Konec práce, jak ji známe? AI může změnit celý trh i smysl lidské existence

Během následujících dvaceti let ovládnou roboti a umělá inteligence globální ekonomiku a připraví o práci prakticky celou lidskou rasu, varuje sociolog a futurista Adam Dorr v rozhovoru pro The Guardian. Dorr vede výzkum v americkém think tanku RethinkX, který se zaměřuje na předvídání technologických zlomů. 

Dorr tvrdí, že AI a humanoidní roboti nebudou jen „pomáhat“, ale že převálcují celý trh práce podobně, jako kdysi auta zlikvidovala koňské povozy nebo digitální fotoaparáty ty klasické. Vyspělá technologie je podle něj nevyhnutelná, protože se zlepšuje, zlevňuje, a jakmile má svoji pozici ve společnosti, už ji nic nezastaví.

V rozhovoru pro Newsweek varoval, že dopad může přijít ještě rychleji. První velké změny očekává v okamžiku, kdy se na silnicích začnou běžně objevovat autonomní vozidla bez řidičů. To podle něj spustí řetězovou reakci v dalších odvětvích, což povede ke změnám v řádu měsíců, a ne let.

Studie RethinkX analyzovala přes 1 500 technologických přelomů v dějinách lidstva a prý odhalila konzistentní vzorec. Pokud technologie získá jen pár procent trhu, během 15–20 let ho zcela ovládne. Dorr tvrdí, že přesně v tomto bodě teď lidstvo stojí. „Jsme koně. Jsme filmové kamery,“ konstatuje fatalisticky Dorr. 

Stovky tisíc pracovních pozic zaniknou 

Ovšem ne každý sdílí vizi technologické apokalypsy, kterou Dorr črtá. Podle výzkumného centra Indeed Hiring Lab, které analyzovalo přes 2800 pracovních dovedností pomocí GPT-4o, je u 69 procent dovedností „nepravděpodobné“ nebo „velmi nepravděpodobné“, že by je AI plně nahradila. Hrozí tedy spíše proměna mnoha povolání než jejich masové vymizení. Vzniknou i nové profese, jako jsou trenéři AI, specialisté na digitální wellbeing nebo správci AI systémů. Podle Danila Shakhovskiyho z Lexicon Labs například poroste poptávka po kombinovaných oborech, jako je datová věda spojená s psychologií nebo behaviorální ekonomikou.

„AI nemění jen pracovní místa, mění samotné pojetí práce,“ uvedl Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence. Podle něj nejde o náhradu celých profesí, ale automatizaci rutinních a opakovatelných výkonů, například v oblastech, jako je účetnictví, vypracovávání právních rešerší nebo zákaznická podpora.

Podle studie poradenské společnosti Boston Consulting Group a ministerstva práce a sociálních věcí může kvůli digitalizaci během následujících deseti let zaniknout až 300 tisíc pracovních míst. Technologické centrum Akademie věd ČR zároveň odhaduje, že do pěti let převezme AI až polovinu klíčových dovedností u 11 procent profesí. Největší dopad se ale očekává v oblasti rutinních činností, nikoli v profesích založených na mezilidské interakci a kreativitě. 

AI může být i „chytrý parťák“, kdy podle Shakhovskiyho může ušetřit lidem v kancelářských profesích až dvě hodiny denně. „AI lze brát jako chytrého parťáka a věřit jí na 70 procent, ale vždy zkontrolovat klíčové výstupy,“ doplňuje Shakhovskiy.

Microsoft propustil 9 tisíc lidí kvůli umělé inteligenci. Manažer jim radí: zkuste AI terapii

Byznys

Konec práce jako příležitost? Bude možnost hledat smysl jinde

Zánik práce Dorr nevnímá jako čistě negativní scénář vývoje. Pokud by lidstvo využilo nové situace, kterou automatizace přinese, mohou si podle něj lidé dovolit hledat smysl své existence jinde než v zaměstnání.

Jako příklad lidí, kteří nemuseli pracovat, a přesto si dokázali najít smysl v umění nebo vztazích s rodinou a přáteli, tak zmiňuje třeba aristokraty z historie. Zároveň Dorr uznává, že ne všem to šlo: „Někteří z nich byli nešťastní spratci bez cíle, jiní zase žili hluboce smysluplný život.“

V nejlepším případě může podle Dorra technologická revoluce vést ke společnosti volného času a hojnosti. V tom horším hrozí, že by došlo k extrémním nerovnostem, ztrátě důstojnosti a koncentraci moci v rukou úzké elity. Právě proto je podle něj důležité začít už teď přemýšlet o nových strukturách vlastnictví, přerozdělování majetku i o redefinici hodnot jako takových.