Problémy nezpůsobuje jen zemědělcům, ale podle odhadů až osmdesáti procentům populace. Její pyl totiž patří k těm nejzákeřnějším alergenům, který dráždí i jinak odolné jedince.
Ambrozie pochází ze Severní Ameriky, odkud se na sklonku devatenáctého století rozšířila do Evropy. Zatím se jí daří jen na severu Itálie a jihovýchodě Francie. Jak ale botanikům z Francie, Rakouska a Velké Británie naznačily digitální modely šíření tohoto agresivního plevele, v následujících letech by se díky své odolnosti, směru větrů a změně klimatu mohl velmi rychle roznést napříč kontinentem – a to i přes Lamanšský průliv na jih Velké Británie, kde dosud nebyl registrován.
Delší pylová sezona
Studii, kterou publikoval časopis Nature Climate Change, vedla Lynda Hamaoui-Laguelová z francouzské Laboratoře pro otázky klimatu a vědy o životním prostředí. Ambrozie podle ní představuje problém hlavně kvůli produkci značného množství pylu, který obsahuje silně alergenní proteiny. Navíc kvete v netradičním období až od srpna do října, čímž alergikům významně prodlužuje pylovou sezonu trav.
Botanici odhadli, že do roku 2050 by se koncentrace pylu ambrozie v ovzduší mohla až zčtyřnásobit. Rostlina navíc velmi účinně rozšiřuje semena, která vydrží čekat až čtyřicet let na vhodné podmínky k vyklíčení. Kromě toho také velmi rychle roste a utiskuje své okolí rychlým odčerpáváním živin z půdy. Plevelu se nejlépe daří na mezích a širokořádkových polích slunečnice, kukuřice či kořenové zeleniny.
