Cílem Evropské unie je, aby se do roku 2020 mohli všichni obyvatelé připojit k internetu rychlostí nejméně 30 megabitů za sekundu, Německo vytklo metu 50 megabitů za sekundu. „Měli bychom být ještě ambicióznější a z veřejných prostředků podporovat sítě, které umožní konektivitu ještě vyšší, která by se měla pohybovat od 60 po třeba 100 megabitů za sekundu. Pokud máme být průmyslovou velmocí, je potřeba, aby digitalizace postoupila co nejdále,“ řekl Bělobrádek. V souvislosti s tím mluvil o nových programech ministerstva průmyslu a obchodu, na něž je vyčleněno asi 14 miliard korun.
Čtěte také:
Česko je sice nejvíce průmyslová země unie, když průmysl vytváří zhruba třetinu hrubého domácího produktu a zaměstnává asi 35 procent pracovníků, pro konkurenceschopnost je ale důležitá hlavně jeho struktura, podotkl Bělobrádek. „Je potřeba, aby průmysl byl na špičkové úrovni, ne abychom v mnoha sektorech jen produkovali to, co vymyslí jinde, ale abychom byli schopni zajistit špičkové technologie a být jejich lídry,“ řekl.
K tomu by měl podle Bělobrádka pomoci taky zvýšený rozpočet aplikovaný výzkum a podpora firem v digitálním průmyslu i z evropských fondů. Vicepremiér podotkl, že jde často o malé společnosti nebo i jednotlivce. Obecně by se taky měla zvyšovat digitální gramotnost obyvatel.
V digitální ekonomice chybějí lidé
„Navzdory tomu, že moderní technologie jsou oblíbené mezi mladými lidmi, v digitálním průmyslu chybějí lidé,“ uvedl Bělobrádek. Mluvil o rekvalifikaci lidí, z nichž se sice asi nevyberou „stovky programátorů sofistikovaných systémů“, ale uplatnění v digitální ekonomice by se pro ně našlo, i o nabízení těchto míst cizincům.
Na radě prý zazněl od průmyslových asociací i odborů požadavek na ustavení koordinátora v digitální ekonomice. Bělobrádek uvedl, že dostal úkol, aby to projednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).
