Ahmad: Prožil jsem revoluci
Odstoupení egyptského prezidenta Husního Mubaraka slavil v budějovické hospodě. Ačkoliv mu víra zakazuje pít alkohol, poručil sedmadvacetiletý Egypťan lidem kolem pivo. Okamžitě sděloval novinu všem známým ve městě.
„Ještě ve čtvrtek 10. února jsem v Egyptě pomáhal domobraně. Že Mubarak v pátek odstoupí, jsme předpokládali,“ říká mladý muž, který žije v Budějovicích s českou manželkou.
Haisam Ramadan Ahmad pracuje jako masér a číšník v čajovně. S Ivanou se seznámil před šesti lety v egyptském letovisku. Před rokem a půl se v jeho zemi vzali. Ve městě Sharkya nedaleko Káhiry má rodiče, tři bratry a sestru. Všichni žijí v jednom domě. Mají připravený byt i pro Haisama a jeho nevěstu.
Od seznámení s Ivanou je Haisam jednou nohou v Českých Budějovicích a druhou v Egyptě. Po vítězství lidové revoluce ho to táhne domů. Na posledních čtrnáct dní ve vlasti nezapomene.
Příčiny revoluce vidí jasně. Demonstrace proti režimu odstartovala nesnesitelná chudoba většiny obyvatel. V posledním měsíci se na protest upálilo šest lidí. Aby Mubarak vyvolal zmatek a zdůvodnil vojenský zásah proti lidu, nechal propustit zločince z vězení.
„Vyzbrojili se a terorizovali obyvatele. Drancovali a kradli. Postavili jsme hlídky vyzbrojené noži a mačetami. Doma jsme měli připravené sklenice s benzinem. Při útoku kriminálníků jsme je chtěli zapálit,“ popisuje Ahmad. Dodává, že domobrana byla velkým pomocníkem místní policie. „Někteří trestanci se ale převlékali za policisty, takže pro nás bylo těžké poznat, o koho jde,“ líčí.
Z chudoby a nezaměstnanosti obviňují Egypťané Mubaraka a jeho rodinu. Také z rozsáhlé korupce v armádě, policii a úřednictvu. Po pádu absolutního vládce bude podle Haisama lépe. Přijdou demokratické volby, hospodářství se uzdraví.
„Máme zisky ze Suezského průplavu, energie, turismu. Sedmdesát procent Egypťanů jsou mladí lidé do třiceti let. Vrátí se domů odborníci, kteří emigrovali do celého světa,“ těší se muž na budoucnost.
Manželka Ivana vnímá pád Mubaraka střízlivěji. „Zažila jsem listopadovou revoluci v Československu. Následný vývoj mě potom dost zklamal,“ říká osmačtyřicetiletá žena.
Haisam je muslim jako většina Egypťanů. S jinou vírou nemá problém. Vždyť korán hlásá jednoho Boha a nenásilí. Jeho matka se přátelí s křesťankou. Muslimové ale nesnášejí, když se jim někdo vměšuje do života.
Hitem v revolučních ulicích se stala v bouřlivých dnech píseň zpěvačky Nancy Ajram. Lidé zpívali Ana Masry. V překladu Já jsem Egypťan. Text pokračuje slovy My všichni jsme Egypťané, Egypt je sladký, všichni stojíme vedle sebe a pomáháme si. „Nechceme pomoc od nikoho, kdo nepil vodu z Nilu,“ tvrdí Haisam Ramadan Ahmad.
