Bojové sporty obecně a v současné době stále populárnější MMA jsou také o psychologickém boji. Provokace, urážky soupeře, naopak přehnané adorování vlastních kvalit patří k zápasníkům odnepaměti. Umělecké dílo z takzvaného trash-talku vytvořil Cassius Clay později známý jako Muhammad Ali. Kdo jsou jeho následovatelé?
I am the Greatest. Tak se jmenuje deska zařazovaná odborníky do žánru proto-battle-rap. Legendární boxer Cassius Clay ji vydal v srpnu roku 1963, půl roku před ziskem titulu mistra světa a konverzi k Islámu a změnou jména na Muhammad Ali. Koncipována je jako sestava po sobě jdoucích kol jako v ringu. S textem Clayovi pomáhala mimo jiných americká básnířka Marianne Mooreová.
Nahrávka nabízí pozdějšího sportovce století podle časopisu Sports Illustrated před publikem v předchystaném rozhovoru s moderátorem o tom, jaký je boxer. Někdy se Clayovi repliky rýmují, jindy ne. Vinoucí linka celého příběhu je Clayova výjimečnost: „Toto je legenda o Cassiusi Cleyovi, nejkrásnějším bojovníkovi současnosti, jeho rány mají neuvěřitelnou rychlost, tohoto mladého boxera musíte vidět, být šampionem je jeho osud,“ zní sálem. A nebo: „Když tě trefím, bude se ti dobře spát, pokud se mnou podepíšeš zápas, zvedni si pojistku.“ A tak dále, a tak dále.
Místy jde také o poutavou nadsázku: „Když Cassius řekne, že kráva snáší vejce, věř tomu. Když Cassius řekne, že myš předběhne koně, vsaď na myš.“
Na základ, který položil Clay, postupně navazovali další. Jde o předkrm každého pořádného zápasu v profesionálním boxu či v duelech smíšených bojových umění MMA. Trash-talk se stal institucí svého druhu. A zhrubnul. Urážky už nemusí nutně obsahovat jistou grácii a noblesu.
Mistrem moderního trash-talku je jistě irský fighter Connor McGregor. McGregor si zakládá na své dandyovské image, v kombinaci s urážkami všeho druhu jde v jeho podání o docela paradoxní ale každopádně atraktivní spojení.
Jeho soupeři v jeho očích, respektive ústech bývají: oškliví trpaslíci, nýmandi, leprikoni a často mnohem horší stvoření.
„Vypadáš jako padesátiletý skateboardista.“ „Nedivím se mu, že se mnou nechce zápasit, taky bych se mě bál.“ „Všichni doktoři potvrdili, že je schopen bojovat, nevím, proč se mu nechce, možná mu to zakázal jeho gynekolog.“ „Vypadáš jako bys měl mrtvici, pomůžu ti opravit tvář.“
Chael Sonnen je další z velkohubých. Sonnen o trash-talku mluví jako o umění dostat se druhému do hlavy. Urážky nevnímá jako samoúčelné, ani jako součást marketingu, ale o regulérním prvku boje. „Nikdy se nebudu za nic omlouvat,“ opakuje často.
Novodobí gladiátoři - jaký je smysl MMA? Přečtěte si ZDE.
Urážky, machrování, psychologická hra jsou součástí soubojů i mezi českými zápasníky. „Letím až z Londýna, abych ti vysvětlil něco, co nepochopíš. Asi to do tebe budu muset vtlouct,“ nechal se slyšet Karlos Vémola v roce 2018 před fightem s Patrikem Kinclem. „Čeká tě svatba, ale budeš na ni úplně blbej,“ přidal.
Tehdy šlo o jednu z prvních médii sledovanějších předzápasových šou v duchu amerických produkcí. Postupně se z vážení, focení, tiskovek, rozhovorů a dalších událostí doprovázejících samotný zápas staly podobně zajímavé akce jako ze samotných soubojů v kleci. Při dubnové zastávce české série Oktagon MMA v Ostravě zaznělo například i následující.
Václav Mikulášek: Sežer ho*no a chcípni, už jsem ti to jednou řekl. Jestli nechceš čekat, můžeme si to dát venku, nemusíme čekat. Klidně tě kousnu do pytle, je mi to jedno. Radši ať jsem diskvalifikovaný, ale ty tady nevyhraješ, já jsem tady doma."
Tomáš Meliš: Největší Vaškova slabina je ta jeho hlava. Jediné, co má jsou ty jeho řeči.“
A kdo nakonec vyhrál? Meliš.
