Analýza: Regulace dala kryptoměnám facku
Cena bitcoinu je na polovině prosincové hodnoty. Další pád lze očekávat, pokud se potvrdí regulace kryptoměn v Jižní Koreji.
Kurz kryptoměn se hýbe. V závěru roku letěl nahoru, nyní letí dolů. Důvodů je více, ale především jde o zprávy o regulaci kryptoměn. A to především v Jižní Koreji. Zdaleka ne všude ve světě mají kryptoměny na růžích ustláno. Ale je také dlužno dodat, že důvody se liší stát od státu. A většinou jsou mnohem pragmatičtější, než že se „státy bojí ztráty kontroly nad obyvatelstvem prostřednictvím měny“, jak hlásají zastánci kryptoanarchie.
Tak například Bangladéš zakázal používání kryptoměn v září 2014. Důvodem bylo praktické zjištění: kryptoměny používali teroristé k financování svých aktivit a praní peněz ze zahraničí. Ze stejného důvodu k regulaci přistupuje Indonésie. Oproti tomu na Islandu, kde jsou kryptoměny zakázány od března 2014, jde především o důsledek měnové krize z počátku století. Tehdy Island zakázal používání cizí měny a vývoz islandské koruny ze země. Což by se přes kryptoměny dobře obcházelo.
Na sklonku loňského roku k regulaci kryptoměn přispěla i Čína, i když zase jinak. Používání kryptoměn je v Číně legální, i když se o zákazu také spekuluje a stále více jsou postihováni „těžaři“.
Nelegální je ovšem ICO, tedy upisování nových kryptoměn. V rámci ICO si může kdokoli koupit podíl na emitující firmě, za což dostává digitální token, který může dále prodávat. ICO představuje celou řadu problémů především tím, že vlastně vůbec není jasné, co si kupujete. Oproti běžným akcionářům totiž nemá vlastník tokenu žádné kontrolní mechanismy nad firmou, nijak se nepodílí na jejím směřování, nebývají tu obdoby valných hromad.
Vše o kryptoměnách najdete zde >>>
Řada ICO se zvrhla do podvodů, uživatelům bylo mnohé naslibováno, tokeny prodány a firma si poklidně pálí získané prostředky, zatímco uživatelé sledují, jak hodnota jejich tokenů na burze klesá. Marginální problém?
Odhaduje se, že jen v čínských ICO se v roce 2017 protočilo přes miliardu dolarů od téměř stovky tisíc investorů, z valné většiny zřejmě místních. Akciových úpisů IPO za stejnou dobu bylo v Číně za 22 miliard dolarů. Kryptoúpisy tedy dosahují pěti procent objemu IPO. Není to marginální problém. Také se kvůli kryptoměnám snížil zájem o nové akciové emise i investice.
Čínské digitální start-upy se čím dál více přikláněly k ICO, přičemž v roce 2017 se nejlepší kryptoúpisy pohybovaly v řádu stovek milionů dolarů. Rizika toho, že se ICO utrhnou ze řetězu, nejsou malá – a zdá se, že v Číně existovaly i strukturální obavy, protože Čína svou měnu a finanční toky centrálně kontroluje.
Jistěže byly důležité i obavy o bezpečí investorů a pověst Číny v situaci, kdy značná část ICO podvodů pocházela právě z Číny. Jenže ICO je přes to všechno velmi atraktivní.
Ačkoli tři čtvrtiny ICO se v prvním roce pohybovaly pod svou úvodní prodejní cenou, deset procent projektů vykazovalo deseti až třicetinásobný výnos. Tomu se těžko odolává. Jak to čínské digitální firmy vyřešily? Houfně se stěhují, alespoň formálně, za hranice nebo alespoň do Hongkongu.
O zákazu kryptoměn nyní uvažuje i Jižní Korea. Důvody mají být hlavně daňové, v tomto případě by šlo o zákaz obchodování s kryptoměnami. A jelikož Jihokorejci patří mezi časté investory do kryptoměn, vyvolaly tyto úvahy vlnu výprodejů.
A tak bitcoin, který se ještě koncem loňského roku dotýkal cenovky 20 tisíc dolarů, se nyní propadl na polovinu a největší sýčkové mu věští návrat k tisícovce. Na další pád se lze chystat v momentě, kdy se skutečně jihokorejská regulace potvrdí.
Nebo až se ještě zpřísní podmínky v Číně. I tam se totiž o zákazu kryptoměn spekuluje. Čínská situace je ovšem odlišná: celá řada čínských technologických firem z kryptoměn profituje, zatímco praní peněz a daňové úniky Čína hlídá i jinými prostředky než kontrolou bankovních převodů. Náhlé zbohatnutí se v Číně jen tak neutají. Tak proč zbytečně regulovat zlaté vejce?
Autor je podnikatel a novinář