Česko a další země Evropské unie nejsou zdaleka jediné, které jsou aktuálně pozadu s očkováním proti koronaviru. Problémy s vakcinací obyvatel má velmi překvapivě i Švýcarsko, přestože disponuje obřím farmaceutickým průmyslem a jednou z nejvýkonnějších ekonomik světa. Země helvétského kříže zatím naočkovala jen asi 3,7 procenta ze své 8,5milionové populace. Švýcaři si podle agentury Bloomberg zkrátka nestihli zajistit dostatek vakcín.
Švýcarsko dlouhodobě patří k nejbohatším státům Evropy. Jeho hrubý domácí produkt je pátý nejvyšší na světě, činí 68 340 dolarů na osobu. Navíc zde sídlí obří farmaceutické společnosti, jako je například Hoffmann-La Roche nebo Novartis, jejichž roční obrat se pohybuje v řádech desítek miliard eur.
Švýcaři svoji zemi s oblibou označují slovem „musterschüler“ neboli „vzorný žák“. Zakládají si totiž na své schopnosti zařídit vše efektivně a včas. Přesto očkují pomaleji než třeba výrazně chudší Srbsko a coby neunijní stát se ani nemohou vymlouvat na byrokracii v Bruselu.
Současná vláda reagovala příliš liknavě a nepodařilo se jí získat dostatečné množství vakcín, míní Bloomberg. Švýcarsko na rozdíl od Evropské unie odmítlo schválit očkovací látku od britsko-švédské AstraZeneky a požádalo firmu, aby mu poskytla více informací.
Země sice už dříve uzavřela smlouvy se společnostmi Pfizer/BioNTech a Moderna, první jmenovaný dodavatel má ovšem aktuálně s dodávkami zpoždění kvůli navyšování výrobních kapacit.
„Vládní očkovací plán selhal,“ říká Marco Chiesa, šéf Švýcarské lidové strany (SVP), která drží většinu v dolní komoře švýcarského parlamentu. „Na takovou nespolehlivost u nás nejsme zvyklí,“ dodává.
Švýcarský ministr vnitra Alain Berset, jehož rezort má vakcinaci na starosti, přiznal, že se nejspíš nepodaří splnit původní cíl naočkovat občany starší 75 let do konce února. Stále však věří, že všichni dospělí dostanou vakcínu nejpozději na začátku léta.
Obyvatelstvo je s vlažným tempem očkování nespokojené. Podle švýcarského deníku Tages-Anzeiger stojí zemi každý den, kdy hospodářství nemůže normálně fungovat, 110 milionů franků, zhruba 2,6 miliardy korun.
Tamní bary, restaurace, obchody, divadla a sportovní centra jsou kompletně uzavřené od 18. ledna. Ve Švýcarsku přibývá kolem dvou tisíc nakažených denně, počet pozitivních testů ale v poslední době klesá. Ve zhruba stejně lidnatém Česku je to asi sedm tisíc až osm tisíc denně.
Frustraci občanů ještě umocnilo nedávné odhalení, že se někteří ministři nechali přednostně naočkovat, zatímco většina švýcarských seniorů na svoji dávku stále čeká. V červnu by se dokonce mělo v zemi konat celonárodní referendum, jehož iniciátoři chtějí zbavit vládu pravomoci vyhlašovat plošné uzavírání ekonomiky. Petici k vyhlášení plebiscitu podpořilo 86 tisíc lidí.
Švýcarská vláda každopádně tento týden zahájila kroky, které mají nynější potíže vyřešit. Uzavřela nové kontrakty s farmaceutickými firmami CureVac a Novavax, od nichž si dohromady objednala jedenáct milionů dávek. Dvojnásobně též navýšila množství objednávek od společnosti Moderna na 13,5 milionu vakcín.
„Čelíme stejným problémům jako zbytek světa,“ tvrdí Anne Lévyová, generální ředitelka Federálního úřadu veřejného zdravotnictví. Mluvčí této instituce dodala, že federální vláda nemá pravomoc investovat do výroby domácí vakcíny, investuje však do vědeckého zkoumání samotného viru.
To, že úspěšná očkovací strategie může být receptem na rychlou cestu z koronakrize, lze vidět na příkladu další nyní již neunijní země – Velké Británie. Spojené království dosud stihlo naočkovat přibližně 15 procent své populace. Britská centrální banka díky tomu očekává prudké zlepšení výkonu ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí, uvedla ve čtvrtek BBC.
Za jak dlouho vznikne |
