Některé firmy budou chtít situace využít, říká člen představenstva ČSOB Petr Hutla

Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel řízení úvěrů

Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel řízení úvěrů Zdroj: Michaela Szkanderová

Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel řízení úvěrů
Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel řízení úvěrů
Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel řízení úvěrů
Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel řízení úvěrů
Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel řízení úvěrů
6
Fotogalerie

Boj proti koronavirové pandemii bude mít zásadní dopady na tuzemskou ekonomiku, bankovní sektor nebo například na reality. „Nouzový stav ekonomiky a republiková karanténa dočasně utlumí poptávku po nemovitostech v následujících měsících,“ upozorňuje člen představenstva Československé obchodní banky Petr Hutla.

Světové burzy srazil boj proti koronavirové pandemii prudce dolů. Jaký bude dopad na českou ekonomiku?

Odhad všech ekonomických dopadů koronaviru zůstává velice nejistý, již teď je ovšem zřejmé, že náklady spojené se zavedením karanténních opatření budou výrazné. Simulace počítající s globální paralýzou služeb ukazují na výrazné ztráty v hrubém domácím produktu. Naši analytici nyní mají v základním scénáři propad tuzemské ekonomiky pro letošek kolem deseti procent a v eurozóně ještě vyšší. V českém prostředí již vidíme výrazné ztráty koruny a dvakrát snížené úrokové sazby.

Co bude pro další vývoj rozhodující?

Hlavní prioritou, hned po ochraně zdraví, je adresná a efektivní pomoc všem, kdo jsou epidemií finančně zasaženi, od domácností přes živnostníky, malé a střední firmy až po velké společnosti. Zásadní otázkou je, zda budou dopady epidemie dočasné a hospodářství po odeznění stávajících vládních opatření neponese trvalé negativní následky. Proto je klíčové, jaký bude efekt koordinované reakce vlád a centrálních bank. Důležité je sledovat dynamiku nových případů, reakci zejména na straně rozpočtové politiky a ukazatele ukazující skutečnou míru šoků v ekonomice. Veřejné finance se vzhledem ke stávajícím stimulům ocitají pod výrazným tlakem a celkový letošní deficit může být řádově ve stovkách miliard. Česká národní banka tak asi dříve nebo později bude pod tlakem ulehčit vládě financování (například formou dočasného kvantitativního uvolňování).

Dopadne to i na bankovní sektor?

S firemními klienty jsme od počátku koronavirové krize v kontaktu, proto jsme už minulý týden aktivně spustili možnost odložení splátek úvěrů a pomáháme s provozním financováním a dalšími problémy. Vláda rozhodla odklady splátek nařídit zákonem, což vítáme. Český bankovní systém je sice velice dobře kapitálově vybavený, i tak je i pro něj kriticky důležité, aby stát hrál aktivní roli a bránil kaskádovým bankrotům velkých, ale i menších firem. Vzhledem k velikosti šoku je zapotřebí připravit se na nárůst počtu nesplácených úvěrů, a to zejména v segmentu malých a středních podniků.

Které sektory nyní patří mezi nejrizikovější?

Nejvíce postižené firmy jsou navázané zejména na automobilový průmysl, hotelnictví a pohostinství, cestovní ruch a nákupní centra. Náš poslední bleskový on-line průzkum mezi firmami odhalil, že šedesáti procentům z nich narůstají výpadky domácích tržeb a čtyřiceti procentům zahraničních tržeb. Na druhou stranu jen pěti procentům společností aktuálně schází hotovost.

A konkrétně automobilový průmysl?

Tuzemská ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Firmy buď přestaly vyrábět, nebo omezily provoz, ale zatím mají příjem z vyfakturovaných dodávek pro automobilky. Reálný problém se ukáže v horizontu 30 až 120 dnů. Do té doby musejí tuto situaci aktivně řešit. Pro nás je klíčové, aby postižené firmy měly čas na různá opatření, zaměstnanci byli v práci nebo zůstali k dispozici a výroba se co nejdříve opět rozběhla.

Má stát zachraňovat firmy?

Ano, státní pomoc je a bude pro řadu firem či oborů nevyhnutelná. Příkladem jsou letecké společnosti. Z našich průzkumů víme, že firmy vítají zejména odklad daňových plateb, kurzarbeit nebo odložení plateb za zdravotní a sociální pojištění. Zájem o pomoc formou bezúročných úvěrů Covid-I a Covid-II (státem podporovaný úvěrový program – pozn. aut.) je enormní. V delším období bude klíčové opětovné nastartování výroby a provozu firem, aby se zachoval chod celé ekonomiky.

Nemůže se stát, že všichni budou nyní shazovat problémy svých firem na pandemii, přestože v potížích byly delší dobu?

Je bohužel samozřejmé, že některé společnosti budou chtít této situace využít, ale je relativně snadné zjistit z finančních ukazatelů, co je skutečnou příčinou jejich problémů. Navíc součástí žádostí o odklad splátek je čestné prohlášení, že žadatel má potíže způsobené stávající epidemií.

Hypoteční trh se loni výrazně propadl. Jak se může vyvíjet v souvislosti s aktuální situací?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!