Architekt: Stačí 15 metrů čtverečních a půl milionu korun, i za to se dá postavit bydlení

Domek vznikl přeměnou vysloužilého lodního kontejneru.

Domek vznikl přeměnou vysloužilého lodního kontejneru. Zdroj: Jakub Zdechovan

Ten Valda pořídil za 80 tisíc korun.
„Dům Gaia je experimentálním prototypem domu, který je součástí probíhajícího výzkumu na téma recyklovaných nezávislých malých domů,“ přibližuje Valda.
Domek navrhl primárně jako útočiště pro pobyt v přírodě.
Stát může kdekoliv.
Nepotřebuje ani přípojku na elektřinu, ani na vodu.
34
Fotogalerie

Jak velký prostor a kolik peněz potřebujeme k tomu, abychom si vytvořili místo pro žití? Podle architekta Vojtěcha Valdy, který se již několik let věnuje navrhování takzvaných tiny houses (malých domků), stačí i 15 metrů čtverečních a 505 tisíc korun. Přesně takové parametry má jeho nejnovější projekt.

Architekt Vojtěch Valda se navrhování „malých domků“ věnuje již několik let. Shipping Container House Gaia – tak se jeho nejnovější projekt nazývá – je experimentem soběstačného domu. 

Už před dvěma roky přišel Valda s projektem mobilní dřevostavby, v roce 2016 zaujal s projektem domku, jehož stavba vyšla na 30 tisíc korun, a zvládli ji postavit tři lidé za tři hodiny. Všechny praktické zkušenosti rovněž shrnul v příručce s názvem Jak postavit malý dům.

Všechny projekty si můžete prohlédnout v následující galerii.

„Na problematiku fenoménu minidomů se snažím dívat z globálního hlediska. Proto je platforma Pinuphouses.com, které věnuji většinu svého pracovního potenciálu, v angličtině a má tak celosvětový dosah,“ říká Valda.

Poptávka na projekty přichází skutečně z celého světa, nejčastěji z USA a Kanady. Přičemž většina zákazníků staví jím navržené chatky jako rekreační objekty, nebo sezonní bydlení. Nicméně minidomy mohou podle Valdy být i řešením pro bydlení trvalé.

Aktuální situace podle něj ale zřejmě změní přístup lidí k minidomům. „Při lockdownu Češi odjeli na chaty a trochu si uvědomili, že se do budoucna nemusí jednat pouze o rekreační objekty, ale také třeba o přechodné bydlení, které přijde při různých nečekaných katastrofách vhod,“ dodává s tím, že i na konci 2. světové války se mnoho Pražanů a lidí z velkých měst stáhlo na venkov za příbuznými do bezpečí.

„Z toho se dá usuzovat, že by mohl být na poli s nemovitostmi o takové objekty lehce vyšší zájem. Každopádně pandemie způsobuje celosvětově nárůst chudoby a sociální nervozity, což bude mít obrovský vliv i na sféru bydlení. Určitě to bude znamenat nárůst zájmu o svépomocné stavění,“ uzavírá.