpodmínečně nutné, protože pomocí krevních testů diagnostikujeme 80 až 90 procent nádorů, na zbylých 10 až 20 procent přijdeme díky vyšetření per rectum.

Jak podle Vás do statistik zasáhne epidemie nového typu koronaviru? I v případě rakoviny prostaty je tu nebezpečí prodlení kvůli odkládaným kontrolám. Očekáváme, že se zvýší počet případů, které odhalíme v pokročilejším stadiu. Proto bych chtěl apelovat na všechny muže nad 50 let, aby prevenci nepodceňovali a jednou za rok si na ní udělali čas.