Dobré zprávy z frankfurtské burzy. Příchod nových firem ohlašuje naději do těžkých časů

V tomto vydání Investičního newsletteru E15 se dočtete:

• na frankfurtskou burzu míří nové firmy a proč je to dobrá zpráva,
• firmy z pražské burzy M&T a Philip Morris ČR reportovaly čísla za první pololetí,
• v českém překladu poprvé vychází populární kniha o finančních krizích,
• tipy na čtení z Manager Magazin a Financial Times.

Jaroslav Krejčí (twitter: @JKrejci_)

Co zaujalo 📻

Frankfurtská burza má za sebou druhou největší evropskou primární veřejnou nabídku (IPO) v letošním roce. Akcie v hodnotě přes 900 milionů eur v ní nabízela německá společnost Schott Pharma, která vyrábí specializované lékařské sklo. Německý akciový trh v dohledné době oživí i další burzovní nováčci.

Letošní evropský rekord v objemu IPO zatím drží rumunská polostátní energetická společnost Hidroelectrica. Rumunští i zahraniční investoři v červenci nakoupili na bukurešťské burze její cenné papíry za 1,6 miliardy eur (okolo 39 miliard korun). Mezi finančními domy, které úpis zajišťovaly, byla mimochodem i česká společnost Wood & Co.

Již dříve v tomto roce vstoupila na frankfurtskou burzu vodíková společnost Thyssenkrupp Nucera (objem IPO 605 milionů eur) a webhostingová firma Ionos (389 milionů eur).

Schott Pharma je další vlaštovka, která naznačuje oživení trhu s primárními veřejnými nabídkami v Německu a v Evropě. Na začátku loňského roku ochota firem vstoupit na burzy kdekoli na světě spadla doslova na nulu. Podíl na tom měla ruská invaze na Ukrajinu, s ní související energetická krize a také zvýšená ekonomická nejistota. Navíc se výrazně rozkolísaly finanční trhy a centrální banky, včetně amerického Fedu a ECB, ve snaze tlumit inflaci výrazně zvedaly úrokové sazby. Ostatně firma Schott Pharma chtěla jít na burzu už loni, ale kvůli nepříznivé situaci na trzích krok odložila.

Výnos z prodeje více než pětinového podílu v Schott Pharma obdržela mateřská společnost Schott AG, která podniká v oblasti výroby speciálního skla a sklokeramiky. Schott AG, kterou vlastní Carl Zeiss Foundation, si nadále hodlá ponechat většinový 77procentní podíl a zůstat dlouhodobým akcionářem. Ocenění Schott Pharma dosáhlo 4,1 miliardy eur (v přepočtu zhruba 100 miliard korun).

Investorům se podařilo prodat všechny cenné papíry, a to v celkové hodnotě 934 milionů eur. Mezi kupujícími byl i katarský suverénní fond Qatar Investment Authority – získal skoro pětiprocentní podíl.

Vysoký zájem investorů dokazuje i výsledek prvního obchodního dne. V porovnání s upisovací cenou, která byla nastavená na 27 eur (upisovací pásmo bylo 24,50 až 28,50 euro), během něj akcie posílily o 16 procent na 31,3 eura.

Největší letošní IPO evropských firem (pozn.: britský Arm Holdings zamířil na americkou burzu Nasdaq)

zdroj: WSJ, Dealogic

Na frankfurtské burze se ale už rozjíždí další primární nabídka akcií. V předchozích dnech ji odstartovala strojírenská společnost Renk AG. Firma vyrábí například převodovky pro tanky a další armádní techniku. Jejím současným majitelem je londýnská private equity společnost Triton.

Do konce roku nebo začátkem toho příštího se chystají investory oslovit i dvě společnosti, které mají byznys také v Česku. Vedle německé sítě parfumerií Douglas, která má v tuzemsku několik prodejen, IPO připravuje i společnost Flix, vlastník a provozovatel autobusové platformy Flixbus. Ve druhém případě lze nalézt také česko-slovenskou stopu: od roku 2019 patří mezi akcionáře Flix i family office Odyssey 44 bývalého partnera Penty Martina Kúšika.

Naopak jiná německá firma – výrobce obuvi Birkenstock – dala před Frankfurtem přednost burze v New Yorku. IPO je v plánu v průběhu října.

Co si z toho vzít?

Pro evropský kapitálový trh je každopádně příchod nových firem na burzu dobrá zpráva. Veřejné akciové trhy jsou důležitou součástí tržního hospodářství, mimo jiné proto, že dávají i individuálním investorům možnost se přímo či prostřednictvím fondů podílet na rozvoji a růstu hodnoty firem. Pro podniky pak může burza představovat flexibilnější zdroj peněz na další rozvoj než úvěry od konzervativních evropských bank.

Bohužel v Evropě, včetně Česka, je na rozdíl od USA zvykem, že jsou podniky častěji zcela ve vlastnictví jednotlivců, rodin, private equity fondů či finančních skupin. Přitom Warren Buffett, Jeff Bezos, Elon Musk či v Evropě Bernard Arnault umístěním svých firem na burzu nijak nezchudli, právě naopak. 

