Pamatuji si na to velmi přesně. Bylo to při pozdním obědě ve 14.37, po stresujícím jednání s klientem v prvních letech tohoto milénia, zrovna jsem jedl v jednom bufetu pěkně prorostlej bůček s křenem, když na mě někdo shůry, respektive z vesmíru, seslal v šifrovaném formátu myšlenku, která převrátila celý můj život. A já jsem z té bufetové stoličky skoro spadl na zem zasažen poznáním a osvícením, podobně jako ten svatý Pavel, jenž spadl z koně, když předtím se jmenoval ještě Šavel a proháněl nekřesťansky první křesťany.
Tím osudovým střetem se stala ájurvéda. Původně jsem myslel, že je to nějaké sprosté slovo nebo pochybná žena. Ale později jsem dešifroval, že ájurvéda jest „věda o životě“ (čeština a sanskrt jsou si vůbec dost podobné, když véda se řekne věda, což?). No a tato véda mně přirostla k srdci (a také k jiným orgánům) a začal jsem s ní intenzivně obcovat. Mimo jiné jsem se dozvěděl, že je to nejstarší dochovaný léčebný systém pocházející z Indie, jehož vhodnou aplikací moudrý člověk dospěje ke kýžené fyzické, mentální a duchovní harmonii.
Chci předeslat, že nejsem žádný doktor znalý všech tajů ájurvédského léčení, jsem jen doktor práv. Mohu však sebevědomě prohlásit, že jsem celkem slušně poučený konzument. Ájurvéda mimo jiné říká, že váš život (nejen tělo, ale i mysl) jest ovlivněn tím, co jíte. Ale ani ne tak to, co jíte, spíše jak to trávíte. To má každý jinak „hozený“.
Panchakarma pěkně prožene
Předpokládejme, že se sice snažíte jíst uvědoměle dle zásad zdravé ájurvédské výživy, ale přece jen občas zhřešíte a protknete jinak zdravou krmi nějakým tím dobře vypečeným vídeňským řízkem. Navíc se dostáváte, ať už proto, že jste zaměstnaný, nebo nezaměstnaný, do stresu a vaše hříšné tělo a mysl jsou kontaminovány různými fyzickými a mentálními toxiny, kterých je třeba se čas od času zbavit. A na to má ájurvéda různé detoxikační procedury, z nichž nejznámější je panchakarma. To je procedura na sedm, ale lépe i více dní, kdy vás maséři speciálními oleji tak zmasírují, že se z těla vyluhují všechny toxiny. Spolu s vhodnou stravou se toxiny umístěné ve střevech a jiných orgánech poroučejí a přirozenou cestou odcházejí na „smetiště dějin“.
Jako opilec obráží noční bary, tak já už několik let občas obrážím různá ájurvédská zařízení – tu v Evropě, tu v Indii. To vše s cílem, abych si své vnitřní energie opět zharmonizoval (asi jako evropské komunitární právo) a vyplavil ze sebe všelijaké jedy, kterými jsem se kontaminoval v té naší euroatlantické civilizaci.
Před několika týdny jsem se vrátil z jednoho takového ájurvédského „nápravného zařízení“ kdesi v Evropě, kde jsem si nechal provést onu údržbu a očistu. Starali se tam o mě s láskou a náležitou péčí. Všichni se na mě usmívali a já zase na ně. S úsměvem jsem akceptoval i nezbytné vyhladovění, kteréžto je k efektivnímu výplachu nezbytné.
To je tak. Jedete do ájurvédského hotelu, na webových stránkách nebo brožuře hotelu si přečtete, že tam vaří báječnou ájurvédskou krmi (samozřejmě vegetariánskou). To vše sice dostanete v náležitém množství, avšak jen první den. Další dny vás již zkracují na vašich existenciálních právech a přísunech jídla, a to až do soudného pátého dne, kdy ráno musíte vypít nalačno božský nektar sestávající z ricinového oleje a všelijakých čisticích bylinek, aby u vás za několik okamžiků začal detoxikační orgasmus neboli česky klystýr. Ten božský nektar, to vám řeknu, to tedy není žádné cuveé z Bordeaux, to je frontální útok na vaše zjemnělé a dekadentní chuťové pohárky. Vrazil jsem to do sebe na ex jako ten sovětský voják svůj „stakan“ vodky před útokem.
Ale myslím, pánové, že přicházíte o mnohé. Určitě by se vám také líbilo, kdybyste se napařovali v sauně sami s pěti dámami, což jsem zažil při svém posledním pobytu. A všechny se na vás krásně smějí. Bodejť by ne, když je jich v tom hotelu jako v dívčí škole a vy jste jedinej chlap. A tak si říkám, jsem vůbec chlap, že tam na ten detox jezdím? Nejsem nějakej divnej? No, divnej možná občas ano, ale faktem je, že vím, že mám v sobě hodně ženského principu a že určitě jenom o vlásek nebo jeden chromozom se při mém narození stalo, že jsem se narodil jako chlapeček.
Žádné dogma
Líbí se mi také, že na těchto pobytech se zvolní moje biorytmy. Ráno si hodím meditaci, potom jógu, v 8.00 na mě čeká pohárek teplého rozpuštěného másla, které se nazývá ghí. To je také chuťovka, vypadá to jako bílé martini, ale musíte to vypít na ex a přitom raději myslet na něco moc příjemného.
U takového detoxikačního pobytu však určitě nejde o romantické večery ve dvou při svíčkách a rembrandtovském šerosvitu. Jednak jste věčně z těch olejů, co vám vmasírovávají do kůže, naolejovaní jak sardinky a tak nějak divně voníte. A nejde jen o to hodit svoje hříšné tělo na masérský stůl jako auto do servisu. Je to o jistém mentálním a duchovním usebrání se, které s tím hodně souvisí. Protože ájurvéda znamená holistický přístup, to jest tělo, mysl a duch jsou jeden systém. Proto nám také v tom hotelu bylo kladeno na srdce, abychom se v zájmu efektivní očisty raději zdrželi používání mobilu i notebooku.
Ájurvéda ale není žádné dogma, vyznává individuální přístup. Každý je jedinečný. I když v zásadě maso patří dle ájurvédské klasifikace potravin do skupiny tzv. tamasických jídel, tedy těch, která v nás vytvářejí nejvíc toxinů, neznamená to, že byste se občasným pozřením nějakého toho mamuta dopustili těžkého hříchu. Na mém posledním pobytu mně velmi sympatický indický ájurvédský lékař doporučil, že vzhledem k mému rozložení energií v těle potřebuji jíst hodně potravin majících v sobě hořkost. Nuže dobrá, ale zase tolik hořkých potravin v supermarketu nebývá. „Tak si dejte před spaním prostě ferneta,“ pravil ten dobrý lékař, „ten má totiž přesně ty bylinky, které potřebujete, abyste byl v harmonii.“ No tak vidíte, milé čtenářky a milí čtenáři. Lékař mně doporučuje chlast, a ještě k tomu tvrdej. Ájurvéda je matka s širokým srdcem…
