1. Co podle vás pomůže českému stavebnictví z krize, co by pro to měl udělat stát?
2. Stavebnictví momentálně podléhá hned šesti vládním resortům. Chybí vám jeden centrální úřad, který by se zabýval stavebnictvím, jaké by měly být jeho kompetence?
3. Jak bojuje s krizí vaše firma, jak se vám daří a co děláte pro zmírnění dopadů krize?
*
[file:5931:small:left]
Tomáš Bílek, předseda představenstva a generální ředitel Hochtief a. s.
1. Českému stavebnictví by pomohly nové investiční pobídky a rozběhnutí PPP projektů. Prospěšné by bylo i jednání s bankami na téma uvolnění financování soukromých projektů. To všechno může stát výrazně ovlivnit. Dále by stát mohl zvážit přechodné snížení DPH na bytovou výstavbu.
2. Ano, chybí jeden centrální úřad, který by fungoval jako partner pro Svaz podnikatelů ve stavebnictví, kde by se skutečně řešily problémy stavebnictví. Dnes se s nimi nikdo seriózně nezabývá.
3. Společnost HOCHTIEF CZ přijala řadu opatření ke zmírnění dopadu krize. Mezi nejvýraznější patří plošné snižování nepersonálních nákladů, dále meziroční snížení stavu zaměstnanců o 12,5 procenta, ale i opatření vedoucí k udržení produktivity práce, posílení řízení rizik, a zajištění zdravého cash flow. V rámci podpory růstu to je i změna obchodní strategie.
[file:5932:small:left]
Jiří Bělohlav, předseda představenstva a prezident Metrostav a. s.
2. Stavebnictví bylo jedním z prvních plně privatizovaných odvětví a jeho centrální řízení asi není to nejdůležitější. Spíše chybí jednotná a jednotně vykládaná legislativní činnost v procesu přípravy staveb. Dnešní stav, kdy příprava staveb trvá i desítky let, je dlouhodobě neudržitelný a nejenže odsouvá termíny dokončení důležitých projektů, ale také je výrazně prodražuje.
3. Loňský rok jsme věnovali odhalování rezerv ve vlastním podniku, zavedli řadu úsporných programů a v této činnosti budeme i nadále pokračovat. Věnujeme maximální pozornost našim zákazníkům a při nabídkách vždy sledujeme možnost dále rozvíjet jejich potřeby a hledat pro ně optimální řešení. Řada subjektů v oboru hledá cestu z krize snižováním nákladů na úkor kvality. Považujeme tento postup za nepřijatelný a naopak se domníváme, že vysoká kvalita je nejlepší referencí pro další zakázky.
[file:5933:small:left]
František Vaculík, generální ředitel a předseda představenstva, PSJ, a. s.
1. Prioritou by mělo být nastavení stabilního ekonomického prostředí, v němž nebude při každé změně vlád docházet k velkým výkyvům v oblasti daní či strategie investic. Vláda by rozhodně neměla jít cestou jednorázových podpor řešících, obvykle pouze dočasně, jenom důsledky. Měla by se snažit o systémové řešení a stimulování podnikatelského prostředí. Stavebnictví by jistě uvítalo proinvestiční politiku státu, která však musí jít ruku v ruce s úspornými opatřeními a efektivně vynakládaným rozpočtem.
Jednou z cest by mohla být realizace PPP projektů, které využívají spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Z pohledu firem vidím jako důležité učinění změn v pracovním zákoníku s cílem zpružnit možnost zaměstnávání, ale i ukončování pracovních poměrů. Rozhodně by nemělo docházet k dalšímu zdražování pracovní síly a ke změnám v pracovním zákoníku směrem k horšímu.
2. Stavebnictví se sedmi procenty podílí na tvorbě hrubého domácího produktu a zaměstnává zhruba 10 procent pracovních sil v Česku. Z toho jasně vyplývá, že by si toto odvětví zasloužilo integraci rozhodujících kompetencí na úseku výstavby a stavebnictví do jednoho ústředního kompetentního orgánu.