Doufejme, že burzovních nováčků se v dohledné době dočkáme i v Praze. Inspirací třeba pro majitele menších a středních podniků mohou být například Artur Gevorkyan, Ivo Ulich (M&T) či Peter Hajduček (Footshop). 

V případě velkých firem pak klidně může jít příkladem stát, který by mohl dát na burzu alespoň část akcií některých podniků, například Letiště Praha nebo Lesů ČR. Mimochodem v roce 2015 tehdejší ministr finanční Andrej Babiš o těchto i některých dalších státních společnostech prohlásil: „Jsou to skvělé firmy a mohly by vstoupit s primární nabídkou akcií na burzu.“ 

Viděl v tom tehdy mimo jiné způsob, jak získat peníze do státního rozpočtu a pomoci českému kapitálovému trhu. Ale to už je dávná historie a nic nenaznačuje, že by se něco takového chystala navrhnout současná středopravicová vládní koalice. A v případě firem z oblasti energetiky a energetické infrastruktury jde naopak zcela opačnou cestou.

Stručně 📰

• Německý průmyslový konglomerát Thyssenkrupp jedná o prodeji polovičního podílu ve své ocelářské divizi českému miliardáři Danielu Křetínskému. (e15)
• New York si nadále drží pozici nejvýznamnějšího světového finančního centra. Velmi těsný je pak souboj o druhou příčku, o niž se perou tři metropole v čele s Londýnem. (e15)
• ČNB sice na středečním zasedání úrokové sazby nesnížila, členové bankovní rady ale už diskutovali strategii budoucího snižování úrokových sazeb. (e15)
• Americká obchodní komise zažalovala společnost Amazon kvůli zneužívání dominantního postavení na trhu. (FTC)
• Čínská internetová společnost Alibaba zahájila avizovanou restrukturalizaci, která předpokládá, že firma vyčlení logistickou součást Cainiao Smart Logistics Network a její akcie uvede samostatně na burzu v Hongkongu. (e15)

Co se děje na trzích 📈

Rekordních zisků dosáhl v prvním pololetí letošního roku výrobce designového kování M&T 1997, s jehož akciemi se od loňského roku obchoduje na trhu Start pražské burzy. Zároveň s výsledky hospodaření management firmy někdejšího fotbalisty Ivo Ulicha zveřejnil informaci o výplatě dividend.

V reakci na oznámení kurz akcií povyskočil o 9 procent na 36 tisíc korun za kus. Tržby společnosti dosáhly v prvním pololetí 86,5 milionu korun, meziročně tedy zhruba o půl milionu korun více. Významnější nárůst zaznamenal ukazatel EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů): zvýšil se o bezmála 16 procent na 27,9 milionu korun. Čistý zisk firmy vzrostl dokonce o pětinu a vyšplhal na 20,5 milionu korun.

K vyšším ziskům firmy přispěla stabilizace cen energií a materiálů. Pozitivní efekt měly také mírně nižší mzdové náklady. Společnost očekává, že tyto faktory budou hrát roli i v dalších měsících. Nejlepší v téměř dvacetileté historii firmy by tak mohly být i výsledky hospodaření za celý rok 2023. Pro něj si společnost stanovila cíl tržeb okolo 189 milionů korun, provozní zisk EBITDA by se měl dostat na bezmála 44 milionů korun a zisk po zdanění by měl dosáhnout 31,3 milionu korun.

Příjemnou zprávou pro akcionáře je rozhodnutí představenstva vyplatit díky příznivému vývoji hospodaření zálohu na dividendu, a to ve výši 1 250 korun za akcii. Vyplacena bude v polovině listopadu. Stejnou částku firma vlastníkům pošle, pokud se podaří splnit zmíněné plány pro tento rok. Celkem tedy může jít o 2500 korun. Při stávající ceně akcií na burze 36 tisíc korun by tak titul mohl zaznamenat dividendový výnos přibližně 7 procent.

Díky dividendám jsou mezi českými investory oblíbené i akcie tabákové společnosti Philip Morris ČR. Investorům na pražské burze je vyplácí nepřetržitě od roku 1997. Výplata ze zisku za loňský rok činila stejně jako za předloňský 1310 korun. Při aktuálním kurzu to dělá dividendový výnos přes 7 procent.

Firma v pátek zveřejnila výsledky hospodaření za první pololetí roku 2023. Čistý zisk meziročně klesl o 9,7 procenta. Podle společnosti je hlavním důvodem růst provozních nákladů, které jsou způsobeny inflačními tlaky.

zdroj: Fio banka

Provozní zisk dosáhl 1,8 miliardy korun, meziročně klesl o 13,8 procenta. Philip Morris ČR uvedl, že hlavním důvodem jsou inflační tlaky, které zapříčiňují růst výrobních nákladů. Čistý zisk pak meziročně klesl o 9,7 procenta na 1,7 miliardy korun.

O procento klesly konsolidované tržby a dosáhly 9,7 miliardy korun. Podle společnosti jej způsobily především nižší prodeje v portfoliu tabákových výrobků určených ke kouření, negativní vývoj cen portfolia bezdýmných zařízení a vliv měl i měnový kurz.

