Když padne mlha, vleky zejí prázdnotou. Před akvaparkem Aquariaz se ale tvoří fronty. Rodinky zachumlané v bundách, čepicích a šálách, s kožešinovými botami na nohou oblékají plavky s velkým potěšením. Změna teploty je prudká: Aquariaz je vytápěn na 29 stupňů, stejně jako voda v jeho bazénech, z nichž je možno pozorovat lanovky vzdálené jen několik metrů.
„Chtěli jsme tu vytvořit tropickou džungli, která je naprostým protikladem hor,“ vysvětluje ředitel turistického úřadu v Avoriazu Stéphane Lerendu. To se podařilo, tedy hlavně pokud jde o návštěvnost: po 16. hodině dosahuje akvapark maxima své kapacity: 450 osob.
Třiačtyřicetiletý Jean-Laurent Paris sem přišel s manželkou a dvěma dcerkami, prý aby se v horách obohatily o další zážitek. Podle Véronique Guennové je Aquariaz nepochybnou výhodou střediska, předností v době, kdy je špatné počasí. Vstupné stojí od pěti do deseti eur (125 až 250korun), podle věku.
Tropická školka
Aquariaz je zřetelně zaměřen na rodinnou rekreaci se svou dětskou tropickou „školkou“ a obrovským toboganem, po němž se sjíždí ve veliké kouli. „Nabídky rekreace ve Francii často opomíjejí děti, a tomu jsme se chtěli vyhnout,“ upřesňuje Stéphane Lerendu. V Rakousku a ve Švýcarsku využívají lyžařská střediska často termálních vod.
„Rodiny nelyžují celý týden, touží i po jiných aktivitách,“ říká Lerendu. Za sedm měsíců provozu střediska navštívil akvapark stejný počet lidí před lyžováním, jako po něm.
V létě Aquariaz přitahuje klientelu, která se nechce koupat v jezerech nebo řekách, uvádí. Loni v červenci a srpnu navštívilo akvapark na 80 tisíc lidí. Podle Stéphana Lerendua chtějí mít lidé přístup k vodě celoročně. Ředitel turistického úřadu připomíná, že akvapark má konkurenci „zimních sluníček“, pobytů na Antilách či v Africe. Všechna velká zimní střediska dnes k výstavbě vlastních akvaparků vede změna nároků klienta. K jejich výstavbě se již rozhodla střediska Val d'Isère, Tignes či Ménuires.
Kritika vysokohorských akvaparků
V roce 2015 spatří světlo světa obrovský akvapark v Courchevelu ve 1600 metrech nad mořem, který se bude rozkládat na ploše 10 500 metrů čtverečních. Tento akvapark v Grandes Combes bude mít i bazén se slanou vodou a bazén určený pro surfování s velkými vlnami.
Podle poslankyně a ekoložky Claude Cometové však tato vodní střediska v horách nemají žádný smysl. „Tato tendence se zrodila v 90. letech v Pyrenejích, spolu s diverzifikací termálních středisek, která se měla více zpřístupnit veřejnosti. To mělo smysl, protože se zde využívalo teplých pramenů. Dnes tomu tak ale není, používá se voda z kohoutku!“ zdůrazňuje Cometová.
Ekoložka tuto, jak říká, módní záležitost, pranýřuje. V době klimatických změn se podle ní v obrovském měřítku plýtvá vodou. Připomíná používání sněžných děl, spotřebu 250 litrů vody denně na jednoho turistu a hotelové bazény, k nimž je nyní třeba ještě připočítat tuto infrastrukturu.
Vytápění Aquariazu je zajišťováno výtopnou na dřevo postavenou pro rezidence, které všechnu energii nevyužijí. Pokud jde o spotřebu vody, je podle ředitele turistického úřadu nižší než u 50 hotelů s bazénem.
Claude Cometová kromě problematiky se zdrojem vody kritizuje turistiku, která „popírá hory“. Využívá je prý jen 17 týdnů v roce, a to jen pro lyžování.
