Srdce koncernu s obratem přes pět miliard eur, jehož výrobky zachraňují životy lidí na celém světě, sídlí stranou civilizace, mezi lesy a poli. Stromy u vchodu do továrny na výrobu dialyzačních přístrojů jsou zastřižené tak vzorně, že vypadají jako z kresleného filmu. Míjím řadu zaparkovaných bicyklů a dozvídám se, že rodina Braunů, vlastníků firmy, požádala své lidi, aby jezdili do práce pokud možno na kole. Malý zádrhel nastal, že než brauniáni (tak si zaměstnanci hrdě říkají) došlapali z pár kilometrů vzdáleného města Melsungenu, kde většina z nich bydlí, byli zpocení a večer se jim nechtělo oblékat si vlhké prádlo. Řekli byste, tak to mají smůlu. Ne tak u Braunů. Okamžitě bylo každému cyklistovi do skříňky instalováno vzduchotechnické zařízení, které oblečení vysuší.
Jak typické pro B. Braun. V tovární hale, kde se montují dialyzační přístroje pro ledvinová onemocnění v ceně milion korun za kus, je všechno na kolečkách, aby šla jednotlivá pracovní místa přesouvat a byla dosažena MAXIMÁLNÍ EFEKTIVITA. „Němci možná nedokážou vyvinout takové pracovní tempo jako Češi a neumějí improvizovat. Neumějí, protože nemusejí. Tady totiž všechno funguje a zaměstnanci pracují stále stejným tempem. Což dává v důsledku samozřejmě mnohem vyšší efektivitu práce než u nás,“ říká Martin Kuncek, ředitel české pobočky B. Braun, který ZEN německou centrálou provází.
Vzpomenu si, jak můj děda-voják říkával „od knoflíku k velezradě“. Důraz B. Braunu na detail by se mu líbil. Všechny krabice ve skladové části, kam si zaměstnanci chodí pro šroubky a další materiál, jsou položené na vahách, které automaticky hlásí, že daný box je lehký neboli je potřeba doplnit materiál. Každý dialyzační přístroj se dva dny vyrábí a osm dní testuje, k čemuž slouží tlustá kniha pro každý přístroj, kde je do posledního šroubku uvedeno, kdo a jak ho montoval. A tak se hned ví, kde a kdo dělá závady. „Když víme, kde je slabý článek, dostane přes prsty a vše zas funguje dál,“ usmívá se člen tiskového oddělení, který nám ukazuje halu.
Práce na celý život
Efektivita zaměstnanců je pod absolutní kontrolou, ale přitom dělníci v hale i kancelářské síly v centrále vypadají až podezřele relaxovaně. Asi za to může široká náruč rodinné firmy. Protože B. Braun zůstává jedním z mála celosvětových koncernů vlastněných čistě rodinou zakladatelů. „Když už práci u B. Braun dostanete,“ říká s úsměvem Martin Kuncek, „je skoro nemožné být vyhozen. I kdyby vám práce úplně nešla, firma věnuje velké úsilí vás přeškolit a najít vám pozici, která vám bude vyhovovat. Ta péče o zaměstnance je pro Čechy naprosto nepředstavitelná.“
Pro Brauny, kteří sponzorují melsungenský házenkářský klub a z místního rozpadlého kláštera udělali za 30 milionů eur skvělý hotel s kaplí, nestojí jejich klienti (nemocnice na všech kontinentech) výš než jejich vlastní zaměstnanci. Věc v dnešním kapitalismu málo vídaná. Nejdůležitější je, že všichni tady dobře vědí, co mají dělat. Na všechno jsou podrobné manuály. Právě proto se dělníci pohybují po hale naprosto uvolněným a klidným způsobem. Všichni dělají svoji práci dobře, ani je nenapadne něco odfláknout. Vědí, že v téhle firmě bude většina z nich pracovat celý život. Nic lepšího totiž nenajdou.
B. Braun, který získal několik ocenění pro nejlepšího zaměstnavatele v Německu, má sedm firemních školek a s ostatními firmami v regionu má spolupráci, díky níž zajistí práci i pro partnera zaměstnance, který se za prací přestěhuje do Melsungenu. Dialyzační přístroje montují i chlapci s chmýřím pod nosem. To je generacemi prověřený německý systém středoškolského studia kombinovaného s praxí v ostrém provozu. Tak si v B. Braunu vychovávají experty už od jejich patnácti let.
Onemocnění ledvin, související s cukrovkou, je nejrozšířenější civilizační chorobou a s panem Kunckem vedeme filozofickou debatu, zda není paradoxní, že tak obrovský důvtip a úsilí se vynakládá kvůli tomu, že tolik lidí dnes nezdravě jí a málo se hýbe. „Ale dialýza zachraňuje život i předčasně narozeným dětem,“ říká. „Před lety se zachránilo kilogramové dítě, dnes to dokážou s půlkilovým. Právě proto, že zdravotnická technika a zkušenosti lékařů jdou stále vpřed. Stejně tak se lidé s umělými ledvinami dožívají věku, který by předtím normálně neměli šanci dosáhnout.“
Generál uklízí
Opravdový skvost německé preciznosti vidíme v další budově, kde se tovární halou jako dětský vláček proplétá pás se stovkami lahví s infuzním roztokem. To celé je jeden velký stroj, vyrobený firmou Porsche, vrchol jemné mechaniky a logistiky, který vychrlí 200 milionů lahví s infuzním roztokem ročně. Díky němu se Brauni v nábožensky horlivém Německu odhodlali k jinak nemyslitelnému porušení pravidla „v neděli se nepracuje“, protože stroj od Porsche musí jet čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Kdyby se zastavil, nebylo by tak jednoduché ho znovu nahodit do provozu.
