Vědci zjistili, že nový koronavirus napadá i střevní buňky

Pohled elektronovým mikroskopem ukazuje nalevo organoidy zdravých střevních buněk a vpravo těch nakažených novým koronavirem.

Pohled elektronovým mikroskopem ukazuje nalevo organoidy zdravých střevních buněk a vpravo těch nakažených novým koronavirem. Zdroj: Joep Beumer, Hubrecht Institute

Podle vědců z Nizozemska by nově prokázaná schopnost viru vysvětlovala to, že zhruba třetina pacientů s COVID-19 má vedle dýchacích obtíží také příznaky gastrointestinální symptomy, zejména pak nevolnost a průjem(ilustrační foto)
2
Fotogalerie

Závažnost onemocnění covid-19 zhoršuje i fakt, že koronavirus SARS-CoV-2 je schopen se efektivně množit v zažívacím traktu člověka, přesněji ve střevech. Tvrdí to na základě nových poznatků nizozemští lékaři. 

Podle studie vědců z Nizozemska by nově prokázaná schopnost viru vysvětlovala, že proč třetina pacientů s covid-19 trpí vedle dýchacích obtíží také například nevolností a průjmem. Rovněž by to bylo vysvětlení časté zvýšené přítomnosti nového koronaviru ve stolici pacientů. To dosud řadu lékařů mátlo.

Nizozemci šíření viru prokázali při laboratorních experimentech s umělými napodobeninami lidských orgánů. Odhalili také řadu mechanismů, které již byly popsány u napadení dýchacích cest, například využití receptoru ACE2. Ten novému koronaviru umožňuje proniknout do buňky. Právě receptory ACE2 jsou podle vědců ve střevních buňkách velmi hojné. Až dosud však nebylo prokázáno, že střevní buňky mohou být infikovány a dále produkovat virové částice.

Vědci se zaměřili také na popis odezvy střevních buněk na přítomnost virové RNA. Tedy jaké genové páry buňka ve snaze varovat své okolí aktivuje. Lékaři odhalili, že jako první byly aktivovány buňky zodpovědné za kódování interferonů. To jsou proteiny, které buňka obvykle vypouští v přítomnosti virů. Vědci věří, že právě detailním popisem této reakce mohou odhalit budoucí slabiny viru či způsob pro využití budoucích léků proti novému koronaviru.

„Stále naneštěstí ale nejsme schopni určit, zda přítomnost SARS-CoV-2 ve střevech pacientů hraje nějakou roli při šíření viru,“ uzavřel výsledky studie Bart Haagmans z Erasmus University Medical Center v Rotterdamu.

Na výzkumu, který publikoval časopis Science, se podíleli ještě odborníci z Hubrechtova institutu v Utrechtu a Univerzity v Maastrichtu.