Vývoj vakcíny proti nemoci COVID-19 je přelomový především pro společnosti působící v biotechnologiích, nikoli pro výrobce generických léčiv. Ukázala to studie světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes. Vakcína farmaceutickým firmám dosud zajistila výnosy 40 miliard dolarů, zhruba 848 miliard korun.
Intenzivní výzkum a vývoj zaměřený na nalezení léčby stál podle odhadů jen loni 25 miliard dolarů. Polovina z toho pocházela z americké Operace Warp Speed.
Výrobci patentovaných léčiv, tedy biotechnologické společnosti a zavedení farmaceutičtí giganti, jsou podle analýzy nepsanými vítězi na úkor výrobců generických léků, kteří nedokážou z nečekaně vysokého finančního výnosu profitovat. Produkce generických vakcín by totiž byla finančně velmi nákladná kvůli doplňkovým klinickým testům a výrobním nákladům a ani snížená cena by tyto výdaje nemohla kompenzovat.
U výrobců generických léčiv proto analýza očekává letos pouze dvouprocentní růsty obratů v porovnání s osmi procenty předpokládanými pro takzvanou skupinu Big Pharma, kam Euler Hermes řadí farmaceutické firmy Pfizer, Sanofi, GSK, Abbvie, Eli-Lilly, Novartis, Roche, BMS, Merck, AstraZeneca a J&J. Pro biotechnologické společnosti předpovídá růst 21 procent.
„Od počátku minulé dekády tři hlavní skupiny producentů na trhu s výrobou medikamentů nedosahovaly identických výnosů. Hovoříme-li o provozní marži, ukazuje se, že výrobci generických léčiv dosáhli třikrát menší profitability než výrobci patentovaných produktů, ať už jde o biotechnologické společnosti či o skupinu Big Pharma,“ uvedla manažerka Euler Hermes ČR Iva Palusková.
Z hlediska ziskovosti očekává, že průměrná provozní marže výrobců generických léčiv zůstane letos pod deseti procenty proti téměř třicetiprocentní marži, se kterou se počítá pro Big Pharma, a 45 procenty pro biotechnologické producenty. Nicméně i tyto dva segmenty budou muset počítat s tlakem na snížení ceny léčiv a rovněž s tím, že o mnoho méně ziskoví velkoobchodníci budou také požadovat svůj díl koláče.
Z dlouhodobého hlediska může úspěch dříve neznámých biotechnologických výrobců, především Moderny a BioNtechu, významně změnit pravidla hry ve farmaceutickém odvětví. „Pomineme-li v dlouhodobém výhledu jakékoli neočekávané vedlejší účinky, mohla by očkovací látka vytvořená za použití technologie mRNA představovat potřebnou změnu také pro ostatní terapeutická odvětví včetně pětkrát většího onkologického trhu,“ dodala.
V budoucnu by tak malé biotechnologické společnosti mohly pohltit největší světové hráče výroby léčiv. Na rozdíl od velkých zavedených společností však biotechnologické firmy často postrádají know-how týkající se provozu výrobních závodů.
Velkou roli hraje také rozdílná velikost společností. Například třináct největších světových hráčů představuje okolo 500 miliard dolarů z celkového výnosu v porovnání se 100 miliardami, které náležejí patnácti největším biotechnologickým firmám.
