2012: Dobře to dopadne

Stále častěji se z různých stran dozvídám, že po 21. prosinci 2012, kdy končí mayský kalendář, si už nemám nic důležitého plánovat.

Taky jsem se dočetl, že zatímco já si pořád jak blbec platím penzijní připojištění, pracháči po celém světě si nechávají stavět luxusní podzemní bunkry, v kterých povedou kvalitní život i po případné katastrofě.

Magazín Forbes dokonce uvedl, že „privátní bunkr je trendem a patří do života každého bohatého Američana“.

Zkusil jsem si proto představit, jak to asi bude vypadat, až konec světa zaklepe na dveře luxusní podzemní pevnosti.

Konec roku 2012. Trendy bunkřík. Někde v Americe.

„Miláčku, došel nám kaviár.“

„Lásko, říkal jsem ti, že konec světa nebude žádnej med.“

„Ale dneska přijdou na návštěvu sousedi.“

„Cože!?“

„Do toho jejich bunkru teče a taky jim blbne přívod vzduchu, chtěla jsem, aby přišli na jiný myšlenky. Udělám chlebíčky.“

„Je to nutný? Je to hrozně depresivní páreček. Zas budou vzpomínat, pak se nachmelí a budou nás jako minule přesvědčovat, ať společně spácháme sebevraždu.“

„Můžeme se dívat na telku.“

„Ale dyť je to úplná katastrofa, co tam teď dávaj. Pořád dokola jen samý zprávy. Děs a hrůza.“

„Náhodou. Včera jsem si to pustila k žehlení. Věděls, že Čína už není nejlidnatější stát světa? Předstihlo ji Švýcarsko. Jo a nějakej národ ve střední Evropě se raduje, že má konečně moře.“

„Radši si pustíme nějakej napínavej filmík, brouku.“

„Den poté? 2012? Nebo Armageddon?“

„To je jedno. Cokoliv, co dobře dopadne.“

„Co třeba Drtivý dopad? To dopadne moc hezky.“

„Tak jo. Uděláme si pěknej večer. Nějaký chipsy snad ještě máme, ne?“