Tuzemský byznys postavený na exportu dostal v těžkých časech ekonomiky vydatnou berličku. Koruna se propadla vůči euru do hloubek, které Česko zažilo od finanční krize pouze jednou, a to zkraje éry devizových intervencí před šesti lety. Česká měna s cenovkou nedaleko 28 korun za euro znamená takřka dvanáctiprocentní pád hodnoty vůči společné měně ze své letošní nejlepší kondice.
Zhruba o tolik by mohli nyní čeští vývozci v zahraničí zlevnit své zboží, aby i tak dosáhli stejných zisků jako před startem epidemie koronaviru. Pokud by byl ovšem kurz koruny alespoň trochu stabilní a slabá koruna by vydržela po delší dobu.
Tak silný propad koruny byznys nečekal, ba naopak, v duchu rétoriky trhu i centrální banky měla koruna vůči společné měně tvrdnout. Epidemie ale obrátila směr a postavila ekonomiku před značně odlišnou kurzovou situaci. Odhadnout tržby z exportu se totiž i přes relativně silné kurzové zajištění tuzemských vývozců nově stalo rébusem, kurz koruny se totiž velmi rychle mění. Jen během posledního týdne se cena eura den co den měnila až o korunu v obou směrech, vyvézt zboží za hranice tak znamenalo čelit až čtyřprocentním denním výkyvům v tržbách.
„Pro exportéry může být aktuální kurz v následujících dnech zajímavou příležitostí k zajištění. Nestabilita kurzu koruny vůči hlavním světovým měnám je ale větším problémem. Jakékoliv nečekané změny v měnovém kurzu v drtivé většině případů negativně ovlivňují hospodářské účetní výsledky firem a nejde při tom ani tak o to, zda se jedná o oslabení nebo posílení koruny,“ soudí expert poradenské společnosti PwC Pavel Holan.
Ostrý propad měny krátkodobě ekonomiku neposílí, shodují se byznysmeni i analytici. „Současná volatilita směnného kurzu koruny vůči euru bude mít malý dopad na naše okamžité obchodování, protože naše devizové požadavky byly téměř zcela zajištěny,“ říká finanční ředitel Plzeňského Prazdroje David Udal s tím, že dlouhodobější kurz obou měn bude záviset na tom, jak se ekonomiky budou schopny vyrovnat s důsledky pandemie. Euro na prahu 28 korun vnáší navíc do domácí ekonomické reality zcela jiný rozměr.
„Řada vývozců je zajištěna proti silnější koruně na zcela jiných úrovních, takže tak strmé oslabení měny nemusí být pozitivní ani pro ně. Proto si myslím, že ČNB nebude chtít korunu nechat oslabovat neřízeně,“ soudí ekonom ING Jakub Seidler. „Krátkodobě může dojít k negativnímu přecenění zajištění eurových tržeb,“ říká šéfdealer ČSOB Josef Jeřicha. Část byznysmenů hodlá naopak současných cen koruny využít na nové zajištění za příznivějších podmínek. „Využili jsme pro nás jako exportéry výhodného kurzu ke krátkodobému zajištění a při dalším oslabení uděláme zajištění kurzu na několik let dopředu,“ říká například Jiří Grund, šéf stejnojmenné textilky.
Korunová gymnastika
Česká měna momentálně zažívá vůči euru své nejdramatičtější období v historii. Šestnáctý březen se zapsal do finančních análů jako druhý nejsilnější jednodenní propad koruny vůči společné měně za celou existenci eurozóny, a to hned po sedmém listopadu roku 2013, kdy Česká národní banka odstartovala devizové intervence. Koruna vůči euru oslabila během jediného březnového dne o 4,15 procenta a hned o dva dny později svůj nelehký osud potvrdila, tentokrát takřka tříprocentním pádem. Takto silné propady následující v těsném sledu za sebou koruna vůči euru podle dat Thomson Reuters ještě nezažila.
Stabilitě koruny nepřálo v posledních dnech více silných faktorů najednou. Krom vlny nedůvěry globálního kapitálu vůči zemím označovaným jako emerging markets přes masivní snížení úrokových sazeb Českou národní bankou až po specificky český faktor v podobě dědictví devizových intervencí. Intenzita pádu koruny totiž překonává své regionální protějšky. Zatímco maďarský forint za poslední měsíc ztratil vůči euru necelých šest procent a polský zlotý přišel takřka o sedm procent, česká koruna zažila monumentální desetiprocentní propad.
„Jde o důsledek dřívějších devizových intervencí a vybudovaných spekulativních pozic ze strany zahraničních bank, které nyní panicky zavírají pozice a opouštějí investice v české měně včetně prodejů lokálních státních dluhopisů,“ uvádí předseda Asociace pro kapitálové trhy Martin Řezáč.
Devizové intervence naopak
Právě hranici 28 korun za euro nebo extrémní pohyblivost kurzu zmiňují ekonomové jako potenciální počátek nákupů koruny Českou národní bankou, tedy zahájení devizových intervencí v opačném směru než v roce 2013. „Při nadměrné volatilitě kurzu koruny by měla ČNB zvážit odprodej části devizových rezerv. Osobně ale nejsem přesvědčený, že situace k takovému kroku již uzrála,“ říká ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Případná intervence by vyhladila křivku vývoje kurzu a učinila tak korunu čitelnější pro byznys. „ČNB by měla při dosažení úrovně kurzu 28 korun za euro začít odprodávat část svých devizových rezerv, tlumit tak výkyvy kurzu a bránit ještě výraznějšímu oslabení koruny,“ míní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
