Akreditační komise je opět na nohou. Zavře práva v Plzni?

Na právnickou fakultu v Plzni přijímá děkan Květoslav Růžička prominentní studenty, akreditační komise je na nohou, Karel Eliáš – nejváženější vyučující fakulty - rezignoval na post proděkana, bývalý děkan a ministr Pospíšil začíná balit kufry. Co bude dál?

Brchlová a Brožová

Na školu se opět vrací neprůhledné čachry. O tom, kdo tu bude a kdo nebude studovat, přestávají rozhodovat známky ve vysokoškolském indexu. Vraťme se o rok zpět. Děkanem je dnešní ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Základem jeho politiky byla snaha odebrat nepoctivě získané tituly a ukončit studium lidem, kteří neměli splněné povinnosti. Když odešel na ministerstvo spravedlnosti, dokončil dílo jeho nástupce, Karel Eliáš. Ukončil studium přibližně 350 lidem, kteří nezískali v pořádku zápočty a zkoušky. „Bylo to tvrdé rozhodnutí, ale správné. Nechtěl jsem, aby se kdokoliv bral zpátky,“ říká dnes ministr Pospíšil.

K tomu ale nedošlo. Někteří studenti požádali o přezkoumání rozhodnutí. A po vítězných volbách děkan Růžička tato odvolání přehodnotil a část ze studentů přijal zpět. „Bylo to z rodinných, humanitárních důvodů,“ vysvětloval děkan zatímco poražený kandidát v boji o prvního muže fakulty Karel Eliáš přijal v té době funkci jeho zástupce. Mezi znovupřijatými je i několik zajímavých jmen, na které se rodinné či humanitární důvody ale rozhodně nevztahují - například Lucie Brchlová nebo Barbora Brožová. Při pohledu do univerzitní databáze lze zjistit, že Lucie Brchlová za poslední tři roky splnila pouze jeden předmět. Nic víc. Má ale jinou devízu.

„Brchlová je více než blízkou známou Petra Štilipa. Mají k sobě velice blízko,“ uvádí jeden ze zaměstnanců fakulty, který si nepřeje být jmenován. Čtyřicetiletý student třetího ročníku právnické fakulty Petr Štilip je od začátku pravá ruka děkana Růžičky. V minulosti byl členem ODS, v posledních volbách do zastupitelstev kandidoval za Suverenitu. Živil se jako správce konkurzní podstaty. V roce 2008 byl obviněný ze zpronevěry jednoho a půl milionu korun. Soud ho kvůli procesní chybě všech obvinění musel zprostit, přesto konstatoval, že jednal neeticky a protiprávně.

Známe se od vidění

Děkan ho považuje za velice schopného člověka. „Nezajímají mě stranické legitimace. Věřím, že se mu podaří vzbudit zájem studentů o dění na fakultě,“ vysvětluje svou volbu. Štilip jakékoliv spojení s Brchlovou odmítá. „Znám ji jen od vidění,“ tvrdí. „To je nesmysl. Pravidelně spolu přicházeli na akademický senát a potom z něj odcházeli. Takhle se nechovají lidé, co se znají od vidění,“ odporují mu shodně studenti Aleš Ziegler a Martin Marek. Lucie Brchlová se nechce vyjádřit. „Budu se bránit soudně,“ varuje. Děkan Růžička zůstává klidný.

„Kvůli ochraně osobních údajů nebudu jednotlivé případy komentovat,“ uvádí. Totéž si myslí i bývalý děkan Milan Kindl. „Jsem natolik staromódní, že si opravdu myslím, že učitel má své studenty chránit a ne si budovat kariéru vymýšlením pomluv a všelijakých obvinění na kolegy a bývalé spolužáky,“ uvádí Kindl. Další znovupřijatou je Barbora Brožová, rozená Baxová. Jejím otcem je předseda Nejvyššího správního soudu v Brně Josef Baxa. Ten patří mezi lidi, kteří jsou obecně považováni za hybatele celého skandálu na fakultě. Teď na to jeho dcera paradoxně doplatí. Za Kindla platilo pravidlo, že žádná pravidla nejsou. Studenti mohli studovat libovolně dlouhou dobu. Konec těmto liberálním pravidlům udělal až bývalý děkan Pospíšil a po něm Eliáš.