3. PSJ se s krizí muselo vypořádat. Už v průběhu roku 2008, kdy se začaly objevovat její první příznaky, jsme začali měnit naši marketingovou strategii. Jde o dlouhodobý proces, tudíž výsledky lze pozorovat až v určitém časovém posunu. Přesto předpokládáme, že by se v roce 2010 měly tyto kroky příznivě projevit zejména na našich výsledcích v oblasti exportu. Při výrazném výpadku soukromých investic jsme se vrátili k usilování o zakázky ve státní, municipální a regionální sféře. Zároveň však nadále musíme být velmi opatrní při realizaci našich developerských a rozvojových projektů. Lze říci, že se nám v roce 2009 z hlediska obratu nepodařilo naplnit plánované objemy. Z pohledu rentability si však PSJ udržuje rentabilitu posledních dvou let.
[file:5934:small:left]
Dan Ťok, předseda představenstva a generální ředitel Skanska a. s.
1. Žádný zázračný recept neexistuje. Tak jako celou ekonomiku i stavebnictví čeká cesta postupného zotavování. Jediným rozdílem je, že náš obor funguje se setrvačností, a tudíž na ni nastoupí s časovým odstupem. Od státu očekáváme, že bude rozumně řídit své výdaje a investovat do oblastí, jež zrychlí zotavování a perspektivně nastartují rozvoj. Například i do dopravní infrastruktury.
2. Je pravda, že stavebnictví dnes nemá nikoho, kdo by jeho zájmy a potřeby řídil z pozice státu a vlády, protože žádný z šesti vládních resortů se necítí za stavebnictví odpovědný. Faktem je, že se stát nemůže svojí odpovědnosti zejména v oblasti legislativy a regulace stavebnictví zříci a měl by se v tak důležitém oboru, jakým stavebnictví bezesporu je, chovat jinak.
3. S krizí nebojujeme, krizi úspěšně čelíme. Během posledních dvou let jsme prošli díky projektu Jedna Skanska restrukturalizací, která nám vytvořila podmínky pro rychlé reagování na změny prostředí. Vnitrofiremní fúzí vznikla jedna společnost Skanska a. s., změny nám umožňují lépe řídit rizika, zvyšovat produktivitu a kvalitu naší práce. Soustřeďujeme se na dlouhodobé vztahy se zákazníky, transparentní fungování na trhu a jsme přesvědčeni, že právě tyto nadčasové kroky posílí naši stabilitu v nepříznivém období a nastartují růst po zlepšení situace. Naše hospodářské výsledky z roku 2009, kdy nám sice poklesly výnosy, ale narostl zisk, jsou důkazem těchto slov.
[file:5935:small:left]
Marcel Soural, generální ředitel Trigema a. s.
1. Stát by měl pokračovat v přípravě investičních akcí, i když na ně nemá v současné době zdroje. Příprava staveb trvá zhruba tři až pět let. Pokud stát zastaví i tuto činnost, bude krizi stavebnictví prohlubovat i po oživení ekonomiky, protože nebude mít investice připraveny. Dále by stát neměl zvyšovat přímé daně, aby ponechal firmám motivaci realizovat nové investice. A měl by ponechat bytovou výstavbu ve snížené sazbě daně.
2. Chybí zde alespoň náměstek například na ministerstvu pro místní rozvoj nebo ministerstvu průmyslu a obchodu zodpovědný za stavebnictví, který by koordinoval tuto roztříštěnou agendu.
3. V roce 2009 se nám podařilo splatit veškeré dlouhodobé úvěry a tím radikálně snížit naši závislost na cizích zdrojích (úvěry od bank). Jako cestu překonání krize vidíme přípravu a realizaci vlastních investičních projektů, které si ponecháváme a dále provozujeme nebo nabízíme jako produkt ve formě bytů, nebytových prostor atd. Takže nenabízíme pouze klasickou stavební činnost.
