Trumpova cla aktuálně: Komu USA hrozí a s kým uzavřely dohodu?
Úleva od amerických cel, kterou prezident Donald Trump vyhlásil začátkem dubna, brzy skončí. Administrativa si původně stanovila 90denní lhůtu na vyjednání dohod s klíčovými obchodními partnery, čas vypršel ve středu 9. července. Trump nyní přesunul termín platnosti nových cel na 1. srpna. Shrnujeme, na které země a odvětví dopadnou celní tarify USA nejvíce.
Prezident Trump v posledních dnech začal sdílet na své sociální síti Truth Social dopisy určené hlavám států, v nichž upozorňoval na celní sazby, které budou dotčeným zemím hrozit v případě, že se se Spojenými státy nedohodnou.
Ministr financí Scott Bessent a ministr obchodu Howard Lutnick současně uvedli, že očekávají přibližně dvanáct obchodních dohod. Zbytek zemí podle Trumpova obchodního poradce Petera Navarra vyjednávání protahuje.
Cla na výrobky a suroviny
Spojené státy aktuálně uplatňují cla ve výši 50 procent na dovoz oceli a hliníku a 25 procent na automobily a automobilové díly. Administrativa Donalda Trumpa nyní oznámila nová opatření, která se dotknou dalších strategických odvětví. Od 1. srpna pak začne platit clo 50 procent na měď. Výrazně se mají zvýšit tarify na farmaceutické výrobky, kde může sazba dosáhnout až 200 procent, přičemž farmaceutické firmy dostanou přechodné období 12 až 18 měsíců na přesunutí výroby do USA.
Na polovodiče chystá Trump cla ve výši minimálně 25 procent, konkrétní termín jejich zavedení však zatím neuvedl. Stejně nejasný zůstává termín pro clo 100 procent na dovoz filmů.
Vedle toho Spojené státy uplatňují odlišné celní sazby podle zemí původu: na kanadské energetické produkty platí clo 10 procent a na další výrobky mimo dohodu USMCA 25 procent. Mexiko čelí u zboží mimo stejnou dohodu 25procentnímu clu. Dovozy z Číny podléhají 30procentní sazbě. Velká Británie čelí clu 10 procent, některé automobily a kovy jsou však z vyšších globálních tarifů vyňaty. Pro Vietnam platí clo 20 procent na vybrané produkty a 40 procent na zboží, které bylo přeloženo z třetích zemí.
Dohoda s EU
Evropská unie se pokouší dosáhnout rámcové obchodní dohody se Spojenými státy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden uvedla, že cílem je uzavřít dohodu alespoň rámcově, detailní dokument totiž podle ní nebude možné připravit včas. „To je ostatně to, co udělala Velká Británie,“ dodala. Unie původně čelila hrozbě takzvaného recipročního cla ve výši 20 procent.
Unijní komisař pro obchod Maroš Šefčovič podle evropských médií jednal s americkými partnery, rozhovory ale narážejí na několik sporných bodů. EU odmítá ustoupit ze svých přísných pravidel pro technologické firmy a sociální sítě. Zároveň údajně souhlasila se zrušením 10procentního cla na velkou část svého vývozu, výměnou ale požaduje nižší tarify na strategické sektory – například farmaceutické produkty, alkohol a polovodiče. Unie také usiluje o kvóty a výjimky, které by snížily 25procentní a 50procentní cla uplatňovaná na dovoz automobilů a kovů.
Země, se kterými Trump uzavřel celní dohody
Trumpovi se zatím podařilo uzavřít tři dohody – s Velkou Británií, Čínou a Vietnamem. Například Spojené království podepsalo s USA dohodu již v červnu. Ta snížila americká cla na britské automobily z 27,5 procent na 10 a zrušila cla na britské letecké motory a díly. Některé podrobnosti dohody však zatím finálně potvrzené nejsou, obě země dál pracují na dohodě o dovozu kovů.
V úterý Trump současně uvedl, že jeho administrativa považuje jednostranné celní sazby za dohody, ačkoli dosud sdílené dopisy nepopisují vyjednané obchodní dohody: „Chci jen, abyste věděli – dopis znamená dohodu,“ nechal se slyšet.
Aktuální hrozby a zvýšené celní tarify
Ve středu Trump pohrozil například Brazílii. V dopise adresovaném prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi napsal, že od prvního srpna uvalí na její zboží 50procentní clo. Prezident Lula podle něj podniká „Hon na čarodějnice, který by měl OKAMŽITĚ skončit“. Trump to napsal na sociální síti Truth Social. Otevřeně se tak vyjádřil k probíhajícímu soudnímu procesu s bývalým pravicovým prezidentem Jairem Bolsonarem, který čelí obvinění kvůli údajnému pokusu o státní převrat.
Další celní dopisy obdržely ve středu Filipíny, Srí Lanka, Moldavsko, Brunej, Alžírsko, Libye nebo Irák, přičemž sazby na zboží dodávané do Spojených států dosahují až 30 procent.
Sazby, které budou podle Trumpa uvaleny na zboží ze Srí Lanky, Moldavska, Iráku a Libye, jsou nižší než ty, které oznámil na začátku dubna. Sazby na zboží z Filipín a Bruneje jsou naopak oproti předchozím oznámením vyšší. Sazba na zboží z Alžírska zůstala na stejné 30procentní úrovni.
Celní válce se možná nevyhne ani Japonsko nebo Jižní Korea. „Pokud se z jakéhokoli důvodu rozhodnete zvýšit svá cla, pak jakákoli částka, o kterou je navýšíte, bude přičtena k 25 procentům, které vám účtujeme my,“ napsal Trump v dopisech japonskému premiérovi Shigeru Ishibovi a jihokorejskému prezidentovi Lee Jae Myungovi.
