Anděl stráží město zlobivých cyklistů. Budějovice pohledem umělců

Když David Černý stvořil pro Brusel Entropu, kontroverzní plastiku představující české předsudky vůči ostatním státům Evropské unie, byl z toho poprask. Malíři a ilustrátoři z Budějovic pohlédli očima Entropy na své město poněkud smířlivěji. Kritiku si ale vysloužila doprava i to, že Budějčákům schází patriotismus. „Možná je to tím, že se dívám z nadhledu Dobré Vody, kde bydlím. Mnoho kritiky nebo zlepšováků mě nenapadá. Snad jen to, že na náměstí Přemysla Otakara II. mi chybějí stromy,“ vysvětlila akademická malířka Renata Klogner Štolbová, která vytvořila budějovickou madonu s typickými atributy. Další kolegy inspirovala k zobrazení nešvarů hlavně dopravní situace, a to město přeplněné auty a problémy cyklistů.
Madony a poutnice. Tak se bude jmenovat brzká výstava Renaty Štolbové, kterou
16. června otevře v Třeboni. Na požádání Sedmičky se její skupina madonek rozrostla o Pannu Marii Klasovou, která nad Budějovicemi po staletí drží ochrannou ruku, aniž by to mnozí obyvatelé tušili. „Věřte, že díky ní město nedošlo ještě větší úhony při povodních! Snad bdí i nad náruživými pijáky budějovického moku a oni se vratkou chůzí vyhnou bludnému kameni a nakonec šťastně dojdou do svých domovů,“ napsala autorka.
V Českých Budějovicích se v roce 1958 narodila a po VŠUP v Praze se nakonec zabydlela v Dobré Vodě, kde se věnuje volné malbě, ilustracím i divadelní a loutkové tvorbě. Je také autorkou dvou křížových cest na Budějovicku: v Dobré Vodě a v Úsilném.
V levém horním rohu nového obrazu se jí neplánovaně usadil anděl, který ač nalevo, pomáhá madoně chránit město jako její „pravá ruka“. Ostatně k novodobým tradicím Budějovic se už napevno začlenil 5. prosinec, kdy anděl slétá z Černé věže. „Bývá to v předvečer svatého Mikuláše, kterému je zasvěcená budějovická katedrála,“ nachází Štolbová další souvislost.
Miloslav Martenek se sice narodil v Praze, ale v Budějovicích žije pětapadesát let a fandí jim. „Přestože se považuju za mírného optimistu, vnímám i některé nedostatky. Zdejší specialitou jsou cyklisté, lépe kolaři, kteří příliš nedbají na dopravní předpisy a jezdí po chodnících. Kličkují mezi chodci, jednosměrka jim nic neříká a na přechodech neslezou z kola,“ rozvádí námět svého obrázku. Uznává, že problém souvisí s nedostatkem cyklostezek a že město by si mělo kolařů víc hledět, protože jeho rovina je pro tento ekologický druh dopravy jako stvořená. To však nic nemění na tom, že by měli jezdit ohleduplněji. Vadí mu laxní přístup městské policie, která nebezpečné cyklisty nechává být. „Víc se věnuje montování botiček a udělování pokut chybně parkujícím řidičům, kteří ale v daný moment nikoho neohrožují,“ poznamenává.
Sedmasedmdesátiletý kreslíř býval vojenským pilotem. Působil na budějovickém letišti, pak v Libyi jako instruktor na podzvukových letounech a kariéru zakončil rolí krajského náčelníka aeroklubu v Hosíně. Je členem České unie karikaturistů a mezinárodní organizace FECO, má za sebou několik samostatných výstav. Ilustroval více než stovku knížek a vydal vlastní knihu Kreslený letecký humor. Fotografka a grafička Lenka Pužmanová jezdila v dětství na Budějovicko na prázdniny ze západních Čech. Symbolem pro ni byl tehdy Prior, Heband, Nezmaři, Země Živitelka, plavečák, pikador a zelňáky. „Dnes už můžeme koupit hot dog v každém městě. Ale pouze pikador budu mít navždy spojený s Budějovicemi. Teď si při pomyšlení na město představím Hladový vokno nebo ručně psané vzkazy k zamyšlení, které je možné čas od času potkat položené na různých místech,“ říká.
Když myslí na Budějovice, napadne ji také špatná dopravní situace, rozmach fotografie, spisovatel Jiří Hájíček, operní zpěvačka v parku, volejbal, hokej, pivo, prolézání uchem jehly na Dlouhém mostě nebo hvězdárna. Chybí jí víc nekuřáckých restaurací a hospůdek. „Také je obtížné se ve městě najíst po deváté večerní, pokud člověk nechce postávat s bagetou na ulici. A chybí tu typické jídlo,“ vyjmenovává. Ke kresbě pro Sedmičku ji ale inspirovalo pivo. „Budějčákům schází patriotismus a jednu z jeho podob jsem se pokusila zobrazit ve své ilustraci. Místní totiž příliš nepijí budějovická piva,“ komentuje své dílo dvaatřicetiletá výtvarnice, která nedávno vytvořila kreslený rodokmen Rožmberků.
Miloslav Král Český, šestašedesátiletý člen České unie karikaturistů a Jihočeského klubu Obce spisovatelů, je mimo jiné známý jako „metasurrealistický iluminátor“. Přídavné jméno Český ke svému jménu připojil proto, aby se mu ve stáří lépe pamatovalo. Při tvorbě obrázku našel inspiraci ve velmi dlouhé rovnici, kterou začal slovy: Doprava = silnice + počty vozidel + počty turistů + počty parkovacích míst + okruhy a obchvaty atd. „Parkování je problém i v jiných městech, ale u nás jde navíc o jakousi multiproblémovost spojenou s vedením a napojením dálnice,“ shrnuje.
S fenoménem Entropa spojuje princip hravé mystifikace, na rozdíl od Davida Černého se proto nespokojil s pouhým konstatováním. Přichází s návrhem na novou výraznou dominantu města. „Jedná se o novou variantu dálnice, a to zásadně odlišnou od těch stávajících. Pracovní název je Transbudějcká komunikace – TRABUKO. Povede rovnou přes město,“ vysvětluje a vzápětí s nadsázkou ubezpečuje, že podloubí bude třeba zbourat jen v krátkém úseku a Černá věž se jen nepatrně zúží. „Tím se město zahustí a vzroste jeho význam,“ věří. Proto hodlá vylepšit i název České Budějovice. „A jelikož u silnice z Budějovic na Lišov se nachází přesně zaměřený střed Evropy, zvolil jsem název CENTROPA,“ upozorňuje Král.