Centrální bankéři si mohou vydechnout. Jak se zdá, spotřebitelské ceny napříč Evropou se konečně vydaly směrem nahoru a tento směr si podle všeho hodlají udržet.
Zatímco v listopadu se německá inflace nacházela meziročně na úrovni 0,7 procenta, v prosinci vyskočila na 1,7 procenta. To je nejvyšší hodnota od roku 2013. Ve zrychlování jí pomáhají především ceny ropy, které se loni touto dobou držely níže, ale i ceny potravin, které už také rostou.
Pozadu nezůstala ani inflace eurozóny, která překročila hranici jednoho procenta. Překvapení na inflační frontě ovšem tento týden přinesla i cenová složka prosincového indexu ISM, který mapuje situaci v americkém průmyslu. Ta vyletěla na nejvyšší úroveň od roku 2011.
Ve Spojených státech tedy inflace v letošním roce problém představovat nebude. V průběhu roku by se dokonce měla vyšplhat na tři procenta a nechat tak centrální bance volné ruce pro zvyšování úrokových sazeb. Růstu spotřebitelských cen se nevyhne ani Česká republika. Zatímco ještě v listopadu se inflace nacházela na úrovni 1,5 procenta, v prosinci jí bude chybět zřejmě už jen jedna desetina, aby se dotkla dvouprocentního inflačního cíle ČNB.
Inflaci podpoří jak vyšší ceny potravin, tak vývoj cen pohonných hmot. Navíc v prosinci zavedená elektronická evidence tržeb se stala katalyzátorem zvyšování cen v restauracích. Podle našeho odhadu zvedla v prosinci ceny přibližně pětina restaurací, a to v průměru o deset procent.
Česká inflace se tak neohroženým tempem blíží k cíli České národní banky. To by mělo centrálním bankéřům uvolnit ruce, aby ve druhém čtvrtletí letošního roku mohli přistoupit ke všemi dlouho očekávanému ustoupení od kurzového závazku.
Autorka je ekonomkou Komerční banky.
