Jak byste definoval úlohu bank v naší společnosti?
To je složitá otázka, protože banky mají v naší společnosti velice těžkou úlohu. Jsme odvětví zaměřené na služby a taky jediné, jehož obchodní model je založen na skutečnosti, že bychom měli našim klientům říkat nejen „ano“, ale také „ne“. „Ne“ kvůli tomu, že si tuhle půjčku nemůžete dovolit, „ne“, raději byste do tohoto projektu neměli investovat atd. To je problematická situace, která možná tvoří psychologický základ špatné pověsti, kterou máme. Nikdo v podnikání nemá rád partnery, kteří říkají „ne“, ačkoli lidé by mohli vědět, že odmítnutí půjčky je vlastně správným rozhodnutím.
Za druhé, banky jsou jako palivo ekonomiky. Dodávají finanční „energii“. Evropa, zejména ta střední, je oblastí, jejíž ekonomický rozkvět leží na bedrech malých a středně velkých podniků. Celkem 80 % financování jejich transakcí realizují banky. To vypovídá o tom, jak velkou odpovědnost máme. Jsme partnerem, pokud jde o přijímání ekonomického rizika těchto společností.
Za třetí, banky musejí pochopit, že z dlouhodobého hlediska mohou být úspěšné, pouze pokud zajistí, že se společnosti kolem nich bude dobře dařit jako celku, nikoli jen jejím izolovaným částem. Proto se musíme postarat o to, aby se našim klientům dostávalo pouze produktů, kterým rozumějí, a podpořit tak vytváření blahobytu.
Jak vzdálená je tato úloha od ideálu a jak definujete ideální úlohu?
My bankéři nejsme vůbec dobří ve vysvětlování role, jakou banky hrají. Současně někteří bankéři odvedli mizernou práci, když zapomněli na základní, ale klíčovou skutečnost: zdraví banky záleží na finančním zdraví jejích zákazníků. Z mého pohledu není naše úloha jen v prostém finančním zprostředkování, v přesouvání peněz od jednoho k druhému. To, čím se lišíme od dalších finančních zprostředkovatelů, je následující směs: jsme ochotni a schopni vzít na sebe riziko a řídit ho; máme schopnost radit – nejen prodávat; máme sílu k financování; a kromě toho všeho jsme schopni a povinni pomáhat spoluvytvářet ve společnosti jednu sdílenou hodnotu. Nejsme tady jen kvůli krátkodobému vytváření zisku, ale kvůli tomu, abychom pomohli společnosti dál růst a rozvíjet se. A ano, díky tomu budeme i my úspěšnější, to je legitimní.
Úloha banky může přetrvat, pokud její ústřední zásadou bude dosahování zisku na základě svého poslání: tím, že odhalí vazby mezi svými klíčovými kompetencemi a společenskými potřebami, k jejichž uspokojení je může využít.
Jaký je podle vás nejlépe fungující bankovní model?
Ale jeden nejlepší model přece neexistuje. Všechno záleží na tom, z jaké perspektivy se na něj díváte. Je to pohled klienta, krátkodobého investora, dlouhodobého investora, zaměstnance, či z perspektivy společnosti?
Pro mě je ideálním bankovním modelem ten, jehož obchodní strategie vychází z této klíčové otázky: Jaké bankovnictví a v čí prospěch? My jako spořitelny v první řadě existujeme především proto, že pomáháme zákazníkům zajistit jejich finanční nezávislost, nebo prostě tomu, aby stáli finančně na vlastních nohou. To by nešlo bez toho, pokud bychom nedosahovali zisku a nebyli konkurenceschopní. Pak ale musíme investorům nabídnout udržitelné výnosy.
