Koronavirová pandemie dramaticky změnila fungování ekonomiky a výrazně ovlivnila rovněž výkonnost celých odvětví i firem. To se projevuje i na trhu fúzí a akvizic, který v roce 2020 prakticky zamrzl. Vyplývá to z odpovědí oslovených expertů. Představy potenciálních kupců a prodávajících se podle tuzemských odborníků výrazně odklonily.
Ze šoku vyvolaného koronavirem chtějí draví investoři vytěžit. „Na trhu je patrné, že především finanční investoři se snaží danou situaci využít k levným nákupům. Nicméně v nepřímo zasažených odvětvích zatím rozhodně nedochází k žádným výprodejům,“ popisuje expert společnosti KPMG na fúze a akvizice Adam Páleníček.
K výprodejům nedochází ani podle dalších expertů. Průmyslovým firmám se totiž podle Páleníčka ve většině případů daří a nemají důvod nabízet nějaký diskont.
Rozdílná cenová očekávání tak v roce 2020 trh s firmami zmrazila. A hned tak se nemusejí rozdíly smazat. „Nesblíží se to bez většího otřesu, kdy bude nějaká větší firma prodána za hubičku,“ odhaduje partner poradenské firmy Moore Czech Republic Petr Kymlička. Očekávání prodávajících a kupujících se podle něj nepřiblíží dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2021. V současnosti se příliš neprotínají ani v otázce nastavení podmínek transakce.
„Jasně vidíme, že kupující mají snahu snižovat fixní část kupní ceny,“ uvádí Dušan Ševc, partner v oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte. Naopak se podle něj zvyšuje variabilní a odložená platba, čímž si investoři řídí rizika spojená s nejistotou. Část ceny neboli takzvaný earn-out tak závisí na budoucím hospodářském vývoji.
Důraz investorů na to, aby se neplatila kupní cena naráz, potvrzují i další experti. „Tlak na komponentu earn-out se řádově při námi realizovaných transakcích zvyšuje,“ říká Lukáš Hruboň, vedoucí oddělení fúzí a akvizic společnosti Mazars.
Důvodem je dopad koronaviru na výsledky firem v příštích letech. „Investoři takový postup vyžadují kvůli nejistotě. Chtějí vidět, že se čísla vrátí na běžné úrovně,“ doplňuje investiční bankéř, který si nepřál být jmenován.
U protistrany se ale důraz na variabilní složku obchodu nemusí setkat s pochopením. Podobné schéma transakce Kymlička prodávajícím nedoporučuje. „Nikdy jsem to nechtěl nad jeden rok,“ upozorňuje Kymlička s tím, že výsledky nemůže prodávající v dalších letech už ovlivnit. „Prodávající na to nepřistupují. Chápou to jako snížení ceny,“ dodává.
Koronavirus ovšem ovlivnil trh fúzí a akvizic, nejen co se týká struktury ceny. „Transakce se protahují kvůli vyčkávání investorů a omezené možnosti se setkávat,“ dodává Páleníček a pokračuje: „Nicméně stále se daří transakce strukturovat tak, že až tři čtvrtiny ceny dostávají vlastníci při uzavření transakce a pouze menší část v podobě odložené platby navázané na výkonnost.“
Za protahováním transakcí stojí nejen opatrnost investorů, ale rovněž rozdílná cenová očekávání kupujících a prodávajících.
Investoři požadují podle Kymličky zcela jiné podmínky oproti požadavkům prodávajících. Výsledkem je podle něj protahování prodejů i u firem, které jsou ve špatné situaci. „I dobré společnosti jsou však investory posuzovány s větší opatrností. Projevuje se to v nižším ocenění,“ zdůrazňuje Kymlička.
