Amatéři konkurovali profesionálům
Na závodech v běhu do vrchu Bouřňák v Krušných horách se pod slalomovým svahem v Mikulově sportuchtiví zájemci scházeli už v sobotu ráno. Šanci závodit měli totiž jak sportovci, tak i nesportovci. Nebyly dané ani věkové limity.
Různý věk, různá trať
Jednotlivým kategoriím, které zahrnovaly všechny věkové skupiny, byly přiřazeny různě náročné tratě. Ti nejmenší, předáci, „vyfasovali“ délku pouhých dvě stě metrů, nejmladší žáci jeden celý kilometr a mladší žáci kilometry dva. Závodníci od kategorie starší žáci až po dospěláky už běželi trať pětikilometrovou. Start byl v Mikulově pod svahem, pokračovalo se po svážné dřevařské stezce, přes Hrobskou sjezdovku až do cíle, tedy na samotný vrchol Bouřňáku. Závodníci museli překonat celkové převýšení tři sta metrů. K závodu se postavili jednotliví sportovci různě. Někdo chtěl viditelně zvítězit a dostat se „na bednu“, dalším šlo především o sportovní zážitek. Někteří si jen chtěli aktivně užít nádherné počasí. „Mně je úplně jedno, jestli doběhnu dvanáctý nebo padesátý. Chci se hlavně rozhýbat, protože mi před dvěma týdny sundali sádru,“ řekl závodník Milan Doležal. Jiří Z. se smíchem dodal: „To já chci teda vyhrát! Chci získat slibovanou cenu a diplom. A hlavně jsem to slíbil manželce.“
Vysoká laťka
Protože závod byl takzvaně otevřený, mohli se ho zúčastnit všichni, kterým to jen trochu běhá. Nešlo sice o to, aby konkurovali profesionálům, ale podle nasazení některých závodníků to vypadalo, že „profíci“ by se už měli začít třást.
Pořadatel závodu TJ Lokomotiva Teplice mohl být spokojen. Sportovců, kteří chtěli využít nádhernou sobotu, přišlo více než dost.
