Aktuálně z regionů

Třicet procent českých radnic zveřejňuje na internetu veřejné zakázky již v hodnotě do 99 999 korun. Necelá třetina radnic tak jedná nad rámec povinností, které jim ukládá zákon o veřejných zakázkách. Vyplývá to z dotazníkového šetření obcí, jehož výsledky byly zveřejněny na zahájení 4. ročníku srovnávacího průzkumu Město pro byznys.

#####Skoro třetina radnic je aktivnější, než jim přikazuje zákon

Veřejné zakázky publikují na internetu všechny radnice. Liší se ale v tom, od jaké hodnoty. Osmadvacet procent radnic navíc veřejné zakázky rozlišuje na zakázky pro dodávky a služby a zakázky pro stavební práce, ačkoli jim to zákon výslovně neukládá. „Radnice, které rozdělují zakázky na dodávky, služby a stavební práce, mají vnitřně nastavené vyšší limity pro zveřejnění veřejných zakázek než ty, které zakázky typově nerozlišují,“ konstatuje Michal Kaderka, analytik agentury Datank, která šetření provedla v rámci srovnávacího výzkumu Město pro byznys. Dotazníkového šetření se v průběhu dubna a května zúčastnila necelá polovina z 227 oslovených radnic. Smlouvy s dodavateli veřejných zakázek na internetu zveřejňuje jen 17 procent radnic, záleží ale na výši zakázky.

Všechny smlouvy bez ohledu na výši zakázky na webu zveřejňují jen čtyři procenta respondentů. Zajímavá jsou i zjištění, jak se na jednotlivých radnicích veřejné zakázky schvalují. Necelé dvě třetiny městských zastupitelstev schvalují veřejné zakázky v hodnotě do dvou milionů korun. V 18 procentech případů schvaluje rada města veřejné zakázky již v hodnotě do 99 999 korun. V šesti procentech rada města schvaluje pouze tzv. podlimitní zakázky (maximálně dva miliony korun bez DPH pro služby a dodávky a šest milionů korun bez DPH pro stavební práce). Cílem srovnávacího výzkumu Město pro byznys je vyhodnocovat podmínky pro podnikání ve 205 obcích s rozšířenou působností a ve 22 pražských městských částech.

„Místní samospráva je nejbližší parter podnikatelů v regionu. Bez vstřícnosti a dobré spolupráce mezi podnikateli, místní samosprávou a státní správou by bylo řešení problémů, nejen hospodářských, na mnoha místech naší země daleko obtížnější,“ podotýká prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. „Hospodářská komora je jako reprezentant podnikatelské veřejnosti zastoupena prakticky ve všech regionech ČR a mohu tak s uspokojením konstatovat, že představitelé místní samosprávy si tuto nezbytnost vzájemné komunikace a spolupráce většinou uvědomují. Vědí, že pokud se v daném místě daří podnikatelům, daří se pak i obci jako takové,“ doplňuje.

#####U Mělníka má vyrůst obytný komplex za miliardy

Obytný komplex za 7,5 miliardy korun má vyrůst u soutoku Labe a Vltavy u Mělníka. Projekt stavby 859 domků, dvou golfových hřišť, hotelů a přístaviště na Labi chystá na 263 hektarech svých pozemků majitel mělnického zámku Jiří Lobkowicz. Vzhledem k nákladnosti uvedeného záměru bude hledat investory v zahraničí. První stavby chce zahájit již v příštím roce, celý projekt by měl být dokončen nejdéle do roku 2023.

Lobkowicz má hotovou kompletní projektovou dokumentaci a všechna povolení. Památkáři ani stavební odbor ale zatím žádná povolení nevydali. Územní plán s některými záměry, zejména s výstavbou domů, počítá. Lokality na sever od Prahy zatím nebyly kvůli vyšší koncentraci průmyslu pro stavitele bytových a rodinných domů příliš atraktivní. „Plány pana Lobkowicze považujeme za velice ambiciózní, nicméně úspěšnost projektu jako celku bude pravděpodobně záležet na jeho nastavení, nafázování a hlavně nacenění,“ míní analytička realitní poradenské společnosti Jones Lang LaSalle Iva Nováková. Projekt má začít přestavbou rodinného zámku Hořín na pětihvězdičkový hotel za 650 milionů korun, vybudováním devítijamkového golfového hřiště a postavením prvních bytových domů. Jejich prodejem chce bývalý investiční bankéř Lobkowicz financovat další etapu projektu. Jeden čtvereční metr má stát 65 tisíc korun. V areálu s hotely, ale i bydlením pro seniory, by mělo najít práci až 300 lidí. Přestavbu komplexu rokokového zámku a přilehlých hospodářských stavení, který je státem chráněnou kulturní památkou, budou muset povolit také památkáři. Aktivity, které povedou k obnově zámku, hospodářských stavení a také hrobky Lobkowiczů v Hoříně, památkáři nicméně podporují.

#####Bezručova chata na Lysé hoře bude opět stát

A tak opět od roku 1978 budou moci turisté, kteří zavítají na Lysou horu, obdivovat krásy Beskyd, odpočinout si v této útulně či zde dokonce přespat, aby mohli na vlastní oči vidět nádheru východu slunce v této krajině. Ovšem vytvoření apartmánu s možností přenocování není v celém projektu prvotní, jelikož poptávka turistů po přespání na Lysé hoře není až tak vysoká. Obnova Bezručovy chaty nebude ani levná, ani jednoduchá. Jak již bylo uvedeno, povolení k započetí práce doprovází řada podmínek. Mimo jiné například to, že si zachová svou původní podobu. Stavba vznikla v roce 1935 jako reakce na česko-německé soupeření. Již dříve zde totiž stála turistická chata, která však byla majetkem německého spolku. Národnostní spory tedy přispěly k výstavbě funkcionalistické stavby, která nejprve nesla jiný název, brzy však získala jméno Bezručova chata, neboť básník proslul i četnými výšlapy na Lysou horu. Zdejší kraj byl také živnou půdou jeho poezie. Architektem, který stál za celým projektem výstavby chaty, byl František Knobloch. Exteriér sice bude věrnou kopií originálu, ovšem interiéry jsou navrženy tak, aby odpovídaly požadavkům moderní doby a také ekologickým standardům. Počítá se také s tím, že chata bude využívána i pro výukové semináře, proto v ní budou umístěny některé stálé expozice.

Celý projekt obnovy nebude rozhodně levnou záležitostí. Odhaduje se, že na to, aby chata mohla opět stát, bude potřeba okolo 25 milionů korun. Přispěvatelem bude jednak sám KČT, jednak kraj, soukromí investoři a v neposlední řadě také veřejná sbírka. Přispět na obnovu turistické útulny tak může úplně každý, komu na projektu záleží. A protože nejen lidé z Frýdku-Místku, ale i z celého moravskoslezského regionu mají o Lysou horu stále zájem, není optimismus, který tvůrci projektu do výtěžku sbírky vkládají, vůbec lichý. Zdá se tedy, že už nic nestojí v cestě tomu, aby se Bezručova chata už brzy znovu stala dominantou Beskyd a opět k ní směřovaly kroky nejen českých, ale i zahraničních turistů.