Afričané budou vábit dešťová mračna

Soubor Yiasa představí v Jihlavě mladou krev ve zbrusu novém programu.

Divoké víření bubnů, živelné tance, písně o životě pod jihoafrickým sluncem… Soubor učitelů umělecké školy v zimbabwském Bulawayu to vše vozí do Evropy léto co léto a u diváků vyvolává nadšení. Ve čtvrtek 8. července vystoupí v pět odpoledne v Matongu v jihlavské zoo. Zakladatel školy Innocent Nkululeko Dube prozrazuje, že dojde i na magický tanec přivolávající déšť.

Pocházíte z jihozápadu Zimbabwe. Jsou tance a písně z dalších regionů jiné než ty vaše?

To co předvádíme je průsečík různých tradic naší země. Dokonce si půjčujeme i od sousedů, z Jižní Afriky, Malawi a Botswany. Chceme být takovým zrcadlem celého jihu afrického kontinentu.

Loňské vystoupení bylo zčásti reprízou toho z roku 2008, ale na letošek jste slíbil úplně nové představení.

Ano, a slovo plníme! Máme připravené nové tance, včetně tradičního tance deště. Ale pozor, když jsme ho předváděli v Rakousku, opravdu vždy pršelo. Doufám, že u vás kouzlo tak dobře fungovat nebude! Další novinkou je vydané cédéčko s lidovými písněmi. Jmenuje se Africká domovina.

Má nový program jednotný námět?

Dá divákům pocítit pulsující rytmus Afriky, měl by je strhnout k zapojení se, tleskání do rytmu. Je to také trochu oslava africké pohostinnosti v roce, kdy Jižní Afrika hostí ostatní národy na fotbalovém mistrovství světa. Jak zní motto mistrovství v jazyce sotho: Ke Nako. Je čas. Je čas pro Afriku.

Minule jste přijeli výjimečně jen v devíti lidech. Bude vás tentokrát víc?

Pořád je cítit ekonomická krize a my musíme snižovat náklady. Proto nás bude zas jen devět.
Za rok už snad konečně přivezu víc účinkujících. Čím víc lidí, tím lepší show! Kdybychom tak do České republiky mohli dorazit pěšky, ale zato v plném počtu! Tři naši stálí členové se účastní jiného projektu v Austrálii, takže je nahradí dvě dívky a jeden mladý muž, kteří právě naši školu vystudovali. Jsou talentovaní, plní energie, podávají skvělý výkon. Myslím, že si získají srdce diváků.

Měli jste možnost poznat něco z našeho folkloru? A jak se vám líbí v České republice?

My prostě milujeme představení pro české publikum. Jste jedni z nejvděčnějších diváků na světě, a to myslím doopravdy!
Na několik folklorních festivalů u vás jsme se dostali, líbily se nám tance i kroje. Jen mě zklamalo, že většina mladých, se kterými jsem mluvil, k lidové hudbě a tanci nemá vztah. Učit se nové věci je fajn, ale uchovat si tradice – nezbytné. Ty vypovídají o tom, kým jsme my sami.

Co říkáte na vesničku Matongo v jihlavské zoo?
Neuvěřitelná! Když tam vystupujeme, málem zapomínáme, že jsme v Evropě. Je jedinečná, bez ní by turné po České republice nebylo to pravé.