V žádném případě ale není možné, aby dosahování zisku převážilo nad prospěšností klientům. To také samozřejmě znamená vystupovat eticky a dbát na to, abychom nikdy neprodávali produkty, jimž naši klienti nerozumějí. Za druhé podnikáme v oboru stojícím na lidech, takže náš úspěch záleží mimo jiné na schopnostech, hodnotách a loajalitě našich zaměstnanců – proto se musíme starat o jejich pohodu a zajistit, že se budou umět postarat o naše zákazníky. A konečně musíme být „in“ a používat nejmodernější technologie, abychom klientům pomohli přijímat chytrá finanční rozhodnutí v jejich životních situacích. Přesně takovou bankou se chceme stát – dvě stě let starou spořitelnou, ale současně co nejinovativnější, nejčilejší a co nejvíc v kontaktu s potřebami klientů.
Proč se skupina Erste rozhodla koupit Českou spořitelnu?
Přesně tuhle otázku položili analytici v roce 1999, když jsem tento plán oznámil. Mysleli si, stejně jako moji kolegové z představenstva, že jsem šílený. Česká spořitelna byla založena v roce 1825 na stejných zásadách jako Erste v roce 1819. Česká spořitelna má tudíž její DNA. Proto dokonale zapadla do strategie Erste na rozšíření obchodního modelu do zemí střední a východní Evropy. Z emocionálního hlediska to bylo jako přivést členy jedné rodiny zpět k sobě. Pokud jde o ekonomickou stránku této rovnice, Česká republika je dokonalým trhem pro drobné bankovnictví. Naší strategií bylo exportovat to, v čem jsme v Rakousku dobří, do střední a východní Evropy.
Já věřím, že mnoho zemí ve střední a východní Evropě včetně České republiky bude v následujících letech podávat lepší výkony než zbytek Evropy. A v mnoha ohledech se to už potvrzuje. Česká republika má podstatně nižší úroveň zadluženosti, spotřebitelská nálada se zlepšila, bankovní sektor je zdravý a ekonomika prosperuje, nezaměstnatnost je nízká… Byli jsme vždycky úspěšní při využívání potenciálu? Ani ne. Ale pravděpodobně jsme byli úspěšnější než většina našich konkurentů v regionu střední a východní Evropy.
Jakou úlohu hraje Česká spořitelna v portfoliu Erste?
Česká spořitelna je největším členem rodiny a nejstarším dítětem. Někdy dělá nezvyklé věci, ale většinou funguje dobře, takže jsem na ni pyšný.
Po krizi z roku 2008 ztratilo mnoho lidí důvěru v banky. Co udělat, aby byla obnovena?
Vzhledem k vážně podlomené důvěře veřejnosti bych to obrátil a položil bych nejdříve základní otázku: Proč vůbec potřebujeme banky? V době, kdy lidé a podniky nacházejí způsoby, jak se vzájemně přímo financovat a nastupující technologie výrazně zjednodušují finanční služby, by bylo možné banky stále více obcházet. Nyní více než kdy jindy musíme prokázat svůj přínos – jinak riskujeme, že zůstaneme pozadu. Jsou tu dvě věci, které si musíme uvědomit, zejména my, to znamená bankéři. Je to důležité pro naši dlouhodobou budoucnost.
Za prvé, aby si banky zachovaly legitimitu ve společnosti a současně zůstaly konkurenceschopné a ziskové, musejí porozumět tomu, že mohou být úspěšné jen tak, jak úspěšní, jsou klienti.
Za druhé: Banky jsou nezbytně nutné k vyřešení dnešních nejnaléhavějších společenských a ekonomických výzev. Poukazovat na tyto výzvy a pojmenovávat je, to je rozhodující pro růst a úspěch bank, a je to tudíž i naše – bankovní zodpovědnost. O tomhle obojím jsem naprosto skálopevně přesvědčen.
Bankéři nesou odpovědnost za finance lidí. Jak zajišťujete, aby si toho vaši lidé byli vědomi a nezacházeli příliš daleko?
V každém podnikání si vždy musíte položit dvě otázky: „Je to ziskové?“ a „Je to legální?“ Ale to v zásadě nezaručuje etičnost podnikání. Proto si v Erste Group klademe i třetí otázku: „Je to správná věc?“ Díky tomu si můžeme být jisti, že nabízíme jen produkty a služby, které mají v hledáčku prosperitu našich klientů.
