Banderium, nebo Jízda králů? To je velký rozdíl

Pavel Portl
V Kunovicích chystají Jízdu králů. Mnozí si ji pletou s banderiem, neboli doprovodem na koních.

Když princ Charles letos v březnu navštívil Kunovice, možná se podivil, jakou dostal zvláštní místní ochranku. Bylo to kunovické banderium neboli skupina krojovaných chlapců jedoucích na ozdobených koních. Podobný obrázek uvidí i návštěvníci při Jízdě králů, která se bude v Kunovicích konat mezi 21. a 23. květnem. Přestože mnozí lidé obě tradice spojují, mají kromě koní a krojů pramálo společného.
„Mohou se zdát na první pohled podobné, ale není mezi nimi spojitost. Jsou to dvě úplně jiné věci,” upozorňuje etnografka Ludmila Tarcalová. Zjednodušeně se dá říct, že jízda králů je hra s fiktivním králem o svatodušních svátcích, zatímco banderium představuje doprovod skutečné osobnosti a vyjíždí jen při výjimečné příležitosti.

Poprvé se tradice banderia objevila v Kunovicích už v roce 1771 při návštěvě císaře Josefa II. V roce 1931 zase přijelo banderium pozdravit prezidenta Masaryka na vlakové nádraží a před čtyřmi roky doprovázelo olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, když světil sochy u kunovického kostela. Dříve jízda chlapců vítala nejčastěji nového kněze v obci. „Na kněze se čekávalo na cestě nebo před nádražím. On pak jel na voze, před ním třeba čtyři chlapci a další čtyři po bocích,” vzpomíná Tarcalová, která zažila slavnostní výjezdy jako dítě.

Současná podoba banderia se od té dřívější příliš neliší. Do blízkosti významných osobností se na koních dostávají svobodní chlapci, kteří mají zkušenosti z jízdy králů. A ozdobit jednoho koně trvá kunovickým „tetičkám” i dnes až tři čtvrtě hodiny. „Třeba výzdobu při návštěvě arcibiskupa jsme pojali v duchu vatikánských barev bílé a žluté,“ říká organizátor banderia i jízdy králů Milan Stašek.

Používání barev má svá pravidla. Třeba černá jako barva smuteční se do výzdoby nedostane, stejně jako šedá a hnědá. Naopak počet členů banderia daný není. „Závisí především na tom, kolik peněz na půjčení, dopravu a strojení koně se podaří sehnat,” vysvětluje Stašek. Proto arcibiskupa Graubnera doprovázelo šest chlapců, zatímco prince Charlese jen dva.