Na pražské burze se akcie v závěru minulého týdne obchodovaly okolo 17 200 korun za kus. Za posledních dvanáct měsíců kurz posílil přibližně o pět procent.

Tip na čtení 📚

Dějiny finančních krizí

Charles P. Kindleberger

Dobrých knih o historii finančních trhů není nikdy dost a o titulech dostupných v češtině to platí dvojnásob. Jeden z nich v těchto dnech vychází nakladatelství Klíč. O první české vydání Dějin finančních trhů, jehož autorem je již zesnulý Charles Kindleberger (1910–2003), se zasloužil ekonomický redaktor serveru Seznam Zprávy Jiří Zatloukal, který knihu také přeložil.

Kindleberger zkoumá monetární, psychologické a sociologické faktory, které přispívají ke vzniku mánií, panik a krachů, a tvrdí, že finanční trhy jsou z podstaty nestabilní a mají sklon ke krizím. Slávu americkému historikovi zajistila právě tato publikace, která vyšla poprvé už v roce 1978 pod názvem Manias, Panics, and Crashes: A History of Financial Crises.

Kniha se dočkala několika dalších vydání a na aktuálnosti získala po velké hospodářské recesi z let 2007–2009 a pandemické krizi v roce 2020. V poslední době Kindlebergerovo dílo zažívá renesanci nejen díky teorii finančních krizí, ale i vzhledem k novátorské koncepci globálního dolarového systému.

„Pro dosavadní průběh 21. století je charakteristická vysoká ekonomická a geopolitická nestabilita, která se odráží ve finančních krizích. A pro pochopení tohoto neuspořádaného světa je Kindlebergerova kniha skvělým vodítkem,“ píše v recenzi českého překladu viceguvernér České národní banky Jan Frait.

Kindlebergerovu knihu uvádí výborná esej Jiřího Zatloukala, která dává do souvislostí historický vývoj ekonomického myšlení s konkrétními hospodářskými událostmi. Zatloukal podpořil české vydání crowdfundingovou kampaní na serveru Hithit.

V některém z nejbližších vydání Investičního newsletteru e15 přinesu tipy na další knihy zabývající se historií finančních trhů.

Další doporučená četba 🗞️

• • Tématu nízkého ocenění akcií automobilky Volkswagen se věnuje německý Manager Magazin. Za posledních dvanáct měsíců klesl kurz jejích akcií na frankfurtské burze o zhruba 14 procent. Je dokonce nižší než před covidovou pandemií. Tržní hodnota skupiny, do které patří i Škoda Auto, nyní činí okolo 60 miliard eur. Je tak nižší než hodnota podílu Volkswagenu ve výrobci luxusních vozů Porsche. Analytici sice označují akcie Volkswagenu na první pohled za podhodnocené, zároveň ale upozorňují, že důvodem je nejistá budoucnost skupiny. Zdá se, že není připravena na nástup elektromobility, což má nepříznivý vliv na zájem investorů. (Die Volkswagen-Aktie – eine grandiose Anlagechance? – Manager Magazin)
  • A v Německu ještě zůstaneme. Tamní mediální společnost ProSiebenSat.1, jejímž druhým největším akcionářem je s 15procentním podílem česká investiční skupina PPF, má velké problémy. Kvůli poklesu podílu na televizním trhu, propadu příjmů z reklamy na tradičních televizních kanálech a zhoršujícímu se hospodaření propouští ve velkém zaměstnance a prochází restrukturalizací. Kurz akcií klesl od začátku roku o čtvrtinu, a za posledních pět let dokonce o 70 procent.
    
    Podle Manager Magazinu je nyní v sázce i budoucnost ProSiebenSat.1 coby samostatné firmy. Pokud se generálnímu řediteli Bertu Habetsovi nepodaří nepříznivý vývoj zvrátit, může dojít až na rozdělení společnosti na více částí a jejich rozprodej. Jedním z kupců může být i PPF, která vlastní televizní skupinu CME a v oblasti televizní zábavy je silným středoevropským hráčem. Ve hře je však i rodina Berlusconi. (Schicksalswochen bei ProSiebenSat.1 – Manager Magazin)

    

  • Investování do firem, které se chovají odpovědně k životnímu prostředí, dbají na práva svých zaměstnanců či dodržují korporátní standardy, je velkým trendem posledních let. Investiční společnosti a platformy přístup označovaný ESG (environmental, social, governance, tedy s důrazem na životní prostředí, sociální rozměr a vliv na správu věcí veřejných) leckdy propagují s tím, že investorům přináší lepší zhodnocení v porovnání se strategiemi, které ESG faktory nezohledňují. Poradenská firma Scientific Beta však na základě analýzy výsledků akciových fondů v Severní Americe a Evropě, které se označují jako ESG, dospěla k závěru, že tyto fondy žádnými vítězi trhů nejsou. Jinak řečeno, nepřinášejí nadvýnos, který jejich propagátoři slibují. Analýza se týkala údajů za posledních deset let. (ESG ETFs fail to shine over past 10 years – Financial Times)