Vzácné památky z doby před více než šesti a půl tisíci lety, které archeologové objevili při stavbě silničního obchvatu kolem Kolína, změní pohled historiků na dávnou minulost Polabí.
Nálezy od neolitu po ranný středověk
„Šlo o oblast bohatě osídlenou. S dostatkem vody a úrodnou půdou. V okolí Kolína se našla různá sídliště od doby neolitu po ranný středověk,” řekla archeoložka Drahomíra Malyková z oddělení záchranných výzkumů Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Rondel? Neptejte se, to vlastně nikdo neví
Největším překvapením na trase obchvatu byl pro archeology nález čtyř rondelů z neolitu.
„Neptejte se mě, co rondel je, protože to archeologie přesně neví,” reagovala na otázku archeoložka Malyková.
„Popsala bych to jako kruhový příkop o různém průměru. Pokud má vchody, jeden, dva, tři nebo čtyři, často jsou otočené podle světových stran,” řekla Malyková.
Kolínské nálezy jsou výjimečné především tím, že na malém území se našly čtyři.
Jeden z nich je neobyčejný svou velikostí. V průměru má kruhový příkop přes dvě stě metrů. Neolitičtí obyvatelé pozdějšího Kolína ho vykopali čtyři a půl metru hluboký a jedenáct metrů široký.
Kopou do šachovnice a stavbu nezdržují
Přes značný počet nálezů archeologové nejsou těmi, kteří by stavbu obchvatu brzdili. „Máme přesně dané termíny kdy a na kterých místech můžeme kopat. Termíny se nám daří dodržovat,” řekla Malyková. Přesto je právě nedostatek času a peněz hlavním důvodem toho, proč archeologové nemohou vykopat všechno, co zajímavého při výzkumu najdou.
Pracovníci vycházejí ze systému takzvaného vzorkování. Místo, kde očekávají nálezy, rozdělí do čtvercové sítě a vykopou každý druhý čtverec. U menších ploch odkrývají dvě protilehlé čtvrtiny kruhu.
„Podle těchto vzorků poznáme, jestli je nález důležitý nebo ne. Nevykopaný zbytek jednou provždy pohřbí stavba,” řekla Malyková.
Není to jenom kopání do hlíny
Na obchvatu archeologové nejčastěji kopou do hlíny a odkrývají v ní ukryté pozůstatky minulosti. Není to ovšem jediná část výzkumu, důležitá je předcházející i následná.
Před prvním rýpnutím do hlíny pomáhá archeologům zjistit, co by mohli pod zemí objevit, například letecké snímkování.
„Zkušený odborník na leteckou archeologii podle fotek pozná, co se pod zemí mohlo ukrývat,” vysvětlila Malyková.
Podle ní je třeba i na polích se vzrostlým obilím poznat, kde bylo dříve nějaké historické osídlení.
„Půda je zde nakypřená a tudíž úrodnější. V takovém místě vyroste obilí o něco vyšší, takže na poli se může objevit jakoby kopeček. Také sníh na takovém místě taje rychleji než v okolí. Na zimním snímku se to pozná podle tmavší plochy,“ řekla Malyková.
Nejdřív přijede bagr, potom nastane evidence
Na celé trase obchvatu bagr nejprve odkryl vrstvu ornice. Pod ní se objevila nažloutlá vrstva, ve které tmavší místa ukrývají možné nálezy.
„Samotné vykopání není všechno. Každý nález zaměřujeme, fotíme, zakreslujeme. Vše musí být pečlivě zdokumentováno, protože až se obchvat dostaví, nikdo se na místo nálezu už nedostane,” dodala Malyková.
