Jedním z opatření proti šíření koronaviru je i využívání práce na dálku. V České republice však v režimu takzvaného home office fungovalo těsně před říjnovým prudkým nárůstem nakažených znatelně méně lidí než během první covidové vlny na jaře. Vyplývá to z průzkumu Život během pandemie. Jeho závěry a stanoviska některých významných světových firem k práci z domova přibližuje videografika E15, která se automaticky spouští pod titulkem článku.
Část advokátů upozorňuje na byrokratické překážky spojené s home officem. V České republice nemají na práci z domu zaměstnanci zákonný nárok, zaměstnavatel ji ani nemůže jednostranně nařídit. Pracovník se zaměstnavatelem o ní musejí uzavřít písemnou dohodu nebo tuto možnost sjednat v pracovní smlouvě, upozornili Lukáš Regec a Adam Hussein z poradenské společnosti BDO.
Zaměstnanec má podle nich právo na uhrazení všech nákladů, které mu při výkonu práce v domácí kanceláři vznikly. Náhrada těchto nákladů nesmí být zahrnuta ve mzdě. Zaplatit ji lze z paušálu, ale tím není možné proplatit například energie.
„Druhým způsobem je proplácení všech skutečně vynaložených nákladů k výkonu práce, a to na základě prokázání příslušnými doklady. Zaměstnavatel například zaplatí poměrnou část z měsíční faktury za elektřinu, a to podle doby, ve které zaměstnanec pracoval z domova. Přestože je tato varianta jistější a přesnější, v praxi může být administrativně velmi složitá, a to zejména ve výpočtu části, kterou má zaměstnavatel proplácet,“ dodali experti z BDO.