Barbora Brožová na škole studuje šest let, zatím nemá splněné studijní podmínky z třetího ročníku. V posledním akademickém roce získala jen dvaadvacet kreditů. Minimum je čtyřicet. Studijní průměr měla 3,69. Jako důvod své zahálčivosti uvedla svatbu. Špatnou studijní morálku dcery nechce omlouvat ani její otec Josef Baxa. Že by se ve znovupřijetí sám angažoval, odmítá, nicméně s ním souhlasí. „Kindlovo vedení dalo studentům moc svobody, Eliáš to ale utnul moc rychle. Studenti se nestačili přizpůsobit,“ vysvětluje Baxa. S tím nesouhlasí Petr Bezouška, který v té době na fakultě pracoval jako proděkan pro studijní záležitosti.

„Na začátku roku se všem studentům řeklo, jaká jsou pravidla. Nastavena byla velmi mírně, se souhlasem vedení univerzity dokonce níž, než je běžné. Přes 2100 studentů jim vyhovělo,“ oponuje. Hned co děkan Růžička jmenoval mluvčím Petra Štilipa, odstoupil proděkan Eliáš. Ten je již tradičně skoupý na slovo. „Nechci své důvody řešit v médiích,“ poznamenal jen. Plzeňská práva má ale od té doby pod drobnohledem Akreditační komise České republiky, která před více než rokem už školu málem zavřela. Tehdy tu zarazila „jen“ doktorandské studium. Po rezignaci Eliáše, která je signálem, že je na právech opět něco špatně, by mohla být situace horší.

„Vše monitorujeme, máme určité signály, které naznačují problémy ve vztahu k transparentnosti studia, budeme je ověřovat,“ uvádí šéfka Akreditační komise České republiky Vladimíra Dvořáková. „Profesor Eliáš je nejvýznamnější vědecká osobnost fakulty, která dávala jisté záruky, že se fakulta ze svých problémů dostane a bude se pozitivně rozvíjet,“ uvádí. Když před více než rokem Akreditační komise zvažovala, zda má odebrat akreditaci magisterského studia, brala v úvahu, že se část studentů a učitelů dokázala zmobilizovat a snažila se o nápravu situace.

„Pokud ale nebude akademická obec schopná kontrolovat transparentnost a kvalitu, tak samozřejmě může hrozit omezení či odebrání akreditace. Zásadní by ale měla být reakce akademické obce a vědecké rady. Všichni tito lidé nesou za vývoj na fakultě odpovědnost a měli by si toho být vědomi,“ upozorňuje Dvořáková.

Ministr balí

S reakcí neotálel ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Přemýšlí, že odstoupí z kolegia děkana, což je poradní orgán, do kterého ho Růžička jmenoval. „Necítím ze strany děkana podporu. Ani já s některými jeho kroky nesouhlasím. Pravděpodobně odejdu,“ uvádí. Vedle jmenování Petra Štilipa mu vadí, že Růžička neudržel Karla Eliáše ve funkci proděkana. „Je to velmi závažná informace. Špatná zpráva pro všechny studenty. Beru to ze strany děkana Růžičky jako vážné selhání,“ doplnil.

Rozpadá se i vědecká rada fakulty, kterou Jiří Pospíšil složil z těch nejvýznamnějších osobností právní sféry. Ti lidé měli být zárukou průhlednosti a vylepšení vědecké činnosti. „Rezignaci už nic nezastaví. Že bude normalizace na právech až taková, jsem opravdu netušil. Kindlovu vedení loajální sekretářky a referentky zůstaly na svých místech nebo je děkan Růžička přeložil,“ líčí Vladimír Balaš, který fakultu v roce 1992 spoluzaložil.

„O smysluplnosti dalšího členství jsem uvažoval už po zvolení nového děkana. Za nositele snažení o očistu považuji především jiné osoby. Chtěl jsem vyčkat únorového jednání Vědecké rady, ale ještě zvážím jestli vydržím,“ uvedl pro Sedmičku Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Členství zvažují i další, například Vojtěch Šimíček z Masarykovy univerzity v Brně.

„Určitě se nechci podílet, byť jen v symbolické podobě, na návratu Plzně do dob Kindla a Zachariáše,“ uvádí přední odborník na ústavní právo.