Bek: Studentů je příliš mnoho
Čtyři roky bude mít pod taktovkou Masarykovu univerzitu muzikolog Mikuláš Bek. V čele školy 1. září vystřídá Petra Fialu. Členové akademického senátu Beka zvolili v úterý 26. dubna v třetím kole volby. Dali mu přednost před kvestorem Ladislavem Janíčkem. „Já jsem reprezentoval akademický, Janíček spíše manažerský proud,“ uvedl Bek, kterého do funkce v září jmenuje prezident.
Jakým směrem by se podle vás měla druhá největší univerzita v Česku ubírat?
Chci více zdůraznit odlišnost Masarykovy univerzity od jiných typů škol. Musí se lišit jak vnitřní kulturou, vystupováním navenek i typem výzkumu. Musíme být jiní a lepší než třeba Vysoké učení technické v Brně, Palackého či Karlova univerzita.
Na co se jako rektor zaměříte v první řadě?
Nejdůležitější jsou dotace Evropské unie na dobudování zejména nových laboratoří, se kterými se univerzita dokáže prosadit v mezinárodním výzkumu. Pavilony nabité špičkovými přístroji a laboratořemi pro biomedicínský výzkum vyrostou v dosud nezastavěné části univerzitního kampusu.
Co podle vás zaujalo členy akademického senátu, kteří vám dali nadpoloviční většinu hlasů?
Oproti Ladislavu Janíčkovi reprezentuji spíše akademický pohled na věc. Řadu let na univerzitě učím a budoval jsem některá její pracoviště. Janíček přišel zvenčí s manažerským přístupem. Manažerské prvky podle mě ale vedou k unifikaci univerzitního prostředí.
Jak dosáhnete slibovaného zkvalitnění výuky?
Počet studentů v posledních letech překonal maximální hranici a tento problém, který vznikl v minulosti masivním růstem počtu studentů, musíme vyřešit. Nebudeme nutně snižovat počty studentů, není to ale vyloučené. Především je třeba zvýšit počet kantorů.
Neztrácejí se dnes v mase studentů ti kvalitní?
Někdy ano. Nejprve se proto musíme naučit výjimečné studenty rozlišovat. Posléze jim nabídneme bonusové studijní příležitosti. Nejsou k tomu třeba velké peníze, stačí lépe organizovat výuku.
Co si myslíte o soukromých vysokých školách v Brně?
Znám kauzy s tituly politiků, kteří je získali pochybným způsobem. Na soukromé vysoké škole jsem nebyl, takže nemůžu říci, že některá systematicky porušuje předpisy. Mám dojem, že kauzy soukromých škol těší hlavně akademiky škol veřejných, protože odvádějí pozornost od nepříjemností na jejich školách.
Co je předmětem hudební sociologie, jíž se zabýváte?
Zjišťuji, co lidé poslouchají, a jak se publikum i hudební vkus časem mění či jak vypadá typický posluchač z hlediska věku a sociálního postavení.
Co poslouchají Brňané?
Lidé na jižní Moravě si rádi zpívají. Z Česka je tu nejvíce těch, kteří rádi folklor, ale i dechovku či operu. Jižní Morava je kraj s poměrně stabilním obyvatelstvem a mnoha možnostmi kulturního vyžití. Třeba kulturní zvyky obyvatel západních Čech jsou proti tomu kvůli historii spojené s odsunem Němců lidí úplně jiné.
K jakému nástroji máte nejblíže?
Nejraději mám violoncello, na které jsem hrával. Antonín Dvořák o něm řekl, že nahoře skřípe a dole nehraje. Nakonec pro něj ale napsal svůj nejhezčí koncert.
