Jeho poslední parfém pro společnost L’Artisan Parfumeur, Séville a l’Aube, byl díky strhující kombinaci pomerančových květů s vůní kadidla vyprodán takřka okamžitě. Právě dokončil práci pro The Different Company, parfémářskou společnost, kterou před několika lety zakládala parfémářská legenda, Jean-Claude Ellena.
Ta svěřila Bertrandu Duchaufourovi svou výjimečnou kolekci tří čichových básní nazvanou Excessive Collection. Poslední parfém z této řady, který právě přichází na trh, je Aurore Nomade. Kombinace ingrediencí ze vzdáleného Mauricia v podobě exotických a ovocných tónů a k nim živočišná ambra. Do ambry, která pochází z mořského „nomáda“, vorvaně, pak umístěná Cananga odorata čili ylang-ylang, vytvoří čichovou cestu mezi mořem a sluncem, mezi solárním a minerálním světem. U příležitosti předpremiéry tohoto parfému jsme se na Bertranda Duchaufoura postupně obraceli s našimi dotazy. A odpovědi chodily postupně, jakoby v akordech:
* Co je podle vás na parfému nejhodnotnější?
Dle mého názoru parfémový nadšenec vždy hledá kvalitu, řemeslo a autenticitu.
* Jak vy osobně vnímáte vůně?
Někdy je vůně přede mnou jako socha, stojím před ní, vnímám ji v obrysech. Pak mi naběhne určitá forma a barva… to je pak mírně znepokojující a úžasné zároveň. Bertrand Duchaufour začal svou kariéru v roce 1985. V posledních 21 letech vytvořil tento tvůrce dnes již legendární vůně Fahrenheit 0° pro Dior, Flora Bella pro Lalique, Méchant Loup, Dzonghka, Timbuktu, Nuit de Tubéreuse, Al Oudh, Traversée du Bosphore či Vanille Absolutment pro l’Artisan Parfumeur, a Amaranthine pro Penhaligon’s. Jeho tvůrčí proces sleduje dva základní principy. Za prvé je přesvědčen, že rovnováhy je dosaženo, když se protiklady spojí, stejně jako jin a jang. Za druhé nic není ztraceno ani vytvořeno, všechno se proměňuje. Zkresluje a dekonstruuje přírodu, hraje si s kontrasty, rostlinnými i animálními. K jeho životu neoddělitelně patří pravá dobrodružství a exotické cesty. Třeba ta do Bhútánu, odkud si v hlavě přivezl formuli na vytvoření parfému Dzonghka, na Mali, kde objevil karó-karoundé, afrodisiakální rostlinu, která je páteří parfému Timbuktu, na Bospor, kde jej okouzlila všudypřítomná sametová vůně kůže a tulipánů, z nichž postavil svůj Traversée du Bosphore. V tomto parfému se velmi zřetelně objevuje Duchaufourova zanícenost pro detail a francouzská sofistikovanost. Koneckonců i jeho čichové vyjádření Paříže, narkotické, neočekávané a kompulzivní, parfém Nuit de Tubéreuse, kde romantiku zastupují bílé květy, zaoblené santalovým dřevem a pižmem, je typickým příkladem parfémářova mistrovství a čichové logiky.
* Jak se odráží čas ve vašich parfémech? Je čas důležitý v procesu vytváření a tvorby parfémů, a pokud ano, jak?
Samozřejmě čas je velmi důležitý parametr v kvalitě tvorby. Čas je luxus, tvůrci jej zapomínají použít. Kdykoli v procesu tvorby hraje svou roli stejně jako fantazie. Čas „patinuje“ parfém, a pokud si výrobci a zadavatelé parfémů nechtějí uvědomit, kolik času je třeba věnovat na vlastní tvorbu, pak to znamená, že nerozumí parfumerii. Když parfumér nemůže z nedostatku času odzkoušet, jak macerace v čase ovlivňuje výsledek i kvalitu vůně, je to moc špatné. Pokud není čas na dostatek zkoušek, vůně se podobají jedna druhé. Když parfém vytváříte v naléhavých podmínkách, méně kontrolujete, co má být kontrolováno, a snižujete jeho šanci na úspěch. Staré věčné parfémy, jako Mitsouko či L’Oubigan de Coty, jsou mistrovská díla vytvořená s časem a v čase! To je opravdový luxus!
* Které látky jsou pro vaši tvorbu nejzajímavější? Syntetická molekula, nebo přírodní materiál?
Suroviny, které používám, jsou ty, které jsem si vybral i z těch přírodou předurčených. Nezanedbávám ale ani chemické molekuly, které jsou nyní velmi důležité a nezbytné pro výrobu něčeho moderního a soudobého.
* V rozhovoru o parfému Séville a l’Aube jste uvedl, že parfém je druh zrcadla. Jak stvořit parfém, aby byl zrcadlením?
Nemohu na tuto otázku přesně odpovědět. Pro zrcadlení musí být parfém velmi osobní, velmi věrný své inspiraci a tvůrce velmi věrný jeho příběhu.
