Až venku přituhne, sejdou se prezidenti u horkých pramenů | E15.cz

Až venku přituhne, sejdou se prezidenti u horkých pramenů

Prezidenti zemí visegrádské čtyřky zanechají stopu na Mlýnské kolonádě.

Na pozornost lidí je nejvyhledávanější z karlovarských kolonád zvyklá. Už od konce devatenáctého století, kdy vyrostla na levém břehu Teplé jako jeden z architektonických skvostů města. Letos si však blesků fotoaparátů užije o dost víc, než bývá na sklonku lázeňské sezony zvykem. Někde mezi 124 korintskými sloupy kolonády si totiž 5. listopadu potřesou pravicemi prezidenti Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. Zemí tzv. visegrádské skupiny.
„Uvítací ceremoniál bude přístupný veřejnosti,“ hlásí k chystané návštěvě státníků mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál. Co se politického setkání na nejvyšší úrovni týká, Mlýnskou kolonádu čeká historická premiéra. S politikou jako takovou však už stavba architekta Josefa Zítka má svou zkušenost. Poprvé k ní přičichla po komunistickém puči v roce 1948. Soudruzi ji totiž hned v následujícím roce přejmenovali na Kolonádu československo-sovětského přátelství. A aniž by to tehdy tušili, připravili ji tím na velký okamžik. Těžko ovšem říct, jestli o něj tato neo- renesanční stavba stála.
Když v roce 1953 umřel sovětský diktátor Stalin, karlovarští soudruzi umístili mezi horké prameny na kolonádě jeho gigantickou sochu. U ní pak lidé v rámci povinné dobrovolnosti podepisovali kondolenční archy. „Pořád tam stála dlouhá fronta,“ říká historik Stanislav Burachovič. Později při výročích Velké říjnové socialistické revoluce na kolonádě tu a tam zahřímali místní politici, až přišly události listopadu 1989. A po nich další konfrontace s politikou. Nejprve z její střechy v době Občanského fóra kynuly davům nové politické elity, aby ji v téže době zastupitelé přejmenovali na Mlýnskou.
Karlovy Vary se rády hlásí ke státníkům, kteří si zde léčili své neduhy anebo sem přijeli z jiných důvodů. „Historicky jsme městem mezinárodních setkávání,“ připomíná Kopál. A dodává, že císaři, princové nebo prezidenti jezdí do Varů už přes šest století. „Osudově významná pro dějiny Varů byla návštěva Adolfa Hitlera 4. října 1938,“ vybírá z přehršle politických návštěv Burachovič.
Nacistického vůdce však lázeňští průvodci nezmiňují. Za to však skloňují jméno Petr Veliký. Vzpomínek na ruského cara, který se do města dokodrcal v letech 1711 a 1712, je město dodnes plné.

Ruský car i Brežněv

Například zeď domu Petr zdobí pamětní deska, podle které Petr Veliký pomáhal zedníkům na stavbě někdejšího domu U Páva. Z domu u zastávky v Březové zase trčí tyč, kterou prý v tamějším hamru car vlastnoručně ukoval. Spolu s podkovou.
Ruský panovník však nejezdil do Varů jen proto, aby dřel na stavbách nebo v kovárnách. Pochopitelně se tady věnoval i politice. Třeba učence Gottfrieda Leibnitze jmenoval ve Varech tajným soudním radou. Po Petru Velikém se ve městě horkých pramenů objevili i další sovětští či ruští politici. Například Koněv, Brežněv, Kosygin či Gorbačov. V dubnu 1967 se v Imperialu uskutečnila konference evropských komunistických stran. Zúčastnil se jí i generální tajemník ústředního výboru KSSS Leonid Brežněv. „V diskusi o potřebě bourání ekonomických bariér mezi komunistickými a kapitalistickými zeměmi se tam poprvé hovořilo o evropském společenství jako celku. Z hlediska vzájemného uznání to byl významný krok vpřed,“ upozorňuje na význam karlovarské schůzky v době studené války historik Jiří Urbánek.
O čem však budou ve městě horkých pramenů jednat současné hlavy středoevropských států, mluvčí českého prezidenta Radim Ochvat zatím nesdělil. „Zasedání v těchto dnech pečlivě připravujeme. Program zveřejníme v následujících dnech,“ uvedl. Karlovarské setkání prezidentů vyvrcholí v sobotu slavnostní večeří v Puppu.
Právě Pupp hostil celou řadu pomazaných hlav. „Nejvíce na mne zapůsobilo setkání s Gorbačovem. Nedovedete si představit, jak jinak pochopíte složitost vrcholných celosvětových okamžiků, když vám je vypráví hlavní aktér. Mluvím o prvním jednání Gorbačova s Reaganem na námořní lodi u břehů Reykjavíku. A to si povídáte na večeři, na kterou vás pozve velký Gorbi,“ vzpomíná někdejší ředitel grandhotelu Pupp Roman Vacho.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!