Oheň odedávna nesloužil jen jako zdroj tepla a světla. Chránil své první vládce před útoky nebezpečných šelem. Kanadští archeologové objevili v jihoafrické jeskyni Wonderwerk neklamné stopy po další velké revoluci provázející zkrocení ohně. Našla se nejstarší známá kuchyně. Na jídelníčku byly i želvy.
Pečínkou k lepšímu mozku
Před necelými dvěma miliony lety se našim předkům zmenšily zuby a zvětšily mozky. Mnozí vědci připisují tuto proměnu pravěkého člověka zásadní změně v jídelníčku. Začalo se totiž péct na ohni. Tepelně zpracovaná potrava vyžadovala méně námahy při kousání, což vedlo ke zmenšení chrupu, a zároveň byla stravitelnější a skýtala proto více živin a energie pro růst mozku.
Nejstarší známá ohniště jsou však stará jen 400 tisíc let. Z Izraele pocházejí nálezy, které někteří paleoantropologové považují za důkaz, že tu lidé rozdělávali oheň už před 790 tisíci lety. V mnoha jeskyních obývaných pravěkým člověkem však není po ohni, ohništích a tepelně zpracované potravě ani vidu ani slechu. Nyní se však zdá, že absence starších ohnišť je způsobena jen tím, že se vědci špatně dívali.
Jihoafrická kolébka vaření
Jihoafrická jeskyně Wonderwerk nevypadá jako místo, kde před milionem roků hořely ohně pravěkých lovců. K tomu je zapotřebí odebrat vzorky usazenin ze dna jeskyně a podívat se na ně pod mikroskopem. Přesně to také udělal kanadský tým vedený Michaelem Chazanem z University of Toronto. V nánosech starých milion roků narazili na stopy popela a spálených kostí. Částice jsou tak daleko od vstupu do jeskyně, že se tam prakticky nemohly dostat během požárů, které zuřily ve vegetaci před jeskyní. Oheň tedy musel přinést do jeskyně člověk. Jenže jaký člověk?
To není tak úplně jisté, protože v době před milionem roků připadalo do úvahy hned několik různých lidských druhů. Chazan a jeho tým vycházejí z nálezu kamenných nástrojů tzv. acheulské kultury a kloní se k názoru, že jeskyni Wonderwerk obývali lidé druhu Homo erectus. Zlomek želví kosti naopak zcela jednoznačně určuje, na čem tito lidé hodovali a co si na plamenech osvětlujících jeskynní stěny a strop opékali.
Výsledky průzkumu jeskyně Wonderwerk zveřejnil vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
