Otužování pomáhá v boji (nejen) proti covidu, a navíc díky této aktivitě získáte sledující na Instagramu. Znáte jméno Wim Hof? Je to muž, který přesvědčuje civilizaci, že nepohodlí je třeba. Vydržel dvě hodiny v ledu a chce i vás naučit otužovat se. Moderně. Pomocí aplikace v mobilním telefonu.
Na startu roku 2021 existují tři typy lidí. První na instagramových a jiných síťových profilech ukazují, jak se denně oddávají blahodárnému rituálu otužování. Druzí to sice nedělají, ale na Instagramu sledují někoho, kdo to dělá. No a třetí typ jsou lidé, kteří nemají Instagram. Toliko vtip na úvod.
Otužování se stalo hitem, a to i díky pandemii choroby COVID-19, jíž se všichni bojí natolik, že dokázali vykročit ze své komfortní zóny, překonali strach ze zimy a denně se vystavují extrémně nízkým teplotám.
Tedy novoroční předsevzetí? Že váháte. Otužování. A s kým se do této výzvy pustit? Jedině s Icemanem Wimem Hofem.
Jako vždy, pro a proti
Jde o muže, který schopnost vydržet zimu povýšil na svého druhu umění, vytvořil (a pak překonal) řadu světových rekordů, pokořil několik nových medicínských limitů lidského těla a snaží se, aby věda přijala některé téměř zázračné dopady jeho metody na zdraví. Dokonce ve spolupráci s předními vědci a akademiky z řady ještě přednějších výzkumných a akademických pracovišť píše odborné články.
Nutno na druhé straně dodat: právě proto, že některé věci z „Hofova evangelia“ nejsou vědecky podložené, má řadu kritiků a odpůrců. Za vyloženého šarlatána jej označit nelze, jelikož ten, kdo se jeho metodě podřídí, si prostě objektivně zlepší zdraví. Už to by stačilo k pochvale, jak komentoval jistý lékař: „Ten efekt bych nepřeceňoval, ale pokud to budete dělat s rozumem, rozhodně si neublížíte.“
Pravděpodobně nikdy neuplavete 60 metrů v zamrzlé řece a asi neuběhnete půlmaraton za polárním kruhem – bosí a jen v šortkách. Desetisekundovou studenou sprchu denně ovšem rozhodně zvládnete. A to je podle Hofa ideální start. No a pak přidáváte dvacet, třicet… Každý podle sebe. Do toho rychlá a efektivní dechová cvičení, protahování plus meditace.
Jak začínal sám Hof? A nestal se pouhou hříčkou přírody, která na zimu reaguje jinak než ostatní?
Představení Wima Hofa v klipu jeho producentské společnosti
Na pokraji smrti
Wim Hof se narodil 20. dubna 1959 v nizozemském Sittardu spolu s jednovaječným dvojčetem Andrem jako páté z celkem devíti dětí. Znalci historie by mohli upozornit na datum narození, které přineslo několik komplikovaných osobností světových dějin (především Adolfa Hitlera). Hof namísto toho vypráví o svém narození jako o jednom z určujících momentů jeho dalšího směřování.
Tenkrát neexistoval ultrazvuk, který by prověřil, jak na tom plod je. Nikdo tedy nevěděl, že matka nosí dva potomky. Když se narodil Andre, odvezli ji na pokoj s tím, že její potíže jsou jen klasické poporodní dozvuky. Ona po chvíli cítila, že něco není v pořádku a volala doktora, který ji ale odbyl.
Tak to bylo ještě několikrát, až sestřičky přemluvily doktora, aby matku přece jen ještě jednou převezli na sál. „Bylo to v posledním okamžiku, kdy mě ještě mohli zachránit,“ popisuje Hof v knize The Wim Hof Method, kterou loni vydalo nakladatelství Penguin a před Vánoci se objevila na trhu i v českém překladu.
Pokračuje s dalšími dvěma příhodami, kdy se ocitl na pokraji smrti. Poprvé to bylo v sedmi letech (podruhé v jedenácti), kdy jej natolik přitahovala zima, že se posadil a poddal se chladu natolik, že upadl do hypotermického stavu. „Paradoxní na tom je, že se nechcete probudit,“ uvedl. Kdyby jej tenkrát nenašli a lékaři jej ihned nezačali oživovat, nepřežil by.
Obdobný vliv jako výše zmíněné zážitky mělo na Hofa každodenní ranní rozvážení novin na kole. V rané pubertě si uvědomil, že jeho tělo dokáže skutečné divy. Byl vysportovaný a na kole dokázal překonávat i výkony profesionálních cyklistů. Zároveň se již od dvanácti let pod vlivem zážitků z pokraje smrti věnoval józe a zajímal se o východní filozofie, zvláště o Tibet. O klasické náboženství navzdory silné křesťanské víře své matky nejevil větší zájem, ačkoli v kostele chvíli dělal ministranta.
Náprava vztahu k přírodě. I přes squaterství
Klíčovým se stal sedmnáctý rok Hofova života, kdy se svým dvojčetem vyrazil na cyklovýlet do Španělska. Na něm si uvědomil, že svět je skvělé místo nabízející spoustu zážitků, co člověk, to příběh a názory, a že právě to je správnou cestou.
Ještě důležitější bylo uvědomění si vztahu člověka s přírodou, který se podle Hofa postupně vytrácel. Přitom právě rekonstrukce tohoto vztahu je podle jeho „učení“ zcela klíčová pro uzdravení těla i ducha.
Po návratu ze Španělska začal bydlet ve squatu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
