České polovodičové centrum je zásadním hybatelem k přechodu na znalostní ekonomiku

Výroba elektronických čipů, ilustrační foto

Výroba elektronických čipů, ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Michal Lorenc

Na polovodičové mapě světa dnes probíhá reálný a nesmlouvavý boj o technologickou nezávislost. Polovodiče, tedy čipy, bez kterých se neobejde žádné auto, telefon, osobní počítač nebo platební karta, se staly zásadním prvkem nejen ekonomické, ale i geopolitické stability. Pandemie, války i napětí mezi globálními mocnostmi ukázaly, jak křehké a zranitelné jsou dodavatelské řetězce. Evropa si proto nemůže dovolit závislost na produkci mimo svůj kontinent.

Evropská unie v posledních letech aktivně pracuje na tom, aby dohnala technologický náskok světových lídrů a posílila svou soběstačnost a odolnost. Česká republika na tuto výzvu reaguje s ambicí stát se plnohodnotným hráčem v evropském polovodičovém ekosystému. Je jím totiž již po desetiletí. Nepříliš často zaznívá jeden známý fakt, Česko má jednu z nejkomplexnějších ekonomik a patří mezi málo zemí na světě, které dokážou vyrobit ty nejpokročilejší stroje a zařízení, které lidstvo vynalezlo. 

Jedním z konkrétních kroků, kterým naše země potvrzuje svou ambici dále zůstat na světové průmyslové špičce, je nedávné otevření Českého polovodičového centra (Czech Semiconductor Centre – CSC) v Brně, které propojuje akademický výzkum, průmysl a inovace. Centrum se zároveň stává součástí evropské sítě kompetenčních center v rámci iniciativy Čipy pro Evropu.

Hlavním cílem CSC je nejen podpora malých a začínajících firem v oblasti návrhu čipů, ale především vytvoření prostředí, kde se rodí skutečné inovace. Patří sem transfer technologií z univerzit do praxe, podpora startupů a vývoj nových produktů. Tato ambice tak naplňuje klíčové cíle Národní polovodičové strategie, která jasně říká, že bez vybudování kompetenční infrastruktury, posílení výzkumu, a hlavně bez investic do lidí nemůžeme jako země v globální soutěži obstát.

Česko má v oblasti návrhu a vývoje čipů výjimečné know-how

Český národní polovodičový klastr je zásadním hybatelem proměny českého polovodičového ekosystému. Sdružuje všechny jeho klíčové hráče a podílel se na tvorbě národní strategie. Proto s nadšením vítáme první konkrétní výsledky, jako třeba právě CSC, které jsou důkazem, že nejde jen o slova na papíře. Dlouhodobě zdůrazňujeme, že Česko má v oblasti návrhu a vývoje čipů výjimečné know-how, které reprezentují společnosti jako onsemi a Codasip, ale také díky silné výzkumné bázi našich vysokých škol a ústavů Akademie věd. CSC se stává platformou, která tyto kapacity propojuje a strategicky rozvíjí. 

Zároveň si uvědomujeme (a je to jeden z nejtěžších úkolů, co nás čeká), že žádný ekosystém nemůže dlouhodobě prosperovat bez kvalifikovaných lidí. I proto CSC klade důraz na vzdělávání, konkrétně na rozšiřování studijních programů, přímé zapojení firem do výuky a podporu talentů, které mohou polovodičový sektor v budoucnu posunout na novou úroveň. Věříme, že důraz na kompetence a lidský kapitál je tím, co nás může odlišit a zároveň spojit se silnými evropskými partnery.

Pro rozvoj národního polovodičového ekosystému jsou zásadní funkční vazby s polovodičovým prostředím v EU a ve světě, a proto také v této oblasti polovodičový klastr buduje silné pozice a efektivně využívá svého členství v Silicon Europe Alliance. Pro nově vzniklé CSC má zásadní význam aktivní účast polovodičového klastru v klíčovém projektu aCCCess, který koordinuje aktivity evropských čipových kompetenčních center a čipových linek, a také zapojení do programu pro evropskou návrhovou platformu (EU Chips Design Platform), která zajistí dostupnost klíčových nástrojů pro vývoj nových čipů také pro malé firmy a start-upy.

Otevření Českého polovodičového centra není cílem, ale začátkem. Je to milník, který ukazuje, že Česká republika má vůli, schopnosti i partnery k tomu, aby se stala respektovaným článkem evropského polovodičového řetězce. A současně i příkladem, jak budovat znalostní ekonomiku, která je nejen konkurenceschopná, ale i strategicky odolná.

Autor je viceprezident Českého národního polovodičového klastru.