Frankfurtská burza má za sebou druhou největší evropskou primární veřejnou nabídku (IPO) v letošním roce. Akcie v hodnotě přes 900 milionů eur v ní nabízela německá společnost Schott Pharma, která vyrábí specializované lékařské sklo. Německý akciový trh v dohledné době oživí i další burzovní nováčci.
Letošní evropský rekord v objemu IPO zatím drží rumunská polostátní energetická společnost Hidroelectrica. Rumunští i zahraniční investoři v červenci nakoupili na bukurešťské burze její cenné papíry za 1,6 miliardy eur (okolo 39 miliard korun). Mezi finančními domy, které úpis zajišťovaly, byla mimochodem i česká společnost Wood & Co.
K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde.
Již dříve v tomto roce vstoupila na frankfurtskou burzu vodíková společnost Thyssenkrupp Nucera (objem IPO 605 milionů eur) a webhostingová firma Ionos (389 milionů eur).
Schott Pharma je další vlaštovka, která naznačuje oživení trhu s primárními veřejnými nabídkami v Německu a v Evropě. Na začátku loňského roku ochota firem vstoupit na burzy kdekoli na světě spadla doslova na nulu. Podíl na tom měla ruská invaze na Ukrajinu, s ní související energetická krize a také zvýšená ekonomická nejistota. Navíc se výrazně rozkolísaly finanční trhy a centrální banky, včetně amerického Fedu a ECB, ve snaze tlumit inflaci výrazně zvedaly úrokové sazby. Ostatně firma Schott Pharma chtěla jít na burzu už loni, ale kvůli nepříznivé situaci na trzích krok odložila.
Výnos z prodeje více než pětinového podílu v Schott Pharma obdržela mateřská společnost Schott AG, která podniká v oblasti výroby speciálního skla a sklokeramiky. Schott AG, kterou vlastní Carl Zeiss Foundation, si nadále hodlá ponechat většinový 77procentní podíl a zůstat dlouhodobým akcionářem. Ocenění Schott Pharma dosáhlo 4,1 miliardy eur (v přepočtu zhruba 100 miliard korun).
Investorům se podařilo prodat všechny cenné papíry, a to v celkové hodnotě 934 milionů eur. Mezi kupujícími byl i katarský suverénní fond Qatar Investment Authority – získal skoro pětiprocentní podíl.
Vysoký zájem investorů dokazuje i výsledek prvního obchodního dne. V porovnání s upisovací cenou, která byla nastavená na 27 eur (upisovací pásmo bylo 24,50 až 28,50 euro), během něj akcie posílily o 16 procent na 31,3 eura.
Největší letošní IPO evropských firem (pozn.: britský Arm Holdings zamířil na americkou burzu Nasdaq)
zdroj: WSJ, Dealogic
Na frankfurtské burze se ale už rozjíždí další primární nabídka akcií. V předchozích dnech ji odstartovala strojírenská společnost Renk AG. Firma vyrábí například převodovky pro tanky a další armádní techniku. Jejím současným majitelem je londýnská private equity společnost Triton.
Do konce roku nebo začátkem toho příštího se chystají investory oslovit i dvě společnosti, které mají byznys také v Česku. Vedle německé sítě parfumerií Douglas, která má v tuzemsku několik prodejen, IPO připravuje i společnost Flix, vlastník a provozovatel autobusové platformy Flixbus. Ve druhém případě lze nalézt také česko-slovenskou stopu: od roku 2019 patří mezi akcionáře Flix i family office Odyssey 44 bývalého partnera Penty Martina Kúšika.
Naopak jiná německá firma – výrobce obuvi Birkenstock – dala před Frankfurtem přednost burze v New Yorku. IPO je v plánu v průběhu října.
Co si z toho vzít?
Pro evropský kapitálový trh je každopádně příchod nových firem na burzu dobrá zpráva. Veřejné akciové trhy jsou důležitou součástí tržního hospodářství, mimo jiné proto, že dávají i individuálním investorům možnost se přímo či prostřednictvím fondů podílet na rozvoji a růstu hodnoty firem. Pro podniky pak může burza představovat flexibilnější zdroj peněz na další rozvoj než úvěry od konzervativních evropských bank.
Bohužel v Evropě, včetně Česka, je na rozdíl od USA zvykem, že jsou podniky častěji zcela ve vlastnictví jednotlivců, rodin, private equity fondů či finančních skupin. Přitom Warren Buffett, Jeff Bezos, Elon Musk či v Evropě Bernard Arnault umístěním svých firem na burzu nijak nezchudli, právě naopak.
Doufejme, že burzovních nováčků se v dohledné době dočkáme i v Praze. Inspirací třeba pro majitele menších a středních podniků mohou být například Artur Gevorkyan, Ivo Ulich (M&T) či Peter Hajduček (Footshop).
Pokračujte ve čtení vytvořením bezplatného účtu nebo přihlášením
