František Tichý z Československé církve husitské říká, že Vánoce mohou být přínosem i pro lidi bez vyznání. Záleží však na každém člověku, jestli sváteční čas naplní smysluplně, anebo jej promrhá.
Jak prožívají Vánoce věřící z husitské obce? Více než jindy se scházíme, vzájemně se navštěvujeme v rodinách. Také kněz o adventu hodně chodí po lidech. Musím především navštívit všechny, kdo už se kvůli vysokému věku či špatnému zdraví nedostanou na bohoslužby. Dále pořádáme besídky pro děti, aby poznaly duchovní stránku Vánoc.
Jak staré děti jí dokážou porozumět? Základy víry a zbožnosti děti pochytí už v hodně raném věku. Na bohoslužby rodiče berou i batolata a mimina. Samozřejmě nerozumějí kázaní, ale vnímají atmosféru, vzájemné přátelství. Malé děti mají k Bohu blíž než dospělí díky své rozvinutější intuici.
Největším křesťanským svátkem jsou Velikonoce. Vánoce je ale v běžném životě zastínily. Upozorňuji lidi na to, že velkých křesťanských svátků je víc. Liturgický rok je vyvážený. Velikonoce na jaře a letnice čili Svatodušní svátky na přelomu jara a léta představují určitý protipól k Vánocům. Všem těmto třem svátkům předchází přípravné období, před Vánocemi je to advent, před Velikonocemi půst, na letnice čekáme padesát dní od Velikonoc.
Zrovna Svatodušní svátky mnoho lidí vůbec nezná, pletou si je s Dušičkami. Ty tři svátky v sobě ale obsahují logiku: narození Ježíše, jeho oběť a nakonec seslání Ducha svatého mezi Kristovy učedníky, a tedy založení církve. Jsou to celé dějiny spásy, připomínané stále znova rok co rok.
Liší se vánoční zvyky mezi křesťanskými církvemi? Příliš ne, tradice vycházejí z jediného zdroje. A zrovna husitské hnutí vzešlo vlastně z lidového katolicismu. Jisté rozdíly existují, třeba dobří pravoslavní křesťané se po celý advent postí. Vyznavači jiných konfesí také mohou, ale pro pravoslavné je to předpis.
Co radíte rodičům, kteří chtějí vést potomky ke skromnosti, ale ony píšou Ježíškovi o drahé věci? V tomhle ohledu nic podnikat nemůžu, je to na rodičích. Děti našich věřících také často dostávají spousty dárků. Nejsme jehovisté, kteří Vánoce zavrhli. Na druhou stranu, obchodní domy asi nejsou pro většinu křesťanů nejoblíbenějším místem k trávení času.
Když jste sám byl malý, jaké jste míval Vánoce? Byly hezké, rád na ně vzpomínám. Zvyky jsme však moc nedodržovali. My kluci jsme celý den lítali po venku, a doma se pak tajně cpali sladkostmi ze stromečku. Rodiče nás do kostela nebrali, já k víře dospěl sám až v šestnácti nebo sedmnácti letech. Na Ježíška jsem ale věřil už jako malý.
Mohou mít Vánoce větší význam i pro lidi bez vyznání? Nerozděloval bych lidi ostře na věřící a nevěřící. Je spousta těch, kdo nechodí do kostela a nejsou členy žádné církve, ale mají víru hluboko v sobě. Jen nejsou zvyklí o ní mluvit. I pro tyto lidi jsou Vánoce duchovním přínosem. Pro skutečné ateisty to stále může být příjemně strávená doba odpočinku s rodinou. Význam Vánoc se svým způsobem dá naplnit i bez víry, a to tradicí. Zrovna s odpočinkem hodně lidí svátky nespojuje. Uklízejí, pečou a nakupují.
Asi není úplně to pravé, když někdo běhá celý advent po obchodech, v závěru se složí vyčerpáním a pak dva dny v kuse jen pojídá to, co se navařilo a napeklo. Navrhuji „Vánoce s lidskou tváří“. Jedno známé rčení říká, že o Vánocích by se měli honit jen faráři.
Třeba zdobení stromku je u nás poměrně mladý zvyk. Které tradice a vánoční motivy patří mezi nejstarší? To budou ty, které mají předobraz už v Bibli, přesněji v evangeliích podle Matouše a Lukáše. Zvláštní je, že každé z těchto evangelií se věnuje něčemu trochu jinému. Matouš popisuje Ježíšův rodokmen, Kristovo přijetí Josefem, klanění mudrců, úklady krále Heroda a nakonec útěk Svaté rodiny do Egypta. Soustředí se na lidské záležitosti: narodil se Bůh, ale čekaly ho potíže.
V Lukášově evangeliu je zvěstování Panně Marii andělem známé z obrazů. Představa jeslí s přicházejícími pastýři a mudrci z východu, tedy klasický český betlém, ta pochází právě odtud. Text zdůrazňuje boží slávu, najdeme v něm víc duchovních námětů.