B. Braun založil Julius Wilhelm Braun před 175 lety, firma expandovala do 60 zemí světa a zaměstnává 40 000 lidí. „Firma stabilně roste o 5–6 procent ročně. A to i během krize,“ říká Martin Kuncek, který poznal i práci v melsungenské centrále, kde má koncern také výrobu a sklad. „Dodávky do českých nemocnic se objednávají přímo ze zdejšího skladu a přes noc ho kamiony dovezou. Tím nemocnicím zaručíte, že máte na skladě úplně vše,“ vysvětluje pan Kuncek. B. Braun, který jako první na světě používal kapačku či jehlu se zpětnou záklopkou, vyrábí víc než 30 000 (!) produktů pro zdravotnictví.
Zůstaneme sví
Hned jako první bod v korporátní strategii firmy B. Braun se dočteme, že firma vždy bude růst „z vlastních zdrojů“. Přestože v roce 2012 investovala přes půl miliardy eur, zůstává nadále 100% vlastněná rodinou Braunů. Zkrátka a dobře si nepůjčuje na dluh. Management firmy dobře ví, že jen když zůstanou bankéři a investoři, kterým jde pouze o profit, před branami B. Braunu, firma dokáže svoje skutečné bohatství ukryté v profesionalitě zaměstnanců udržet na současné úrovni. Členové rodiny Braunů sedí v klíčových orgánech firmy a vedou asijské či jihoamerické regionální pobočky. B. Braun pořádá «týdny techniky», které přilákají i několik tisíc zájemců o práci v tomto technickém gigantu.
CEO firmy, i přes svou nevelkou výšku, impozantní šedesátník Heinz-Walter Grosse, si jako většina jeho podřízených na konci pracovního dne uloží své věci do boxu a ráno jej opět otevře a rozhodne se, v jaké části open space budovy bude pracovat. Ale nepředstavujte si uniformní prostor známý z českých firem. Kanceláře B. Braun jsou chytře navrženy jako členitý prostor plný polozavřených místností, zasedaček a společných pracovních bloků. „Velmi to zvýší efektivitu,“ říká ZENu ředitel Grosse. „Nemůžete ale chtít po zaměstnancích, aby pracovali v open space, a sám sedět v kanceláři. Musíte do toho jít s nimi,“ vysvětluje a z jedné ze zasedaček odnáší po zapomnětlivém kolegovi šálek od kávy do kuchyňky a usmívá se: „To bude pokuta pět eur.“
Vše pro firmu
Jestliže řadoví zaměstnanci B. Braun pracují osm hodin denně, management je zvyklý na vrcholové pracovní tempo. Martin Kuncek, který v melsungenské centrále strávil několik let, říká: „Ta firma pro vás udělá všechno. Ale vy pro ni také.“
Nová infuze
B. Braun přichází na náš trh s novinkou, která výrazně ulehčí život zdravotnickému personálu a může zabránit chybám, které v řadě případů vedly až ke smrti pacienta. Příprava ředěných roztoků s iontem Kalium pro intravenózní infuze je totiž úkon, při němž se sestra může lehce splést. Nesprávné dávkování nebo chybné podání koncentrovaného chloridu draselného neboli KCI v intravenózních infuzích pak může vést až k zástavě srdce. Účinky nesprávně podaného přípravku je navíc obtížné zvrátit. B. Braun proto vyvinul řešení, které nabízí zdravotnickým zařízením již naředěné roztoky KCI v optimálních koncentracích, jež jsou vhodné pro přímou aplikaci pacientovi. Koncepci společnost vyvinula ve spolupráci s klinickými odborníky a založila ji na silném vizuálním odlišení od standardních infuzních roztoků.
Jen tak může mít roční zisk skoro 300 milionů eur, protože levnější konkurence neváhá využívat chronického nedostatku peněz ve zdravotnictví všude na světě a nabízet levnější, ale méně kvalitní produkty. Martin Kuncek mi pod lupou ukazuje hrot jehly od konkurence, která je na konci roztřepená. „Tohle se jehle od B. Braun nestane. Špatná jehla přitom pacientovi způsobuje zbytečně velkou ránu.“
„Sharing Expertise“ jako slogan firmy není u B. Braun prázdnou floskulí, jak to u velkých koncernů bohužel často bývá. „Sdílení odbornosti“ je ZEN svědkem třeba při nácviku záchrany života na umělých figurínách. Tyto „anči“ za víc než milion korun umí mluvit, mají krevní oběh a kůži skoro k nerozeznání od lidské. V nádražní budově v Melsungenu, kterou B. Braun zrekonstruoval, její část přeměnil na muzeum a výcvikové středisko pro záchranáře. Existuje jen pár míst na světě, kde lze simulovat boj o život pacienta tak dokonalým způsobem. Tady doktoři amputují končetiny a masírují srdce, aby měli v reálné akci co největší zkušenosti. A přes kameru je sledují zkušenější kolegové, kteří jim hned při akci radí, co a jak udělat. A to je B. Braun. To je „Sharing Expertise“.
